Uprchlík

Klidně tyhle bláboly přeskočte. // Volné adaptace knih bývají (nebo by snad jen "mohly" být?) lepší než doslovné, protože ať se ty doslovné snaží knihu převést sebepřesněji, vždycky převedou jen základní příběh (část příběhu, protože samozřejmě celou knihu, ať je jak chce krátká, do hodiny a půl nezadaptujete) a všechno ostatní (v naprosté většině právě to, co dělá knihu .. "zajímavou", viz třeba Kundera) zůstane nepokryto. The Fugitive je celkem volná adaptace Green(e)ovy Moci a slávy, která se - přijde mi - z Green(e)ova díla sama o sobě dost vymyká. Bohužel adaptace sice volná, ale .. chycená za špatný konec. // Zpřeházení událostí, vynechání mnoha (i důležitých) postav je pro dobro děje. // Alkoholismus, dítě, jakýkoliv vývoj postavy kněze nebo jakékoliv podrobnosti o něm, všechny vnitřní dohady .. jak říkám, kdyby to bylo příliš doslovné, bylo by to horší, ale .. udělat z románového alkoholika ("páter Chlast") filmového "dokonalého" kněze, který vylévá alkohol z oken... // Co bylo přidáno působí dost lacině .. policajti chastají, zatímco servírka tancuje na baru .. scéna, kdy gringo (zloděj a vrah) v kukuřičném poli střílí policisty... // U mnohých Green(e)ových románů si snadno dokážu představit, že kdyby byly zfilmovány tímto stylem, při troše snahy by to mohlo dopadnout dobře. Moc a sláva by potřebovala jiný přístup. // Druhý pohled na věc: To, že někdo natočí film o bezpráví (...) neznamená, že to nutně bude dobrý film (byť se to nabízí), což letos neslavně dokázal mj. Daniel Adams. // Třetí: Je to skutečně špatný film? Kdybych si odmyslel (skvělou) předlohu? Je možné na tuhle otázku odpovědět? Není každá filmová adaptace špatná? Není každá filmová adaptace dobrá? Neměla by si žít vlastním životem? Záleží na tom? // Pozn.: V literatuře si v roce 1940 mohli dovolit víc než ve filmu v roce 1947. // P.S.: Že by ho podle té fotky nepoznali? V knize mají k dispozici jen starou nekvalitní fotografii. Tady je ta podoba zjevná... // P.P.S.: Flašinetáři v dnešním Mexiku (a obzvlášť CDMX) jsou otravní. Byla to tak vždy? (01.10.2022)

Útrpný Henry Fonda (v jeho výrazu víc bezvýchodnost než váhání), důsledná práce s kompozicí kříže, vyprázdněný děj (sled výjevů propojený přesuny hlavního hrdiny), zajímavé a netradiční pohledy kamery, práce se světlem a stínem. Plus očividný vklad Emilia Fernándeze ("Nevím, Juane Rafaeli, co jsem vlastně za ženu..." - "Ublížil jsem ti, Maria Dolores?") (02.02.2011)

Řada kritiků viděla mistrovské dílo, já tvůrčí nezdar. Ford zploštil předlohu - Greeneovu "Moc a slávu" - do temnotně černobílého komiksu ve službách katolické propagandy. Jeho patos je zvlášť v symbolických odkazech tu nechtěně směšný, tam prostě zastaralý ; přesvědčuje málokde. Natáčelo se v Mexiku, za účasti velkých domácích jmen : Del Río, Figueroa, Fernández.... (30.08.2015)

Film, který lehce zapomenete, i když hlavní roli ve filmu hraje Henry Fonda. Bohužel za celý film skoro nepromluví ani slovo. Celkově se režisér spoléhal hlavně na hudbu, která je na celém filmu to nejlepší a na prázdné scény, kdy si herci významně zírají do obličejů. Ano, někdy to má své kouzlo, ale ne když je to v jedné scéně za druhou. (15.04.2016)

Ak niekto očakáva útekovú drámu, bude asi ako ja sklamaný. Posolstvom filmu je cirkevná propaganda, v ktorej ako hlavná postava vystupuje pochybujúci kňaz utekajúci pred druhými i pred sebou samým. Správa sa navyše tak nelogicky, tak nerozumne až stupídne, že si divák priam želá, aby ho policajná chunta zajala a konečne odsúdila. Aspoň na mňa to malo taký vplyv. "Vrcholom" je scéna, keď ide kňaz kupovať nelegálny alkohol. Nielenže vysolí peniaze, vypijú mu fľašu, musí klamať, ešte sa dostane aj do basy - veď kňazi sú experti v kupovaní nelegálneho tovaru. Toto Fordovi nevyšlo. Snáď jediný svetlejší moment je, keď policajná úloha č. 1 je lapať kňazov, pritom vrahovia a zlodeji bánk sa môžu slobodne pohybovať. Lenže to je na celý film málo. (22.08.2023)