Případ Kim Bok-Nam

Ženy ruských mužiků v časech blahého samoděržaví říkávaly, že když muž ženu nebije, tak ji nemiluje, nebo že jakmile ji bít přestane, tak ji přestane i milovat. Podle téhle odzbrojující logiky, ze které se jistě feministkám ježí všechny chlupy na nohou, by Bok-nam musela být ta nejšťastnější žena pod Sluncem, protože tolik lásky jako jí se dostane málokteré manželce. A těch vlídných slov k tomu... A to je právě největší kámen úrazu filmu - méně by bývalo bylo více. Věřím, že Korejci by na tenhle námět dokázali natočit prvotřídní thriller, drsný, syrový a hlavně realistický, který bych uvítal všemi deseti. Namísto toho však zvolili formu šablonovitého exaltovaného exploaťáku bez špetky věrohodnosti, s přehnaně zkarikovanými postavami a s poněkud rozpačitým závěrem. A já mám holt radši civilnější, střízlivější filmovou řeč. Každopádně ale určitě lepší než nějaký slizký romanťák, laskavě hřejivá vyteplenost, nebo podobný humus. (21.10.2016)

Zřejmě hlavní kvalitou korejské variace na exploataci je její mnohoznačnost, která poukazuje k omezenosti tradičního a i když dnes přežitého, ale většinou lidí stále aplikovaného kategorizování filmů na hodnotné a pokleslé, umělecké a žánrové či závažné a oddychové. Snímek, jehož původní název znamená "Celý příběh případu vraždění Kim Bok-nam", lez označit za typicky korejský žánrový mix, jenže tentokrát si namísto tradičních žánrů korejští tvůrci vzali na paškál subžánry exploatace (doposud bylo možné v korejských mainstreamových filmech vysledovat exploatační prvky pouze výjimečně – např. v Bloody Tie). V "Bedevilled" takto lze najít motivy filmů o znásilnění a pomstě a hixploitation. Vyprávění o ženě, která trpně snáší psychický teror a sexismus v tradiční zemědělské komunitě na odlehlém ostrově, sice upřednostňuje psychologii postav, ale exploatční rámec zastřešený vypjatým apelem přesto ze snímku čiší. Na jednu stranu lze film brát jen jako neotřelý žánrový příspěvek, ale v domácím silně šovinistickém prostředí představuje odvážně agitační dílo. Sice nelze hovořit o emancipaci – hrdinka je jasně ukázaná jako šílenec a deviant – ale i tak je film, kde žena likviduje machistické muže nadějným prvním krokem, který může korejskou kinematografii dovést k vícevrstevnatějším a méně konformním dílům. (23.01.2011)

Ano, druhá polovina je plná brutality a krve, ale tak nějak se to všechno odehrává v klidu a v míru a ničím mě to nešokovalo. Příběh je docela slušnej a dobře propracovanej. Jinak hlavní hrdince se ani nijak nedivím a fandil jsem jí. Chtěl jsem dát 3*, ale přeci jen je to kvalitní snímek a ta brutalita je jenom takové správné zakončení celého '' romantického'' filmu. (15.05.2012)

Naprosto skvěle podanej a zpracovanej brutální exploiťák z korejskýho krutýho venkova a nečinně brutálního města. S perfektně rozehraným brnkáním na nervy a emoce, neúprosně stupňuje v divákovi odpor vůči nepochopitelně konformnímu a zároveň zastřeně brutálnímu chování vesničanů. Zároveň se zde ale nabízí druhý protipól - nečinné přihlížení městského člověka, otupělého vůči okolním podnětům, které se bezprostředně netýkají jeho. Tenhle kontrast, navíc tak velice jemně a zručně vypilovaný se v těhle filmech až tolik nevidí. A jinak teda co se týče zobrazení korejského venkova, jsou rednecks zobrazení snad jako ještě větší hovada než slováci v Hostelu nebo srbové v Život i smrt porno bande. V Koreji jsem nebyl, takže to nebudu nějak posuzovat, ale každopádně i jako použitý výrazový prostředek pro symbolické rozhození kontrastu extrémní pudovost - chladná netečnost to bylo zvoleno skvěle. (08.02.2011)

Ona každému jednou dojde trpělivost. V případě nebohé Kim se není co divit domu, že své mužské protějšky na opuštěném ostrově zkatuje tak brutálním způsobem, že na to místní policie bude dlouho vzpomínat. Na stranu druhou, pokud někde skutečně existuje takový útlak, asi bych si hodil mašli. Brutalita přebíjí naprosto vše, což v návaznosti na první polovinu filmu je dozajisté škoda, protože vývoj hlavních hrdinů je zastaven sekerou a kuchyňským nožem. 48 % (27.12.2019)