Réžia:
John FordScenár:
Nunnally JohnsonKamera:
Gregg TolandHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Henry Fonda, Jane Darwell, John Carradine, Charley Grapewin, Dorris Bowdon, Russell Simpson, O.Z. Whitehead, John Qualen, Eddie Quillan, Frank Sully (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje... (Quentin T.)
(viac)Recenzie (132)
Perfektne natočený a parádne zahraný (Jane Darwell je neuveriteľná) depresívny, kritický a nepríjemny pohľad na hospodársku krízu. Trošku som mal problém akurát s tým, že hrozne cítiť že to adaptácia knihy a nie samostatne funkčný filmový celok ( občasná skratkovitosť, nedostatočná charakterizácia niektorých postáv, epizodičnosť). Na východ od raja alebo O myšiach a ľuďoch (keď mám ostať pri Steinbeckovi) mi prišli prispôsobené filmovej štruktúre o dosť lepšie. Aj napriek tomuto zádrhelu vynikajúci a dôležitý film 9/10 ()
Velmi dobrý snímek na který se však hůře kouká...krutý osud farmářů za hospodářské krize je líčen místy pochmurně a místy vesele, prostě jako ze života.Přesně tak mají být Hrozny hněvu pojaty.Pokud jde o žánr sociálního dramatu je tento film podle mě jedním z vůbec nejlepších a stojí na vrcholu.Když se na to člověk tak dívá,napadne ho...copak je tohle ve 20. století možný???Ale jo, možná byla spousta věcí a naneštěstí pořád je. ()
„My jsme ti, který žijou. Nemůžou nás zničit. Nemůžou nad náma zvítězit...“ Studiovou iluzi přírody hlavně skrze statické mraky na obloze v tom nelze přehlédnout a naivitu levicově podbarveného závěrečného poselství úplně také ne, ačkoliv tady je určitě velký rozdíl dívat se z pohledu doby vzniku a z pohledu dnešního diváka. Přestože se jedná o nadčasové sociální drama, které se asi dost vymyká tehdejší hollywodské produkci, ze samotného zpracování jakoby navzdory tématu na mě dýchala mnohdy i více příjemná až nostalgická atmosféra jako ze soudobých filmů pro pamětníky, než že by Fordovy Hrozny hněvu vyvolaly trpce tísnivý prožitek. To však vůbec nemusí být bráno jako výtka, přeci nemusí být všechny filmy s drsnými a trpkými příběhy zpracovány drsným způsobem se sklony k naturalismu či frustrující depresi. Tady vnímám mnohem podnětnější myšlenku s ukázkou velké lidské odhodlanosti, která uvnitř rodiny Joadových i všech jejích členů pevně panuje navzdory situaci kolem. Je to exkurs do jiné doby, probíhající v nezáviděníhodných podmínkách farmářské chudiny během velké hospodařské krize. Příběh z doby, kdy nejen věřit v levicové ideály bylo mnohem snažší a v daných podmínkách pochopitelné, ale kdy během konfrontrace putujících chudáků s vesnicí jsme také svědky dnes již možná hůře představitelné hromadné pomoci ze strany kolektivu obyčejných lidí. Silné téma, silná lidskost a silné herecké výkony vytvářejí z tohoto filmu dle slavné knihy patřičný zážitek. Navzdory stáří filmu mě to oslovilo a upoutalo mj. též atraktivním road-movie prvkem a v druhé polovině napínavým útěkem před hrozícím krutým trestem v souvislosti s postavou Toma. Rozhodně stojí za zhlédnutí. [85%] ()
Bez mučení přiznám, že knihu jsem ještě nečetla (do důchodu mám ale daleko a co není, může být), tak jsem zatím vlítla aspoň na filmovou adaptaci a dostala jsem své. Je mi upřímně líto těch, kterým se ty dvě hodiny vlečou (někteří tu uvádějí slovo 'nuda' :-o) a černobílá hmota je do sebe nepohltila tak, jako mě. Děj je celkem přímočarý, farmářskou rodinu Joadů jsem hned soukromě překřtila na joudy, ale hned po tom křtu mi přirostli k srdci a už se ho nepustili. Velká hospodářská krize je zde vylíčena tak, že si co pět minut říkáte- a tohle je Amerika?? Země nekonečných možností s nekonečným obzorem? Co se mi líbilo asi nejvíc, byl rozhovor syna (Henry Fonda) s matkou (Jane Darwell) v závěru snímku, někdo by mohl namítnout, že tu dýchla červená knihovna (nebo šed..ehm), ale pozor, vážení, za tohle dílo dostal Steinbeck nobelovku, takže vsadím boty, že rozhovor je převzat doslovně. ()
Nedá mi to napsat nejprve postřeh manželky - u nás kolektivizace, v USA vyhánění rolníků z půdy. Film je samozřejmě politickou propagandou Nového údělu, pro níž si mnohem deziluzivnější vyznění románu natřel narůžovo, ale než se smířit s americkými konzervativními fašizujícími venkovskými agresory, stejně tak nelidským kapitálem, rád zapomenu na politické zadání, s nímž se koneckonců víceméně ztotožňuji. ()
Galéria (79)
Fotka © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Reklama