Eštebák

,,EŠTE RAZ. POČKAJTE... TIE KUR*Y ČERVENÉ DAJTE DO ZÁPISU." __ Odpočúvania, špionáže, dezinformácie, to bolo vždy pre mňa a za iných okolností (v inom čase, možno na rovnakom mieste...) by som rád túto svoju záľubu pretavil do praxe. Na ,,eŠtéBákovi" ma kvárili predovšetkým skôr druhoradé veci, ktoré si divák musel zodpovedať sám a ktorý prirodzene súviseli s jeho koprodukciou. Bol zvedavý, prečo bola Mádlova postava Čech, to isté platilo aj o jeho nadriadených v ŠtB (Vetchý, Budař), pritom by sa mal príbeh odohrávať kdesi v Bratislave a jej blízkom okolí a občas som nerozumel ani zmenám prostredí. Majerníkova je ulica kúsok odomňa, ale herečku tohto mena som dosiaľ nepoznal, každopádne má potešila a podistým zatienila aj moju obľúbenkyňu Táničku P. . Výprava bola výrazne slabšia a nakrúcanie na známych lokalitách v Bratislave rušili ako súčasné ruchy v podobe hustejšej dopravy (pritom prácu so zvukom by mala byť v takomto filme o to viac dôležitou), tak aj prejazd súčasnej električky spred ,,Dvoch levov", čo môžem pri najoptimistickejšom nazeraní vnímať len ako nevinný žart tvorcov. Kamera potešila svojou jednoduchou estetikou v exteriéroch a pri prenasledovaní lietadla stíhačkami som uznanlivo prijímal slušnú technickú úroveň tejto scény. Sarkastický záver bol na mieste a nemohol som sa zbaviť myšlienky, že po záverečných titulkách by Mádl prezradil komisii jeho zamestnanie. (2102. hodnotenie, 181. komentár k filmu) (22.08.2013)

,,VÍME O VÁS VŠECHNO....“ /// (vo tom kurva nepochybuju…) a tak Adam ,,vstoupí“. Život je najednou takovej jednodušší, jen se blbě říká, čím že se to vlastně živí…. Hrátky StB, lov disidentů a kontrarevolucionářů, spolupráce. Vo čem by jiným měl bejt takovejhle film, že? Voceňuju, že Mádl má celkem pestrej repertoár. Jen nevím, jestli je různorodý i jeho herectví. Taky mi vadí, že příběh zamrzá (potácí se) někde mezi svinstvem a pocitem viny. Chybí mě větší psychologickej pres, tlak na moje nervy (emoce). Dramatický situace tady sice jsou - nedělejte si žádný iluze, jsou 70tý léta, tomu se věřit dá. Jenže já bych chtěl věřit víc nejen normalizačním metodám, ale i hercům a hlavně tomu příběhu! Všeho je tady tak hezky napůl. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Baví mě Životy těch druhých. 2.) Nevím jakej byl rozdíl (za komančů, dneska to už vím) mezi knězem a fízlem odposlouchávačem. 3.) Páč jediný pouta jsem dosud měl s Antonínem. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.11.2012)

Celospolečensky tak důležité a citlivé téma a přitom tak prvoplánově sepsaný scénář a tak neumělá forma, že o nějaké reflexi bolavé komunistické minulosti tohoto (českého i slovenského) národa nemůže být ani řeči. Ono to spíš vypadá naopak, totiž že režisér Juraj Nvota natočil průhlednou propagandistickou antikomunistickou agitku, tak hloupě je naspaný scénář Konfidenta. Scenárista Lubomír Slivka chtěl patrně ukázat, že ani normalizace nebyla obdobím černobílým, scénář však sesmolil tak toporně, že mu z něj povstal obraz doby propagandisticky zabarvený, další z upocených příběhů o tom, jak mladý uvědomělý člověk vstoupil do systému s ideálem napravit ho zevnitř, když se mu to nepovedlo, tak celý systém ve stylu agenta Bonda přelstil, navíc Slivka zkombinoval osudy malého omezeného okruhu postav do neuvěřitelného propletence, takže dějiny slovenské StB se odehrávají na jednom patře jednoho paneláku. Uf. Žánrově jde pak o další připitomělou tragikomedii (nebo spíš pokus o ní), Konfident si ale spíše říkal o něco ve stylu Špačkových Pout, takhle je to neuvěřitelná selanka. Nepomohou ani osvědčení čeští herci (Vetchý, Budař), v podstatě nemají co hrát, Jiří Mádl v titulní roli pak neobstál vůbec, tohle byl herecký part do nějakého úplně jiného filmu... (04.02.2013)

Ten film opravdu moc chce: Ukázat, že v normalizačním Československu panovala paranoidní atmosféra, že praktiky StB a státní moci vůbec byly zákeřné a zrůdné, že jedinec měl pramalou šanci jejich tlaku odolat. Činí to ale tak schematicky, přeplácaně a neobratně, že to až dojímá – nebo uráží, to podle naturelu diváka. Má to být thriller, ale je to směšné, scenáristicky neumělé a režijně nevyhraněné. Postavy se mění ve své karikatury a některé scény jako by vypadly ze sklepáckých Mlýnů. Hlavního hrdinu není proč obdivovat ani nenávidět. Kdyby ho člověk měl charakterizovat jedním slovem, asi by mu po dlouhém hledánív mysli vytanulo slovo „trouba“. A to ke všemu ne takový trouba, kterého můžete litovat, protože se stal obětí rafinovaného zla, ale nevábný, beztvarý trouba, který si může za všechno nejvíc sám. (08.06.2020)

Jsem rád, že někdo natočil film z dob komunismu, který ho neidealizuje. Vadí mi ale danost a jednoduchost - každá postava tu má jednu jedinou vlastnost a jeden směr, kterým se musí ubírat. Chybí jim lidský rozměr a mnohoznačnost (každý tu jen proto, aby se nějak postavil vůči režimu). Nejvíc tomu láme vaz právě neexistence váhání a názorů, protože jiné možnosti konání se stejně nenabízejí. Pokud bylo cílem zlehčit nějakou "kolektivní vinu" za komunismus, je to asi v pořádku, protože film ze všeho nejvíc propaguje právě to, že se lidé nemohli chovat jinak, i kdyby chtěli. Obviňuje pouze ty, co rozkazy vydávali, ne ty, co je vykonávali. Vždyť samotného hrdinu nerozhodí několik vražd včetně malé holčičky, k finální akci ho dovede, že byl povýšen a musí vystoupit ze stínu anonymity. Já se s touhle myšlenkou nějak nemůžu ztotožnit... Ale vždycky můžete říct, že je o tím, že jsem tenkrát nežil. (Z životů těch druhých jsem neskákal nadšením, ale lepší zážitek než tohle poskytly určitě. A se stihomamem Ucha nelze ani srovnávat.) (20.06.2012)