Rock of Ages

,,ZTIŠTE SE PROSÍM, VY ŽHAVÁ PLODNÁ POLÉVKO ESTROGENU A TESTOSTERONU. OVLÁDNĚTE SVÁ OČEKÁVÁNÍ A PROSÍM PŘIVÍTEJTE NA PÓDIU BOURBON ROOMU BRILANTNÍ....“ /// Slaďouši jak z muzikálů pro parchanty maj vyvolat emoce ve starým rockovým houmelesákovi, kterej tu dobu zažil? (Hovno Los Angeles, totalita! V ní by ty americký sračky nevydržely ani tejden!) Příběh plnej songů – ty demente, není to ani vtipný ani …. ani nic. Ses nedíval na ABBU nebo aspoň na Travoltu? Tohle mohly bejt rockový orgie, kdyby kokot co měl na starost casting použil tu vrchní hlavu, kdyby chorea u songů měly šmrnc a ftip, kdyby scénárista napsal příběh pro rockery a kdyby režisér v pauzách nemasturboval nad filmy s Miley Cyrus. Moje sympatie má jen Catrin Zeta, páč na ní se na rozdíl od ostatních známejch jmen, kteří vypadaj spíš jak publikum z Woodstocku, dá čumět. A proto POJĎME ROZBÍT TĚM ČURÁKŮM DRŽKY! (A pak můžem dát u mě špeka a mrknout třeba na Almost Famous). Co taky s filmem, kdy nejvtipnější herci jsou vopičáci. PS:Soráč za tenhle možná nekorektní pohled na něco, vod čeho jsem čekal film o rocku a (hlavně) s rockem. Místo toho jsem dostal další díl High School Musical s tunou teploušskejch naondulovanejch rokerskejch atrap. Na druhou stranu pro ty, kteří toužej právě po tomhle, je to dobrá zpráva! Ale u mě to má blíž k odpadu! než ke druhý ,,*"! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Na stejnojmennej muzikál, kterej měl premiéru v roce 2005 a dotáhl to až na Broadway se nechystám. 2.) Páč moje rocková hvězda má trvalou, dlouhý řasy, BDSM doplňky a na péru náušnici. 3.) Jsem autorem songu ,,Rozbalím ti to v puse“. 4.) Thx za titule ,,Brousitch“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (01.10.2012)

Víc by mi sedlo kdyby příběh nebyl polovičatou kopií Varieté (naivní bloncka přijíždí za slávou do podniku v Hollywoodu, kde se v cukuletu zabouchne do barmana, přičemž oba tak pěkně pějí, ach jaké klišé). Některé písničky ale nezestárly a dostaly tu osvěžující háv, ikdyž Heaven mi do More than words taky úplně nesedí (což neznamená, že se to časem nezmění). Hned po dokoukání filmu jsem si ale musela nějaká čísla zopáknout, včetně nemuzikálních scén, protože minimálně eskapády C.Z. Jones stojí za to, ostatně jako vždy (a v tom jejím tanečku cítím skoro parodii na Chicago). Všechno je tu s nadhledem, nic a nikdo se tu nebere vážně a já se prostě slušně bavila a málem mě i lákalo ty čtyři hvězdy vrazit, nebýt tolika klišé, znát z těch songů víc, ale jak bylo řečeno ve filmu, každá růže má své trny... Takže já ty čtyři přece jen dám. Za to, že to nakonec oproti Varieté zůstalo originálnější a vtipnější, za to, že jsou některé songy tak nabušené, nebo minimálně zábavné, za to, že jsem si na druhý den musela celý film pustit neprodleně znovu, abych sama se sebou vydržela a za Malin Akerman (Elektra Luxx je moje srdcovka). PS: Připomněl tu Cruise těmi postoji jenom mě svého moderátora z Magnolií? :) PS2: Nějak mi ta Julianne Hough připomíná mix Hayden Panettiere a Emmanuelle Chriqui (s případným blond přelivem samozřejmě.) 70% (28.11.2012)

Filmově muzikálový teror, který má sice geniální obsazení a u dobré poloviny osazenstva i skvělé výkony, ale nemá jakoukoliv soudržnost, pokud jde o náladu a atmosféru. Na divadle asi šlo (legendární muzikál, remember?) nějak sesadit vtipně přepálené ožralecké zhýralé kecy karikaturně okostýmovaného Cruise s prudérní ligou na ochranu morálky, příběhem důležitosti vlastního stylu (a samozřejmě lásky), a kdo ví čeho ještě, tak, aby to po vzoru Blues Brothers vedlo k záchraně jednoho klubu v L.A. - anebo někdo do filmového scénáře dal jiné věci jinak;) Výsledkem v každém případě je něco, co by asi mělo být vtipné, ale krom občasného uchechtnutí nad extrémně přehnanou karikaturou jaksi není. A pokud nedáte starým známým písním zcela nový kabát a nečekané kulisy, jako to třeba udělalo Moulin Rouge, máte docela problém, i když se "Zí Gajíz" a jejich úlisný manažer můžou přetrhnout. A jestli měl Adam Shankman nějaké sofistikované režijní záměry, třeba ten s totálně prkenným tancem Catherine Zety-Jones a jejího spolku ctnostných snobek (což nedokážete nijak pochopit, zvlášť pokud jste viděli Chicago), tak se fatálně nevydařily. O gay story Aleca Baldwina (který je tu za nechutného rockového santusáka) s Russellem Brandem raději ani nemluvě. Naprostá ztráta času a mozkových buněk. 50% aspoň za školní uniformu Malin Åkerman;) (16.04.2020)

Na žádný jiný muzikál jsem se asi nikdy tak netěšil jako na Rock of Ages. Kdybych někomu chtěl popsat hudební styl, který je mému srdci nejbližší, z 80% by tento film jako názorná ukázka stačila. Většinu songů poslouchám pořád dokola, jiné jsem si ještě dohledal, ale nehodnotí se jen hudební stránka, ale i ta filmová, která není podpořena slušným příběhem. Ten se pohybuje na úrovni Glee klubu, Muzikálu ze střední. Místo toho, aby to vzali do rukou nějací ostřílení mazáci, tak jsou tu v hlavních rolích zase postavičky pro náctileté. Nechápu proč, dyť tyhle poctivý hitovky už dnes z mladých ani nikdo neposlouchá, takže oslovit tuto skupinu diváků bude stejně z velké části marný. 60% (28.09.2012)

Promarněná šance, která poctu rock’n’rollu neskládá ani omylem, nejen proto, že muzikálovým číslům chybí pořádná choreografie, ale také z toho důvodu, že opravdový rock krom muziky obstarávají jen vedlejší postavy (Baldwin, Cruise, Cranston), přičemž hlavní dvojice servíruje ten nejlimonádovější pop. (29.10.2012)