Kým spíš

Spoilery: První polovina filmu je dost slibná a láká na celkem zajímavou atmosféru a úchylnou zábavu plnou perverze (oceňuji ten nápad s chloroformem, to bych prodával v balení po třech pro panice). Zvláštní pocit z úchylné hodinky a půl navodila hned na začátku i ta malá holka, která byla celkem nepochopitelně nasnímaná jako čtrnáctiletá lolitka a až v polovině filmu člověk zjistil (při záběru na jiné části těla než jen hlavu), že jí snad není ani deset. Úvod zkrátka navozuje podobný dojem jako "Srpski film", ale v průběhu stopáže se vše stočí do zátoky Brutální nuda a veškerá atmosféra z původního tajného prcání nájemnice, se vytrácí do ztracena, aby se řešily banální zápletky úniku z pokoje a odklízení nastrčených švábů. Čekal jsem trochu více explicitismu a alespoň jednu pořádnou účelovou vraždu. Tento španělský pokus o záporného a neškodného Dextera, který místo citu postrádá radost, vyšel tak na polovinu. 60% (16.07.2012)

Zakomplexovaný vrátnik je zúfalý, že nie je šťastný a jeho susedka Clara áno, a tak sa rozhodne, že urobí všetko pre to, aby sa prestala usmievať. Neustále sa jej vkráda do bytu, schováva sa pod posteľ a v noci jej vyvádza nezbednosti, akurát to veľmi nefunguje, pretože nech vymyslí akýkoľvek výstrelok, Clara sa usmieva naďalej. No a keď si mladá žena privedie do bytu chlapa, všetko sa mu chudákovi začne vymykať z rúk. Balagueró ma síce nesklamal, ale dostal som niečo úplne iné ako som čakal. Dokonca to ani nie je horor, na aký sme zvyknutí, nie sú v ňom žiadne desivé scény, hektolitre krvi, ľakačky či atmosferické momenty. Napriek tomu to funguje vďaka originálnemu nápadu a kvalitným hereckým výkonom. Otázne je len to, či to hororových fanúšikov uspokojí. Na môj vkus je to totiž podané až príliš odľahčenou, pomaly až zábavnou formou, no film aj napriek tomu nenudí a bol som čoraz viac zvedavý, čo ten chudák ešte vymyslí. Takže u mňa je to tak na 7/10, bavil som sa, ale pod pojmom horor si predstavujem niečo úplne iné. (22.02.2012)

Jaume Balagueró umí lépe. Snímku na tohle téma byla už spousta a většina jich měla lepší úroveň. Tohle je zrovna hororový žánr, kde nejde moc co vymýšlet nového. Po technické stránce nejde co vytknout, ale po dějové film po pár desítkách minut už ztrácel dech. Nezbývá než čekat na další díl snímku Rec. (22.06.2012)

Zpočátku jsem uvažoval o dvou slušných hvězdách, jelikož příběhů o psychopatech, co se rádi dívají, je požehnaně. Postupně se však začne děj odvíjet rozličnými cestičkami, z nichž některé jsem očekával a potěšily mne (ten spratek potřeboval za vyučenou), jiné mne příjemně překvapily (kdo s koho, příteli...). Rozhodně bych ovšem vyškrtnul kolonku horor - napínavé, místy mrazivé, strašidelné však nikoliv. Možná spíše krimi, byť vyšetřování nemá dostatečný prostor, na druhou stranu úvahy psychopata byly pro kriminálku jako dělané. Roztomilí švábi mi připomněli Kingovo Creepshow, jakési rozdvojené chování hlavní postavy pak rozhodně Psycho (nejen kvůli sprše). Nakonec došlo i na krev ,a tedy i na 4*. (04.02.2013)

Věděl jsem, že zklamaný rozhodně nebudu. Španělské komorní drama s prvky thrilleru strhne od první minuty, i když divák jen sleduje každodenní rituál vrátného Césara. Postupně se nicméně dozvíme, jaké zajímavé noční výlety pořádá a kterak se z osamělého domovníka bytového domu kdesi v Barceloně stává neosamělý šílenec, který ale rozhodně není nějaký nepřemýšlející psychopat. Lidský rozměr mu dodal Luis Tosar, který zahrál zahořklého cynika naprosto dokonale. Peklo ze života dělá aktuálně tenhle chlapík bez přátel usměvavé Claře, brnká u toho na černohumornou strunu a dokáže vyvolat nejeden napínavý moment (třeba když se v bytě objeví i Clařin přítel). Dobře mířenou lží nebo poznámkou pak ničí životy lidí kolem sebe, jsou to navíc nájemníci, kteří tu rozhodně nejsou jen do počtu (vede holčička, která zatouží po eurech i filmu pro dospělé). Dvě až tři chybky se zejména v druhé polovině pochopitelně najdou, nicméně Jaume Balagueró, především tvůrce duchařin, si diváka náramně vodí po své škodolibé cestičce!! Výborné.. (22.01.2013)