47 roninov

Film, který se snaží zavděčit každému. Dětem, japoncům, příznivcům samurajských klasik ("megahit" Toma Cruise je hotový masterpiece v porovnání s tímhle), mainstreamovému divákovi a akčním fanouškům. Triky na úrovni druhého Hobita (rozumně k zblití) a když už, tak rovnou dvě hlavní postavy pro jak asijskou, tak západní kulturu. Ani jedna však k srdci nepřiroste, takže finální sepuka místo soucitu vzbuzuje nadšení, že tohle G. I. Joe v japonských kulisách se už dostalo za cílovou rovinku. Film vysloveně neurazí, ale šance nadchnout tu nikdy v první řadě ani nebyly. (28.12.2013)

Myslím, že větší zábava je zfilmovat dění na létajících kačerech .. tři minuty napětí roztažených do celovečerní podoby, kdy někdo z téhle atrakce uletí, dole se rozplácne na maděru a červenými cákanci ohození lidé kolem vřeští a pobíhají, takže trocha vzrušení .. což se o pouťové podívané zvané 47 róninů (může někdo opravit to nesmyslně velké R v názvu?) říci nedá, tam se totiž v nikom krve nedořezá .. takže ať žije dětská verze seppuky. (30.12.2013)

Celkom sympatická rozprávočka so stopami anime. Krv zúfalo chýba a dobová japonská mentalita tam nie je ani náhodou (emancipované manželky a dcéry samurajov, haha), ale príbeh má hlavu a pätu, hlavný hrdina (nie Keanu Reeves) prejde nejakú cestu a celé to výborne vyzerá - super kostýmy a dekorácie a veľmi dobré triky. Stráviteľná jednohubka. (17.01.2014)

Ultimativní zoufalost. Přísahám bohu, že během první hodiny se v tom filmu nestane ale vůbec nic. A když se v druhé sem tam něco dít začne, přejete si, aby to zůstalo u toho ničeho. Po RIPD nejzprasenější blockbuster roku, kde je zároveň všechno a zároveň vymeteno. Keanuova upřímná snaha je především smutně směšná a vše ostatní už je jen smutné. (28.12.2013)

Roní Rónin slzy? Odpověď dá americká pohádka o Japoncích. Včetně té jejich dementní mentality (japonské příběhem, americké formou zpracování). Film určený míšencům (anglických námořníků s Japonečkami) a skalním fanynkám Keanu Reevese, které si rády v kině zabrečí. Já si užil jen tu čarodějnici, lišku podšitou. Škodila často, škodila s gustem a měla moc hezké oči. No fakt! Jedno krásnější než druhé! :-) A je to i pro děti? Bez obav. Hlavy i oudy se sekají, ale bez krve! Jediná skutečně krvavá scéna je říznutí do palce, tedy postupně do 47 palců. A harakiri (slovo seppuka neužívám, plete se mi se septikem) bylo sice požehnaně, ale filmařsky odfláknutých. Jen naznačený první pich a hned střih! Co dál? Na kostýmech se rozhodně nešetřilo, cválání na koních planinou uprostřed hor i jiné scény mi asociovaly LOTRa a Hobita. Ostatně, Kai by mohl klidně zapíchnout Šmaka, však natrénováno už má! Katany byly ostré (až na „mine is broken“), japonské šoupací dveře ani jedinkrát nezavrzaly (nemají panty), jenže nevrzli si ani Kai s Mika (jen o tom mleli pantem). Navíc jeden samuraj byl tlustý jako prase a cachtal se v rybníčku, až se mu sádelnaté kozy natřásaly (a kačeny v sále se tomu řehtaly, což jsem chápal). Závěrem něco z úvodu filmu: myslivost má očividně tradici i v Japonsku, ale hlavu té šestioké nestvůry bych pověšenou nad krbem fakt mít nechtěl! Celkový verdikt – ale jo... Oddychovka, která neurazí, ale ani nenadchne. (28.12.2013)