Slnko v sieti

Ten film má opravdu mnohé, co bylo novou vlnou následně využito - od nasazení neherců, přes důraz na kameru, složitě komponovaný příběh plný symbolů, civilnost až dokumentárnost až po to morální tázání - v tom je to počin přímo zakladatelský. Jen mi ti všichni mladí připadali až příliš vážní a zodpovědní (zvláště u toho menšího chlapce to vypadalo až nepřirozeně). Ale velice pozoruhodný film. (12.05.2013)

Slnko v sieti mě v rámci poetických filmů zaujal velice průměrným dojmem, proto jsem se rozhodnul mu dát tři hvězdičky. Abych pravdu řekl, tak mi žádná scéna neutkvěla nějak výrazně v paměti, což je u takového snímku trochu problém, avšak nemohu zase tvrdit, že by šlo o nějaký plytký a táhlý film, nicméně mě jako diváka prostě neohromil. Zkrátka snímek, který odstartoval československou novou vlnu, a i když mě nezaujal, tak ho už jen díky tomuto primátu doporučuji ke zhlédnutí. (31.08.2015)

Tak som sa konečne odhodlala pozrieť si film, ktorý dal pomenovanie filmovej cene národného formátu. A veru, ťažko povedať, čo ma uchvátilo najviac. Do prvej trojky sa však prebojovali neuveriteľná nadčasovosť záberov, kontrast medzi letnou atmosférou prázdninového vidieka a rozhorúčeného mesta, no a poetika, tá všadeprítomná metaforická poetika celého diela. Jeden z najsilnejších zážitkov na poli domácej kinematografie. 9/10. (10.05.2018)

"Keď človek kradne v štátnom, nesmie křičať."                                                                                                                             Tvůrců se povedlo kouzlo nechtěného. Chtěli natočit film zašpiněný všední realitou a povedl se jim unikát. Vytvořili osobitý příběh s neherci v hlavních rolích s nefalšovaou atmosférou šedesátých let. Odkrývá nejistotu mladé lásky, ze strany Bely vyjevené, ze strany Fajola opětované, ale velice zdrženlivé. Pomalu ubývající slunce, které pozorují oba ze střechy se stává symbolem pro ubývající jas v šedé skutečnosti, ztrátu snů a ideálů, polapení do sítě zase nesvobodu, spoutanost. Symboly života v nesvobodě i hledání v dospívání. Rozpory mezi dětmi a rodiči i mezi dospělými navzájem je demonstrován v obou rodinách. Usmiřujícími prvky a jakýmsi pomyslným vyvážením se stavá starší generace - jednoruký rybář s manželkou nebo Belin deduško s rozvážnou moudrostí.                                                                                                                        Rozdělení děje do dvou rozdílných prostředí - města a vesnice- přínáší další kontrast. Bela zůstává ve městě, Fajolo odjíždí na brigádu. V osamocení se stává sdílnějším, a píše dopis. Oba se snaží zahnat samotu společností někoho jiného. Fajolův návrat do města znamená konfrontaci s proměnou, odkrývá nepříjemné pravdy. Nic už není jako předtím. Vyschlá zátoka Dunaje, smrt rybáře... Příběh je podávaný velice decentně, nabízí obrazy každodennosti, ovšem nasnímavé s úžasným vkusem, dialogy jsou spíše minimalistické, obsah musí divák vyčíst sám. Pod zdánlivou netečností se objevuje citlivost. Hudební doprovod si vystačí s jednoduchým opakujícím se motivem, reprodukovanou hubou z rádia a ruchy běžného života. Klenot slovenské kinematografie. Každý z nás by měl mít svého rybáře s pontonem, svoji střechu se zatměním slunce a svoji Bezďanku se zázračnou vodou. (06.06.2014)

Hotový som... Toto je vážne československý film zo začiatku 60. rokov? Tá kamera je úplne nadpozemská a jedna z najlepších, čo som kedy videl vo filme všeobecne. Každý záber je tu hodný do výstavnej skrinky, Bela je krásna, Fajola/Bielik prvotriedny frajer, Szomolányi je boh a Slnko v sieti ultimátny klenot. (x) (25.06.2021)