Řím - Vzestup a pád impéria
Constantine
Scenár:
Alexander EmmertHrajú:
Leif Anders (rozprávač), Paul Bicknell, Andre de Nesnera, Rome Knight, Sam Mercurio, Herb Otter Jr., Karl OtterObsahy(1)
Občanské války, které sužovaly Římskou říši ve třetím století, definitivně ukončil až císař Dioklecián. O vládu nad impériem se dělil s dalšími třemi spolu-vládci. Ve východní části říše, na císařském dvoře Diokleciána a v jeho armádě získával vojenský výcvik budoucí vládce, mladičký Konstantin. Když Dioklecián odešel na odpočinek, Konstantin se vrátil ke svému otci, jednomu z císařů západní části říše. Konstantinův otec ale brzy umírá, když předtím učinil syna svým nástupcem. Jako nový císař Španělska, Galie a Británie Konstantin osvědčil svou sílu proti nepřátelským barbarům. Ale když se ostatní spoluvládci začali zase obracet jeden proti druhému, Konstantin se rozhodl s tím jednou provždy skoncovat. Porazil jednoho spoluvládce po druhém, a postupně tak získal kontrolu nad celou říší. Založil také nové hlavní město na východě. Při tom všem měl vizi, že navždy změní směřování západní civilizace. Konstantin bojoval pod znamením kříže křesťanského boha a tím nejen legitimizoval nové náboženství, ale našel v něm i sílu, kterou využil pro sjednocení říše. (Codi)
(viac)Recenzie (1)
Konštantín - obyčajný vojvodca a pragmatik, ktorý sa stal u pravoslávnych dokonca svätcom. Pritom je to maximálne sporné, počas svojej vlády nielen nemilosrdne odstraňoval politických odporcov, ale jeho krutosť okúsila i vlastná rodina – zbavil sa svokra, dvoch švagrov a nakoniec nechal popraviť aj vlastného syna a manželku. V bojoch o moc neváhal, nie celkom kresťansky, vyhlasovať, že mal nadprirodzené videnie od boha Apolóna a bohyne Viktórie, ktoré mu spoločne položili vavrínový veniec na hlavu. Jeho obrana a presadzovanie kresťanstva bola skôr politicky motivovaná, veď máme dôkazy, že po uchopení moci postavil celý rad chrámov i pohanským bohom. Dokonca sám zastával funkciu pontifexa maxima, teda najvyššieho kňaza pohanských božstiev. A na výročie založenia Konštantínopola zaviedol obrad, kedy sa po uliciach musel nosiť jeho obraz a každý sa mu musel klaňať. No podľa cirkevných otcov to môžeme prehliadnuť a prvý vraj kresťanský cisár určite trávi svoju večnosť pri Božej tvári. ()