Eštebák

Když nad tím tak přemýšlím, máme těch filmů popisujících komunistické časy opravdu požehnaně a tenhle nepatří zrovna mezi ty úsměvné. Příběh o tom, kam člověka může dohnat tíha doby a okolností, jak těžké je odolávat nátlaku režimu, když lusknutím prstu vás i vaše blízké může zničit. Je to ale také zároveň příběh o tom, jak se nezaprodat a v pravou chvíli umět použít své dovednosti proti útlaku. Osobně si nedovedu představit žít v téhle době - radši svobodný a chudý, než zabezpečený otrok doby a režimu! (23.02.2013)

"Já jsem si je nevybral. Oni si vybrali mě." Přiznám se, že jsem za Konfidenta rád. Konečně je tady film, kterej sice kritizuje komunistickej režim, avšak nevidí postavy pouze rudobíle, ale taky trochu lidsky. Dneska má totiž kdekdo tunu keců o tom, kterak by bojoval proti komunismu a raději by okusoval obrubníky, než by prozradil, co měl soused k obědu. Všem bych přál zažít si tu dobu a pak by možná ubylo plků o tom, že každej agent STB je ukrutná svině a je třeba ho pověsit. Tady se nabízí týpek, kterej bojuje proti režimu v jeho barvách a já považuju za výsměch, že takoví lidé jsou dodnes vedeni v archívech STB jenom proto, že nikdo neměl zájem jejich svazky skartovat, kdežto skutečný svině jsou dnes podnikatelé či politici s negativním lustračním osvědčením. Taky je dobrý se zamyslet nad tím, že tady žijí stejní lidé jako v minulým režimu a že se zase tak moc nezměnilo. Jen se složitě nenatahují kabely po bytech těch několika málo odposlouchávaných, ale šmíruje se technologicky daleko vyspěleji a to v míře mnohonásobně větší. To jen tak mimochodem, protože ten film skutečně žádnej zázrak není, ale já oceňuju zamyšlení nad minulostí tam, kde se oceňovaný populistický snímky předhánějí v poukazování na zrůdnost socialismu. (24.03.2014)

Konfident se dá snad nejlépe charakterizovat spojením "další z řady". Další z řady filmů, které se snaží o reflexi naší komunistické minulosti. Česká polistopadová kinematografie v této reflexi dost selhala a jakoby se to snažila poslední roky nějak dohnat. Přitom paradoxní je, že zdaleka nejlepší filmy na toto téma vznikly v době, kdy jsme ještě byli sovětským protektorátem. Konfident patří spíš mezi průměrné; nedá se srovnávat se strašlivým Klíčkem, ale je viditelně slabší než nedávná Pouta. Jeho největší slabinou je scénář, který je plný šablon přejatých z učebnic dějepisu pro základní školy, nepřesvědčivých vztahů i motivací a komunisticko-reflexivních klíšé. Estébáci i disidenti jsou zde vykresleni tak, "jak se to má dělat" - tj. neoriginálně, tupě doslovně, edukativně (viz např. Goldflamovo doslovné vysvětlení zkratky RVHP). Ne že by film neukazoval, jak to doopravdy bylo; selhává ale v uměleckých měřítcích - ukazuje estébáky, disidenty i vpád sovětských vojsk učebnicově a bez kontextu, zato s přemírou snadno identifikovatelných symbolů (radio Luxembourg, prominentní disidentský spisovatel, vlasatý volnomyšlenkář - Bylo by také zajímavé udělat sestřih scén zobrazujících vpád vojsk v osmašedesátém, jak se objevily ve všech polistopadových filmech a seriálech... Tento moment našich dějin je natočen vždy jak přes kopírák a otázkou je, proč ho tam ti filmaři vlastně pořád cpou?) Naprosto nepřesvědčivý a nedostatečný je důvod, proč se Adam rozhodne tak, jak se rozhodne. Vůbec nevidíme, že by se snažil situaci řešit jiným způsobem - prostě hned jde a podepíše. Vzhledem k jeho povaze, soukromému životu a následným výčitkám působí tento automatismus poněkud nekonzistentně. Zajímavé je, že Adam s Evou vůbec nemluví o svých rodičích (zvlášť Eva o svém otci, který emigroval). Zvláštní je též scénáristovo nakládání s onou inkriminovanou nahrávkou velitele Dravce (objeví se pouze 2x a pokaždé s inženýrskou přesností tak, "jak by měla" - a pozorný divák od první minuty ví, kdy se objeví...). Pozoruhodné také je, že naprosto nikdo si nevšimne Adamových sabotážních pokusů. Naopak velmi dobře Konfident nakládá s detaily - zobrazení umakartové každodennosti je efektní a práce s jemnými technickými detaily i velmi efektivní; ale tíseň, kterou by divák zřejmě měl pociťovat, to nijak zvlášť nezvyšuje. Film určitě není nudný a není ani blbý, ale těžko se ubránit dojmu, že za např. tématicky podobnými Uchem a Životy těch druhých zaostává o několik kol... (12.07.2012)

Klišé nad klišé. Guláš. Postavy bez minulosti, len s prítomnosťou a predvídateľnou budúcnosťou. Hlavný hrdina samozrejme nesympatický potkan, ktorého by mal ale divák chápať, pretože má krásnu manželku, ktorú zanedbáva. A ona sa, bezmocná, posťažuje susede, kt. vlastne nepozná: "ˇmňa trápi, že si ma ten môj vôbec nevšíma, zato Tvojho manžela si všíma až príliš..." WTF ?! Ako tu sa tu dá žiť ? Normálne alebo normalizačne ??? WTF2 ! P.S. a tie uvedomelé deti !!! (02.08.2012)

První půlka je jak ze seriálu Vyprávěj, druhá půlka pak nabídne nějaký lepší momenty a chvílema i celkem slušnou atmosféru. Problém filmu je v tom, že je to celý odvyprávěný tak nějak podivně zkratkovitě, zmateně, důležitý věci tam vůbec nejsou, nedůležitý věci se naopak rozebíraj do detailů, k tomu různý zbytečný postavy, jejichž přítomnost ve filmu jsem vůbec nepochopil, atd... Co se týče Mádla, tak ten mi moc neseděl. Celkem slušeně zahráli Budař a Vetchý. Z těch slovenskejch herců nikoho moc neznám a nikdo z nich mě ani nezaujal (ať už pozitivně nebo negativně). 55% (26.11.2012)