Staré pověsti české

Jiří Trnka patří definitivně k té nejtenčí a nejcennější špičce ledovce talentovaných českých osobností a v tomhle snímku to svou zručnou animací, hrou s postavami, obrazem, loutkami a ostatními figurkami krásně dokazuje. Od jeho vzniku však uplynulo celých šest desítek let a dnes už diváci kromě vizuálních krás očekávají i děj, který v nich něco zanechá. Ten ovšem zrovna Trnkovo zpracování naší rádobyslavné historie nenabízí, historky jsou roztahané, upjaté a pokus o leitmotiv Čížka a jiných lidovek jen drásá nervy. Určitě stojí za zhlédnutí, ale kromě jedné z dalších výborných ručních animací nic moc nečekejte. (24.06.2012)

Staré pověsti české v loutkovém provedení Jiřího Trnky jsou poetickou symfonií. A nejde tu ani o označení národní klenot či hrdost, nakonec každý může mít jiný vkus vnímání. Ani nezáleží na tom, zda jsou z dnešního názoru dvacátého prvního století animační techniky překonané. Jistě, počítače nabízejí efektivnější možnosti, ale již neumí nahradit poetickou duši. A mě jde o tu poezii, což nejsou verše, ale hodnoty (samozřejmě nezávislé na materialismu nebo puritánství komercialismu), přijímání a vnímání života. A z pohledu poezie je Trnkovo zpracování Starých pověstí českých obdivuhodným, kvetoucím počinem, byť se neubrání vlnkám romantického patosu. Trnka, ve spolupráci s Jiřím Brdečkou, vycházel ze známého knižního titulu Aloise Jiráska, ale i z nejpůvodnějšího pramene české mytologie - Kosmovy kroniky století dvanáctého. Kosmas plnil státnické zadání (obvyklý akt té doby v Evropě) na právní nároky vládnoucí vrstvy, k vytvoření národní kroniky velkolepých hrdinských skutků (antické tradice a inspirace se častokrát vracívají). Devatenácté století při formování nových státních celků a požadavky nově formovaných národů opět kladly důraz na mytologické národní základny, u těch národů,  jež hrdinské zpěvy zatím neměli, je rychle počali sepisovat, ty ostatní literárně upravovat. Kosmas představil mytologii před Boleslavem 10. století, Jirásek ji zliterárnil, Trnka ji v loutkovém vedení vdechl poetické kouzlo od praotce Čecha až k prahu historické doložitelnosti. Vybudoval pomocí poezie slávu, odvahu, ideály romantismu, žíznivé křepčení, lehké uvolnění i válečnou hrůzu (Lucká válka je dechberoucí). Mluveným slovem doprovází Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek nebo Eduard Kohout, ale nejvýraznější hlasový výkon předvedl Karel Höger. Václav Trojan složil hudební tóny z představ mytologického starověku a z folklóru, Jan Kühn zkušeně řídil svůj dětský sbor, Trnka ohromil svým výtvarným perfekcionismem. Staré pověsti české v loutkovém uvedení podle Trnky jsou lahodnou poezií! (05.07.2021)

Jiří Trnka byl filmařská osobnost světového významu, důkazem budiž i spousta mezinárodních a festivalových ocenění tohoto filmu. Je tu zjevná inspirace dílem Josefa Mánese a Mikoláše Alše, ale přitom zůstal Trnka svůj, plný obrazové fantazie. Tím, že celé to vyprávění pojal velmi poeticky, je možná trošku zkratkovité, ale to mi na zážitku neubralo. Přitom je film oproštěn od přílišného patosu, přestože doba a pojaté téma k tomu svádělo. Obraz je, jak je u Trnky zvykem, velmi dynamický – kamera často mění úhly pohledu, krouží, pluje libovolnými stranami, zoomuje a Trnka se nevyhýbá ani masovým scénám, což muselo být realizačně velmi náročné. Co do imaginace byl Trnka srovnatelný snad jen s Karlem Zemanem, či Břetislavem Pojarem a v této souvislosti mě napadá – kdypak se u nás dočkáme DVD edic jeho díla? Stejně jako donedávna u Zemana, i tady mají naši distributoři velký dluh, či spíše nezájem. Ale co se divím, v zemi, kdy během pár týdnů přijde 600 tisíc lidí na Babovřesky, pravdaže… (07.04.2013)

Ta práce s loutkami a vůbec celková forma vypadá opravdu úžasně, to musím uznat, ta práce na tom je skutečně dost vidět. Dost mě i zaskočilo (spíš v dobrém slova smyslu), jak moc velkolepé se to snaží být, protože to jsem snad v českém filmu ještě nikdy předtím neviděl. Je teda pravda, že jsem těch historických filmů moc neviděl, ale překvapilo mě, že zrovna u loutkového filmu je tak akční kamera. Co mě ale zarazilo v špatném slova smyslu bylo to, že z toho nakonec vypadl muzikál, s čímž jsem rozhodně nepočítal a když mi to při sledování došlo, začínal jsem se psychicky připravovat na to, že je holt nějak přetrpím... A jako jo, zvládl jsem to bez problémů, zapadalo to i do toho monumentálního podání, ale na mě osobně tam té muziky bylo až moc. U samotných pověstí jsem měl zase pocit, že některé by stálo za to prodloužit a jiné zase zkrátit, ale celkově mě hlavně zaráží to hororové ladění - a koukám, že nejsem jediný, kdo to tak vnímal. Samo o sobě by se mi líbilo, ale sem se mi to nehodilo, za celou dobu jsem si to nezvykl a spíš jsem se snažil dospět k řešení otázky, proč to Trnka natočil zrovna takhle. Krutá doba, kruté období? To z toho tolik neplyne, ta atmosféra jede jakoby sama na sebe, je to až zvláštní. Víc mě ale zaráží, že nikdy nenatočil celovečerní loutkový horor, protože podle tohohle filmu by na to rozhodně měl a využil by v něm svůj talent mnohem víc, než tady. A že tomu pěvně věřím, protože jsem od něj viděl Kybernetickou babičku a ta dokázala být (hlavně v druhé polovině) dost znepokojivá. Proč se někdo takový vůbec dal na pověsti a pohádky? Režim by horor nedovolil? Netuším, ale je to škoda, protože pak by Trnka byl Švankmajer před Švankmajerem. Takhle je ten výsledek sice stále zajímavý a vypiplaný, ale dost divně drží pohromadě, za celou dobu si mě nedokázal pořádně získat, znova bych ho vidět nemusel a kupodivu je v něm pár agitačních scén... Jsem ale zvědavý na další Trnkovy celovečerní filmy, minimálně dva mám ještě v plánu a obojí mají být pohádky, takže mě dost zajímá, jak budou laděné. Silné 3* (11.02.2023)

Superlativa tu psáti nebudu, páč je to zbytečné. Učitý druh lidí ví, co je to za klenot a ti ostatní, těm je to fuk. A tak to je. Skutečnost, že tohle neskutečné dílo (které mě docela v dětství strašilo a pro mě osobně jsou určité části ryze hororové), nebylo ve vysírání...pardon, ve vysílání veřejnoprávní tv (která má přímo v popisu práce zachovávati alespoň nějakého zdání kultury), dobrých 30 let, je věc...bez komentáře. (26.04.2020)