Hrozny hněvu
The Grapes of Wrath
The Grapes of Wrath
Réžia:
John FordScenár:
Nunnally JohnsonKamera:
Gregg TolandHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Henry Fonda, Jane Darwell, John Carradine, Charley Grapewin, Dorris Bowdon, Russell Simpson, O.Z. Whitehead, John Qualen, Eddie Quillan, Frank Sully (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje... (Quentin T.)
(viac)Recenzie (132)
Na svět udeřila světová krize. Postihla i jednu oklahomskou rodinu, která je hlavní aktérkou slavného filmu. I když, není zdaleka sama, kdo tvoří hlavní hrdiny. Bída, nemoce, hlad a umírání. Teror mocných a zneužívání státní moci. Film Hrozny hněvu patří mezi sociálně kritické filmy a také je jedním z těch, které jsme měli možnost sledovat v našich kinech i televizi před roke 1989. Diváka nutí hodně přemýšlet o skutečných hodnotách života. Smutný a místy až mrazivý příběh s lehce optimistickým koncem. ()
Grapes of Wrath nie je podla mna to najlepsie, co reziser John Ford natocil, to prislo az s pociatkom kavaleristickej trilogie Fort Apache 1948 - She wore a yellow Ribbon 1949 - Rio Grande 1950. Tuna film stoji a pada na Henrym Fondovi, ktory hral trestanca, ktory sa musi vyhybat konfliktom, ak nechce ist spat do chladku. Tema Velkej Hospodarskej Krizy rokov 1929 - 37 bola fajn, ale nuda dostala podla mna az neprimerane vela priestoru. Rodinka zbalila saky- paky a isla z miesta A do B, potom praca nebola ani v meste B, tak sli do C, D, E .... film ma teda dost uspaval a nic zasadne sa tam nedialo. Okrem samotneho Henry Fondu som zvysok hercov nepoznal, ale z ucty k Johnovi Fordovi ako velikanovi svetovej kinematografie dam 60 % ()
Zlatý fond americké kinematografie, naprosto zásadní film, sociální drama a reflexe důležitosti kolektivních hodnot. Road movie o chudých zemědělcích v době velké hospodářské krize, kteří kvůli suchu přišli o půdu a jsou nuceni jet s celou rodinou z Oklahomy až do Kalifornie, kde je šance na práci, avšak za cenu porušení zákona a za cenu úmrtí těch nejslabších. Již po cestě si všímají, že rodin jedoucích za prací je mnohem více a tak ani příjezd do jejich cíle není příliš velkým vysvobozením. Žijí v bídě a hledají si aspoň nějakou práci, rodina se postupně vinou dalších okolností rozpadá. Sonda do míst a doby, kterou bychom zažít nechtěli. 100 % ()
Tento film vas rozhodne nestrhne do deja. Ani neocari prekvapivym koncom. A takmer urcite nenaplni pozitivnou energiou po dopozerani. Tak potom preco ho pozerat? No hlavne preto aby ste videli ako ludia prezivali v tej dobe a co tak asi pocitovali ked si uvedomovali aky bezvychodiskovy zivot ziju. 7/10 ()
Zaujímavý film z ťažkej doby. Amerika sa borila s hospodárskou krízou, na ktorú najviac doplatili najchudobnejší a u nás o necelých dvadsať rokov prepuklo združstevňovanie s podobným priebehom a dôsledkami. Ameriku zaľudnili prisťahovalci, ktorí doma nečakali so založenými rukami a vzali do nich svoj osud. Táto vlastnosť im v neskorších dobách pomáhala prekonávať problémy. Tak predloha, ako aj film majú ľavicové ladenie, čo nebolo nič zvláštne v dobách, keď sa ešte nevedelo k akým koncom budú viesť ľavicové myšlienky v praxi. Filmu na mimoriadnosti pridáva Fordova réžia a výborné herecké výkony. ()
Galéria (79)
Fotka © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Reklama