Nič nás nerozdelí

TENTO FILM VYCHÁZÍ ZE SKUTEČNÉHO PŘÍBĚHU MARÍE, QUIQUEHO, LUCASE, TOMASE A SIMÓNA...... /// Po úvodní ,,reklamě“ na Thajsko přichází reklama na vlnu (moře vole). Drama mamči a kluka je dechberoucí zábava, nic pro slabší nátury (i já jsem s tím měl problém…) a hororový scénáristé blednou závistí. A pak táta – tady už to tak vkusná zábava není, dokonce bych řek, že jsem vydírán trágou. Každopádně souhlasím, že říkat si ,,mám tě rád“ je lepší tak nějak průběžně, než čekat, až vám tsunami rozjebe rodinu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju filmy podle pravdivejch příběhů. 2.) Páč vím, kdy se dům na pláži vyplatí. Teď hledám důvody proti. 3.) Thx za titule ,,fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** (14.02.2013)

Tragický príbeh podľa skutočnosti, založenej na udalosti katastrofických rozmerov, keď počas ničivých vĺn tsunami v roku 2004 prišlo o život vyše štvrť milióna ľudí. Už tento fakt vyvoláva v človeku silný emočný pocit a musím povedať, že nieje ľahké film sledovať práve s tým pocitom. Samozrejme si neviem predstaviť moje rozpoloženie, keby sa ma táto alebo podobná udalosť bytostne týkala. Každopádne sa teda jedná o silný film, po stránke emočnej určite, zároveň však palec hore za umiernenú réžiu, ktorá aj napriek (nechcenej, no potrebnej) dávke sentimentu nevyznieva ako vykalkulovaná, samoúčelná brečka. Herecky na jednotku a aj hlavní protagonisti sa postarali o realistické dojmy, ktoré však skresľuje fakt mnou nepochopeného privilegovania osudov bielych rodín, keď išlo o územie východnej Ázie. 80%. (03.04.2015)

Bez dlhšieho úvodu (Titanic) alebo priebežných flashbackov (127 hodín), ktoré by nám o postavách povedali viacej a zblížili nás s nimi, sa mi nepodarilo filmu emocionálne prepadnúť. Kričaním mien najbližších a dlhým, dramaticky zostrihaným bežaním do ich náručia to nenahradíte. Kvalitne nakrútené a slušne zahrané, ale útočiace iba na prvú signálnu, bez hutnejšej myšlienky či psychologického podkladu postáv. A naozaj *krásny* hudobný motív, ale nemusel zaznieť každých desať minút. (07.02.2013)

No konečně nějaká letošní "oscarovka", která má především srdce a je lidská. Byla jsem připravená na spoustu patosu a klišé, k mému velkému překvapení se však přesně tomuto režisér Juan Antonio Bayona do jisté míry dokázal vyhnout a vsadil spíše na realističtější a hlavně syrovější pojetí. Film, který nám opět připomíná, že na této planetě stále vládne příroda, je smutné, že podobné katastrofy lidstvo potřebuje, aby se alespoň občas dokázalo spojit, najednou nezáleží na barvě pleti, nebo národnosti, ale jde o to, že každý jsme živá bytost. Je jasné, že se na určitých místech musel poupravit scénář ku prospěchu filmu (scéna v nemocnici přece musela mít v sobě nějaké napětí), ale co na tom když mně tekly potoky slz, neměla jsem však pocit, že je někdo ze mě násilně ždíme. Režisér si zaslouží pochvalu za samotné zobrazení tsunami a vynoření Naomi je dokonalá ukázka znázornění okamžiku vítězství jednoho člověka. Celkově Naomi Watts je výborná a právě ona dost snímku přidala na jeho intenzitě. Není to dokonalý film, ale dojmout musí zákonitě každého. (09.01.2013)

Bayona to na jednu stranu dokáže vyhrotit tak nehollywoodským způsobem, až se člověk ošívá v sedačce, protože na tohle u velkejch kinobijáků z multiplexů není zvyklej (několikaminutová absence hudby, práce se zvukem), na druhou stranu to pak dokáže zazdít temi nejlacinějšími sentimentálními berličkami. Velká škoda, tady bylo zaděláno na obrovskou pecku, jsem zvědavej co bude do třetice a na kterou stranu síly se pan režisér přidá. Debut zatím nepřekonán. 7/10. Tom Holland vynikajicí. (19.02.2013)