Na nože!

Poněkud tupé nože. Uvítal bych, kdyby se od sebe jednotlivé díly nelišily jenom množstvím nakrájené mrkve, vykostěných kuřat a neúspěšných pokusů soutěžících spáchat harakiri škrabkou na brambory. Ano, šéfe! bylo pokaždé zasazené do odlišného prostředí s odlišnými lidmi a různou vrstvou plísně za sporákem, Na nože mne svou monotónností už po pár týdnech uspává. První málo akční úkol, zisk imunity, druhý málo akční úkol, šlus a nazdar. Hlavní důvod proč sledovat zůstává – Mr. P. Třebaže málo nabroušený, někdy přímo krotký a svým výskytem ne dost frekventovaný, aby mohl být označen za moderátora pořadu. Hlavní důvod proč nesledovat přichází naštěstí vždy až na konci a má podobu dámy, která měla ve vlastním zájmu zůstat u domácího lakování nehtů. Její afektovanost, pro kterou je třebas Pekelná kuchyně velice zábavná, se ke zbytku pořadu hodí stejně jako hromádka kečupu ke steaku z lososa 60% (21.10.2010)

Když vám Prima slibuje něco ve stylu Pekelné kuchyně, tak je pak zklamání o to větší. Pohlreich nehláškuje tolik jako v Ano, šéfe! (co si budeme povídat, na tom ten pořad stál) a když, tak mi to nepřijde moc vtipné. Samotná soutěž pak spočívá jen v tom, že banda typických čecháčků, kteří se pohádali už první den první díl, přináší před porotu svá jídla a ty je stručně hodnotí. Přínos pro diváka? To je dost častá otázka, kterou si kladu při sledování současných pořadů. Zábava asi těžko, nějaké kuchařské fígle taky neokoukáte, recepty taky asi ne. Co na to říci? Ambiciózní pokus, který nedopadl dobře a je zcela zbytečný. Sice méně zbytečný než Prostřeno nebo Dům snů, ale být lepší než tyhle propadáky není žádná výhra. Pusťte si raději Pekelnou kuchyni Gordona Remsyho! (20.11.2010)

Nedokoukatelný první díl. Zbytečná póza a dramatizace, jako by šlo o popravu náhodně vybraných dětí. A nevím proč, ale prostě sledovat 40 nebo kolik lidí jak krájí cibuli a po reklamě prej snad i mrkev!!! No to teda ne, šéfe :-) I druhý díl se dal vydržet jen do první reklamní pauzy. Tohle tedy není můj šálek vývaru :-( (07.09.2010)

Ano, je to JINÝ pořad, než Ano, šéfe!. Zřejmě většinu lidí zklamalo, že je především o vaření (i když kvůli abych tak řekl kvůli jisté skandálnosti se sem procpávají jisté realityshow sračky). Oproti toporné Hells Kitchen jsou naštěstí úkoly celkem rozmanité a emoce nakonec show taky vzbudí: Jardu prostě musíte nenávidět. No a Robertův výraz a radost při vítězným Jágrovi na konci je...prostě úžasný. (11.12.2010)

Předešlé výlety zaslouženě populárního Zdeňka Pohlreicha do kuchyní byly vždycky jiné, nové, svěží, lákavé.. pravdivé. Záleželo na tom, jak moc naivní je provozovatel nebo jak velké prase je kuchař.. Show Na nože! je často hodně monotónní, a milovaného šéfkuchaře (i když méně nabroušeného, přesto bravurního) je v ní trestuhodně málo. Což je dramaturgické selhání. Přesto ale jde v rámci českých reality-show o naprostou špičku. Kuchařské klání vrcholí (skončila dvojice amatérů Iveta a Lukáš, zřejmě nejsympatičtější aktéři show) a já se těším, co bude příště. Nutno podotknout, že úkoly nejsou špatné, místy dokonce vynikající a vpravdě originální, a naštěstí je to stále hlavně o vaření (kdykoliv se v závěrečných dílech objevil někdo „z rodiny“, otevírala se mi kudla v kapse – ostatně stejné pocity mívám pokaždé, když promluví neoriginální a afektovaná dáma z porotcovského tria). Emoce jsou, napětí taky, nějaká kuchařská zajímavost jakbysmet, takže dávat na české poměry něčemu podobnému odpadové hodnocení může jen někdo, jehož největší gastronomický výtvor jsou a vždycky budou párky s hořčicí. (24.11.2010)