Solanin

Jsem malinko zklamaná, protože jsem čekala hudební film, ale o muziku tady zase tak docela nejde, tohle je spíš takové to komorní drama o mladých lidech, kteří jsou frustrovaní a zklamaní šedivým životem, který si po škole představovali přeci jen jinak. Na to, aby ve mně vzbudil nějaké hlubší emoce je sice trochu povrchní, ale k dobru mu můžu přičíst příjemně melancholickou atmosféru a na asijské poměry celkovou absenci patosu, jen na ten jejich sklon k přehnaně expresivnímu přehrávání si asi nikdy úplně nezvyknu i když to není tak strašné jako u korejských snímků. (24.10.2013)

Příběh o adaptaci čerstvě vystudovaných kamarádů do života dospělých. Parta přátel se snaží najít svůj smysl života, přičemž někteří z nich si zpříjemňují nezajímavý život hraním v kapele. Meiko a Taneda se rozhodnou skončit v práci a skrze nedostatek financí a frustrace ze svých životů začne mít jejich vztah existenční problémy. Ty jsou však jen maličkostí, v porovnání s tím co je ještě čeká. ■ Při sledování pomalu plynoucího Soraninu jsem si opět začal všímat důležitosti každého pocitu, jenž zúčastnění cítili a to mě nutilo přemýšlet co ti Japonci dělají jinak než ostatní, že hloubka každé malé informace je na mnohem vyšší pocitové úrovni. ■ Když spojíš 0 a 0, tak dostaneš ∞. Zajímavá myšlenka. (02.09.2015)

Málokdy se vidí film, který by byl natolik zaměřený na vkus teenagerů, ale zároveň v něm nejsou radikálně stereotipyzované postavy alá středoškolská statusy jako atlet, geek, roztlezkávačka, nerd apod., zkrátka žádný zjednodušující mustr. Z toho také vyplývá mnohem upřímnější pohled na svět - jsme v Japonsku x-té "ztracené dekády", společnost je stále přehnaně konzervativní, kompetitivní zaměřená na výkon, mladí mají stále méně šanci na slušnou práci, nemluvě o dosažení pocitu seberealizace. Zoufalství, dezorientace, myšlenky na sebevraždu... Člověka napadá, jestli originalita tohoto fimu nesouvisí s tvůrčím procesem, tedy že autor příběhu měl jakožto mangaka větší svobodu, než kdyby psal rovnou scénář pro film. Aniž bych chtěl prozradit příliš: film nás motivuje diváka k přemýšlení o tom, jak se relizovat vně tržních struktur. Což je dost radikální myšlenka. (04.06.2013)

Je škoda, že tieto filmy sú tak krute drahé pokial ide o dovoz z Japonska... 5000 Yenov (okolo 45 Euro) za film bez poštovného je zlodejina... Avšak určite by som si ho rád zaradil do mojej zbierky japonskej kinematografie. Sviežo melancholická dráma s podarenou kamerou a aj tá téma underground hudby mi je sympatická. Postavy nadpriemerne dobre zahraté a dej detajlne čerpajúci z mangy tiež umne zasadený do prostredia Tokya. Po oscarovom Departures tu je ďalší pozornosti hodný "made in Japan" film :)) (18.10.2010)

Je potěšením vidět dospělou Aoi Miyazaki. I v melancholickém filmu. ■ K názvu (přesněji - k názvu jedné písně ve filmu): Solanin je toxický glykoalkaloid, vyskytující se v rajčatech a bramborách, zejména v jejich zelených částech. ■ Celé dvě písně z koncertu: http://www.youtube.com/watch?v=QtOU6HxT0QQ (15.03.2013)