Případ Kim Bok-Nam

Ze začátku se to tváří jako sociální drama uvnitř izolované vesničky na odlehlém ostrově poblíž Soulu, s důrazem na vyjádření lidské krutosti, bezohlednosti a společenských předsudků. Zhruba od půlky to ovšem nabírá téměř nečeká obrátky a nastává solidní gore masakr přesně ve stylu korejské tradice. I přes veškeré brutální scény a surovou atmosféru má však film jistý dramatický náboj. Nic pro slabší povahy. (21.09.2013)

Zřejmě hlavní kvalitou korejské variace na exploataci je její mnohoznačnost, která poukazuje k omezenosti tradičního a i když dnes přežitého, ale většinou lidí stále aplikovaného kategorizování filmů na hodnotné a pokleslé, umělecké a žánrové či závažné a oddychové. Snímek, jehož původní název znamená "Celý příběh případu vraždění Kim Bok-nam", lez označit za typicky korejský žánrový mix, jenže tentokrát si namísto tradičních žánrů korejští tvůrci vzali na paškál subžánry exploatace (doposud bylo možné v korejských mainstreamových filmech vysledovat exploatační prvky pouze výjimečně – např. v Bloody Tie). V "Bedevilled" takto lze najít motivy filmů o znásilnění a pomstě a hixploitation. Vyprávění o ženě, která trpně snáší psychický teror a sexismus v tradiční zemědělské komunitě na odlehlém ostrově, sice upřednostňuje psychologii postav, ale exploatční rámec zastřešený vypjatým apelem přesto ze snímku čiší. Na jednu stranu lze film brát jen jako neotřelý žánrový příspěvek, ale v domácím silně šovinistickém prostředí představuje odvážně agitační dílo. Sice nelze hovořit o emancipaci – hrdinka je jasně ukázaná jako šílenec a deviant – ale i tak je film, kde žena likviduje machistické muže nadějným prvním krokem, který může korejskou kinematografii dovést k vícevrstevnatějším a méně konformním dílům. (23.01.2011)

Ještě nikdy nebyla pomsta tak sladká. __Z poměrů na Ostrově se mi dělalo fyzicky zle. Logické vyústění jsem bezezbytku schvalovala a pociťovala téměř fyzickou rozkoš z každým dalším "úsekem". Jen škoda, že se hrdinka k tomuto činu nerozhodla o pár let dřív. __Deviace viděná v asijských filmech je nad poměry zrůdná. Nevím, zda to není ovlivněno i jinou mimikou obličeje, která – speciálně na mě – působí hodně emočně. Což samozřejmě vůbec neznamená, že by Asiaté nebyli krásní. Ba naopak! Ta jindy běžná umírněnost, proměněná ve vteřině v neobyčejný škleb, je možná právě proto děsivější. (04.05.2011)

Kruto úprimný film o iluzívnosti pevného priateľského puta po rokoch. O sadistickom zneužívaní žien v odľahlých komunitách. O stareckej múdrosti, zvrhávajúcej sa v stareckú podlosť alebo demenciu. O neznesiteľne násilnom a lenivom konaní mužov, ktorí si myslia, že požrali všetku múdrosť, silu a chlípnoť sveta. A o ženskej pomste, ktorej síce niekdy trvá dlhšie, kým sa pozrie pravde (Slnku) do očí, no potom hneď pochopí, čo je nevyhnutné. Krvavé hody. Pretože iná cesta k úniku z primitívneho prostredia niekedy nevedie. Záver pôsobí zvláštne, tak trochu nasilu a neveľmi dôveryhodne, ale čo už. Nemôže byť všetko dokonalé. (12.07.2021)

Divák možná neprohloupí, když se k tomuto filmu usadí s nevysokým očekáváním, že uvidí krvák, snad slasher. Pak bude pozitivně překvapený. Na rozdíl od takového Halloweenu, který je pokládán za klasiku a je zcela neambiciózně pitomý, tenhle příběh k vraždění nepospíchá, zabývá se postavami, tyto mají své charakteristiky a vývoj, ba dokonce jsou zde vedlejší (a funkční!) příběhové linie. --- Dvacet minut před koncem jsem si pohrával s půvabnou alternativou, že turistka z ostrova odjede, vražedkyně zmizí, a na ostrově zůstane jen dementní a bláznivý stařík. To by byla pro policii teprve hlína! Však moc nechybělo a mohlo při tom zůstat. Škoda. --- I tak, film zajímavý přinejmenším tím, jak se vymyká zavedeným schématům. (16.10.2011)