Studená ryba

Tak takhle ujeté snímky vznikají pouze na východě. Japonci opět nezklamali. Znovu potvrdili, že jsou nejvíce úchylný národ ze všech a že se neštítí vůbec ničeho. Za což jim děkuji. Porcovací scénky byly vskutku delikátní. Bylo vidět, jak si to účastníci užívají. Jen nějak nemohu uvěřit, že lze v sudu spálit kosti na prach, ale to bude tím, že jsem to nikdy nezkoušel. Musím se pozastavit nad inspiraci skutečnými událostmi. Nevěřím, že ,,zmizení" tolika lidí by mohla být práce dvou milých šílenců. Asi to ve skutečnosti bylo trošku jinak, ale o to mi tolik nejde. Rozhodně by filmu slušelo, kdyby byl více prostříhán. Přesto se jedná o film, který stojí za zhlédnutí. (19.05.2013)

Těžce černohumernej návod pro přisposránky, který si chtěj udělat doma pořádek... Ten úhel pohledu vyprávění skrze pasivní a manipulovanou postavu je vynikající, závěrečný twisty překvapující, hlavní herecký trio výborný... Jestli si někdo stěžoval na nic nedělajícího hrdinu ve "12 let v řetězech", ať se podívá na tohle. (26.08.2014)

-"Mr. Shamoto! It kind of hurts!"Tak tentokrát jsem byla režisérem velmi zklamána. Zatím jsem vymyslela několik následujících důvodů. Předně, hlavní Démon nebyl dostatečně démonický. Zlo na Zemi přinášel zejména skrz hlučnost, a hlučnost není zlo, které by ve mně vzbuzovalo animální strach. Dále, proměnou projde jen postava otce, všichni ostatní jsou nedodělaní. Jsem možná rozmazlená režisérovými ostatními filmy, kde si postavy byly více rovny v pozornosti, jaké se jim dostávalo, takže tady jsem byla "dramaturgicky neuspokojena". Dále, herečka ztvárňující dceru mi přišla hrubě nedostatečná. A možná ještě něco, co jsem si zatím nepojmenovala. Výsledný dojem se poskládal tak, že mi film přišel strašně sterilní a bez šťávy, bez jakéhokoliv výraznějšího drivu. Zbožňuju akvarijní ryby a je mi tím pádem dvojnásobně líto, že tahle takhle vystydla. (27.09.2012)

Můj třetí film od Siona Sona mě utvrdil v jedné věci a to v tom, že Sion je prostě tvrďák. Je jedno, jak moc tenhle film může chvílemi působit neuvěřitelně, groteskně, brutálně až to hezké není či naprosto nelidsky. Já v tom vidím i jakousi pointu celého tohoto dílka – je neuvěřitelné, že u takovéhoto tématu se můžete i v několika chvílích zasmát (bez toho občasného humoru by se o mě asi pokoušel infarkt), skoro nedýchat, říkat si pro sebe „ty vole, to snad ne“ a tak různě či podobně. Multižánr jak vyšitý, který dokáže vystřídat opravdu téměř vše od komedie (a to si fakt nedělám prdel), dramatu přes thriller až k čisté exploitation (viz závěrečná řezničina). Jestli má jít ve skrytu o kritiku společenského uspořádání, složitých, pokřivených rodinných vztahů či čirou ukázku toho, jaké dokážou být lidé bestie, samozřejmě to v tom lze najít a celý snímek i takto chápat. Chci ale spíš říct, že film s takovouto intenzitou obstojí i jako pouhá “““zábava“““, protože dokonalejší kanadský žertík jsem jakživ neviděl. Neopomenutelným faktem je i to, že Sion Sono je po stránce formální naprostý profesionál a režie Studené ryby má koule jako Golem. Na motivy skutečných událostí… (09.04.2012)

Úchylná řezničina, která není prosta jistá zábavnosti. Ale! Celé je to zabito naprosto neúnosnou stopáží, více než 2 hodiny je v tomto případě prostě příliš. Prvních 20 minut je dokonce tak nudných, že jsem zvažoval, zda chci vůbec koukat dál. A i když se tam konečně začne něco dít, stále se člověk nemůže zbavit dojmu, že je to strašně roztahané a hromada scén by z toho šla vyházet. Myslím, že z japonské produkce tohoto ražení už jsem viděl lepší kousky. (03.03.2019)