Snehulienka a lovec

Na tento film jsem šel do kina, protože trailer sliboval nadprůměrnou podívanou se skvělou hereckou trojicí. Nicméně opravdu jsem byl překvapený, jak se mi tahle nová Sněhurka líbila. A není to jen bezchybným castingem (geniální Charlize Theron, skvělá Kristen Stewart, sympatický Chris plus parádní trpaslíci) ale i tou krásně ponurou atmosférou, ve které se film odehrává. Právě na ní vše stojí a pak jde krásně vidět ten kontrast, když se hrdinové dostanou do trpasličí vesnice (vidíme slunce, barvy, no prostě vše, co nám chybělo v první polovině). K tomu parádní hudební podkres (nejsilnější scénu celého filmu má na svědomí hudba, SPOILER! když po smrti jednoho z trpaslíků naši hrdinové putují po zemi a pohřební píseň, kterou zpívali, najednou zpívá zpěvačka) KONEC SPOILERU! Prostě a jednoduše, tomuhle filmu jsem věřil, že bude nadprůměrný, ale že až takhle (na konci jsem si uvědomil, že mu prakticky nemám co vyčíst) to jsem opravdu nečekal, jak by řekl klasik. Druhé zhlédnutí napoví víc, ale pochybuju, že by mé nadšení nějak extra vyprchalo… 100 %. (10.06.2012)

Sympatický debut, který má duši a film, kde se hlavní postavy nebojí ušpinit. Snow White and the Huntsman mi svojí poetikou připomnělo spíš Scottovu Legendu šmrnclou Hvězdným prachem, než Gilliamovu Kletbu bratří Grimmů - jen namísto rohaté temnoty zde herecky vládne bílý žralok v podobě Charlize Theron, která je až trestuhodně upozaděná na úkor halucinogenních toulek temným lesem za zvuků hej hou, hej hou, ale pokaždé, když se zjeví je skvostně ďábelská. Sanders na své fantasy cestě sice párkrát zaškobrtl a místy je nekompromisní zásah střihačských nůžek silně znát, ale divák i přes to dostane všechno, co bylo naslibováno - a to se musí podporovat! (03.06.2012)

Dám len 40%, ale aby sme si rozumeli: na filme je (relatívne) vidieť, že stál dosť veľa peňazí. Niektoré zábery na hrad alebo strašidelný les sú fajn. Naprieč celým príbehom sa nesie v rámci možností pôsobivá pochmúrna/ponurá jesenná atmosféra. Herci nedokážu strhnúť, ale nemôžem povedať, že by som niektorým z nich bol znechutený. Celkovo ma ale film skoro vôbec nezaujal, mnohé zábery (panoramatické zábery na skupinku postavičiek putujúcu po horskom masíve) boli skopírované z Pána prsteňov (dokedy ešte!) a počítačové triky bez života. Príbeh ma nebavil – scény, ktoré sa držia rozprávky ma nudili lebo som ich dobre poznal a „nové“ scény, ktoré v rozprávke neboli, ma nenadchli. (21.02.2017)

To nejzajímavější se ve Sněhurce a lovci odehrává v rovině genderu. Skrze Ravennu (až příliš krásná Charlize Theron) film zdůrazňuje největší ženskou zbraň a zároveň její největší trauma: dokonalý vzhled a strach po zestárnutí (a ztracení ceny). Ravenna je představena jako věčná poutnice svádějící mocné muže, kteří jsou pak bezbranní v jejím náručí připraveni o svůj majetek a život, přičemž Královna si trvanlivost svého statusu samozřejmě zajišťuje systematickým likvidováním konkurence. Sněhurka se sice oproti klasické pohádce ocitá v emancipovanější roli, ale tato má nakonec podobu maskulinního jednání - Sněhurka se stává vojevůdkyní armády v asexuálním brnění a ztrácí jakékoli atributy ženskosti. Film tedy prezentuje falešné dilema mezi ultimátní vnějškovou krásou a mužskou dominancí v ženském podání, přičemž zdravé vyjádření feminní sexuality jako by neznal. (02.10.2012)

Brát za klad, že jsem čekal daleko horší břečku nejde brát na druhou stranu za klad. Zcela upřímně: Kristen je přímo tragická jak co do vzhledu, tak do herectví, v čemž jí zdatně sekunduje většina pěšců na šachovnici s čestnou výjimkou Charlize Theron, která si u mě notně zachraňuje reputaci po svým výstupu v Prometheovi a je jednou z mála světlých stránek útoku temnoty na diváka. Pokusy o temný vyznění, osudovost a vůbec dospělost jdou do kytek díky ořezanému prostředí, postavám a vztahům. Dialogy jsou nejtragičtější ze všeho, tak nevěrohodný a nepasující věty aby člověk pohledal, a čím více to má vyznít osudově, citově nebo motivačně, tím hůř. I přes to, že film má relativně slušnou délku, která by dávala dostatečný prostor k rozvinutí děje, prostředí i charakterů, je do příběhu implementováno přehršel nelogických zkratek. Například přesně víme, v který vesnici se Sněguračka objeví a hledáme jí tak, že neobklíčíme neprodyšně vesnici a neprohledáváme, ale prostě to zapálíme a schválně co to udělá. O náboru lučištníků do temný armády ani nemluvě, dyk se jim tam může přihlásit každý princ bojující za svobodu. Sněguračka si opatří hřebíček přesně na čas, koníčka má náhodou připravenýho hezky u žumpičky a tak dále. Něco z toho by se dalo odpustit v pohádce (rozhodně ne všechno), ale tohle se tváří jakože hrozně vážně a dospěle. Akční stránka je tragická, nepřehledná a zkratkovitá, i když na druhou stranu oceňuju, že mi Sněguračku nakonec coby Conana the Barbariana nenutěj a její akční vložka se omezí víceméně na "holka s holkou". No ale to nejhorší. Kde je kurva romantika? Aspoň trochu? Ne, to neni potřeba, dneska máme velký holky, co si s trůnem věděj rady samy, jsou nezávislý a uklízet po trpaslících už je nikdo nemůže nutit. Kdyby aspoň tohle bylo jak má, snad bych se slitoval a třetí hvězdu přihodil. Ale jeden pusanec od Thora to nezachrání, člověk tam ani trochu necejtí něco jako vřelej cit, něco, co by mu způsobilo radost, že nám ta holka eště bude chvíli žít. Kdepak, jestli alternativní Sněhurka, tak v podání Ivana Mládka. Update: A též Tristana, za což velice děkuji uživatelce Jezinka.Jezinka. (27.06.2012)