Laputa: Nebeský zámek

Hayao se zase jednou vytáhl. Stejně jako po epické Mononoke přišla spíše komornější Cesta do fantazie, tak i po Naushice přišla Laputa. I když pozadí příběhu by se za epické označit klidně dalo, nejdůležitějším prvkem Laputy je stejně příběh čisté lásky dvou malých sirotků (mezi nimiž to v některých scénách opravdu hodně jiskří). Jak už je pro něj ale typické, nezůstává Miyazaki pouze u hlavních hrdinů a naplňuje děj až po okraj nejrůznějšími pitoreskními vedlejšími postavami, které vás nejenom pobaví svým vzhledem a netypickým životním stylem, ale vzbudí ve vás i emoce a později sehrají důležitou roli v celém příběhu. K nejvýraznějším z nich patří v Laputě dozajista rodinka vzdušných pirátů, kterou si v průběhu děje jednoduše nemůžete nezamilovat. Laputa má prostě všechno, co byste od Miyazakiho filmu čekali - překrásný příběh, sympatické hlavní hrdiny, výborně vyprofilované záporáky, ekologický podtext i to úžasné kouzlo života, které tento mistr anime dokáže do své práce vdechnout. (08.04.2007)

Klasicky Miyazaki, mozna ze az moc klasicky. Vse se zde odehrava podle jeho trademarku a na rozdil od vetsiny jeho ostatnich filmu nema to neco co by to dohrablo na 5*. Ultra sympaticke hlavni detske charaktery, ktere jsou pronasledovany plejadou "zlounu" + mystika okolo levitacniho kamene a letajiciho ostrova Laputa (cely ten ostrov vcetne prirodnich robotu byl uzasny). Jako vzdy diky Miyazakiho dvornimu skladateli Joe Hisaishi fantasticka hudba. Uz sice ne tak elektronicky dokonala jako v predchozi Naushika, zacina se to blizit klasicke symfonicke pizlacce, ale kdyz je zapotrebi tak to i zde doplni magicke zvuky analogovych syntezatoru, ktere to cele hned dostavaji do nove dimenze. 8/10 (22.01.2010)

Jeden z prvních Miyazakiho filmů, který vznikl ještě dávno před jeho úžasnou "Cestou do fantazie". I tento snímek je plný zajímavých postav a doprovázený skvělou hudbou. Opravdu netuším kam režisér na své nápady chodí ale jeho filmy se prostě nedají popsat a musí se vidět. I když je film více než 20 let jeho animace je úžásná a převážně konec jsem si náležitě vychutnával. I když mě tento film nedostal tolik jako již zmíněná "Cesta do fantazie" byl to nevšední a krásný zážitek. (09.05.2008)

To je něco úžasného! Nádherný příběh skloubený s krásnou animací, vynikající hudbou a atmosféra která nenechá ani na okamži vydechnout. To jsou Miyazakiho filmy, to je Laputa. Mistrovské a geniální dílo...(jen tak na okraj, docela jsem si říkal, že Pazu je borec, skáče po skalách, šplhá po kořenech stromů, bojuje s nepřáteli, ani se skoro nezadejchá, no frajer...jen škoda že nedal Sheetě pusu ;) ) (23.09.2008)

Na Laputě je trochu vidět, že příběh se kroutí všemi směry jenom aby bylo dosaženo těch důležitých vizuálních motivů, přičemž postavy jsou zde obecně trochu papírové. V druhém plánu ovšem vykresluje zajímavý svět jakési nedávnou válkou zplundrované země, která se nebyla schopna ještě společensky zotavit. V pohledech na býlím porostlou krajinu vidíme zarostlé obří krátery po artilérních útocích, země je provrtaná chodbami opuštěných, vytěžených dolů a charakter měst, staveb a infrastruktury napovídá k tomu, že v jeden okamžik docházelo v daném území k monstrózní, skokové industrializaci, jejíž produkty byly zjevně odvedeny někam jinam. Správní složky země jasně napovídají, že zde stále vládne armáda a nikdo se nestará o opuštěné komunity dělníků ponechaných k živoření v opuštěných průmyslových centrech. Mijazaki by v tomhle vykreslení dle svých slov inspirován svojí návštěvou Walesu během hornických stávek, kdy sledoval zchudlé komunity tvrdých mužů a žen bez naděje se bouřící proti arogantní, anonymní státní mašinérii, která jim sebrala všechno, čemu kdy rozuměli. Trochu hořké pak je, že jim ve svém díle může pak nabídnout akorát naději ve formě vzdušného zámku, díky jehož přítomnosti se vládnoucí garnitura zlikviduje ve své přezíravosti a hamounství sama. (11.04.2024)