Žena, ktorá spieva

Ohromující kreativní film! Herecké výkony velmi vynikající, a filmařina poctivě odvedená. Je však nutné si k ději filmu něco sdělit. Za prvé, nejedná se o film znázorňující situaci v Levantě (Palestina/Izrael). Nikde není uvedeno ve filmu pomocí titulku, kde a v jakém roce se děj odehrává. Za oknem sice byla cedulka s nápisem „Palestina“, tu tam však mohla umístit nějaká postava... A za druhé, scény z neznámého prostoročasu byly natočeny na území Jordánska (viz zde). Plné hodnocení si tak film zaslouží jenom za profesionální uměleckou hodnotu, která nemá nic společného s Palestinou/Izraelem! ✔ (14.09.2011)

Neuveriteľný príbeh - alebo lepšie povedané dva príbehy s jedným koncom. Vynikajúci scenár, ktorý sa neustále stupňuje a drží človeka v napätí až do úplného konca. Dve dejové línie - jedna prítomná, kde dvojčatá po úmrtí matky putujú do jej rodnej vlasti a hľadajú svojho brata a otca, a druhá retrospektívna, ktorá dokonalo odkrýva celý príbeh od samého začiatku - až po koniec, kde sa oba príbehy spájajú. No a celý film zasadený do prostredia vojny a mieru na Blízkom východe, hoci mestá mali fiktívne názvy, niet o čom pochybovať a krajina, kde sa celý príbeh odohrával bola podľa všetkého Libanon (čomu nasvedčovalo francúzsko-arabské prostredie, občianska vojna, konflikty moslimov a kresťanov, atď). Trošku dlhšie trvalo kým sa to nejako rozbehlo, ale tak to pri takejto forme scenára proste býva. Čim viac sa blížil koniec, tým sa celá skladačka dopĺňala - až prišla nečakané odhalenie celej pravdy. Záver, keď právnik odovzdá posledné listy ich zosnulej matky sú úžasným vyvrcholením, hoci sladko-trpkej príchute. (05.08.2013)

Kéž by tak Villeneuve trošku zatlačil na střihače, aby se tolik neválel. To by pak z toho byl film do žebříčku. Takhle je to dost roztahané a ze začátku bohužel nudné. Potom se ale rozjede hodně drsná spirála děje, která diváka vyplivne až úplně na konci se sevřenými útrobami a velmi mělkým dechem, který se vrací jenom pomalu. 90% (30.05.2017)

Dvou sourozencům změní závěť jejích matky život. Dozvídají se, že jejich otec pravděpodobně stále žije a zároveň o existenci bratra o kterém neměli do dneška ponětí. Matka své dětí v testamentu prosí, aby tyto dvě osoby nalezli a předali jím dopis. Proto se dcera vydává po stopách své matky, aby nalezla svého ztraceného bratra. Takový je začátek tohoto kanadského dramatu ve kterém se střídají scény z pohledu matky zachycující její osud ve válkou postiženém Libanonu a z pohledu dcery, která až teď zjisti co byla její matka vlastně zač. Opět dobrý divácký zážitek, ale čekal jsem od toho něco více. Možná to je tím, že jsem odhadl (respektive stálo se mi to zmiňuje uživatel J*A*S*M ve svém komentáři) konečnou překvapivou pointu. A to vždycky na konečném efektu ubere. 75% (16.10.2011)

V retrospektivách velmi silný a emocionální příběh, kterému nohy podkopává nedotažená současná linie v podobě suchého sběru faktů a scestné snahy prohloubit postavy a složité vztahy dvou sourozenců skrze artistní bezmoc, jež vzhledem k zbytku filmu navíc působí jako pěst na oko (symbolické scény z bazénu). (08.07.2011)