Karanténa 2: Terminál

Když před třemi roky John Dowdle natočil remake ani ne rok starého úspěšného španělského hororu REC, rozdělil diváky na dvě poloviny. Některým se Karanténa líbila, ti jiní jí zase označili za nejzbytečnější remake. Pogue se rozhodl nejít ve šlépějích svého předchůdce a místo aby nesmyslně okopíroval děj dvojky, rozhodl se napsat vlastní scénář. Což byla prvotní věc, kvůli které jsem dal tomuto filmu vůbec šanci. Jednička se mi totiž moc nelíbila. No, nebudu vám lhát, ani dvojka není žádný zázrak, ale rozhodně jsem v některých momentech našel přece jenom zalíbení. Nový scénář sebou přinesl i „originální“ myšlenku, jakže vlastně onen smrtící virus vznikl. Byl to dobrý nápad, nebo totální blbost? To nechám na vás, každopádně po nutném seznámení s většinou postav při nástupu do letadla, se konečně začalo dít něco zajímavého. Nesympatický agresivní pasažér nás pomalu vtáhne do děje, při kterém se postupně začala budovat atmosféra. No tedy alespoň její náznaky, protože ničeho extra děsivého, přičemž by se vám ježili chloupky na těle tu na nás nečeká. Otázkou zůstává, zda by nebylo lepší, kdyby se děj odehrával čistě v letadle, nebo bylo nezbytně nutné jej přesunout do letištního terminálu. Zvláště když bylo citelně znát, že moc velký rozpočet už zřejmě na kulisy nezbyl. Takže ve finále jsem byl určitě s dvojkou více spokojený, nežli tomu bylo u první Karantény. Hlavně jsem rád, že zas nešlo jen o další prachobyčejnou „kopírku“. Zahrála si tu v hlavní roli pěkná herečka, našlo se tu několik slibných momentů a ani mi moc nevadilo vlastní pojetí příběhu o původu zákeřného viru. 50% (04.04.2016)

Quarantine 2 je ukázkovým příkladem toho, jak nízká očekávání udělají dobrý film. Tam, kde Španělé přinesli značně hravé, nápadité a především úplně odlišné pokračování, šli Američané jinou cestou. Změnili prostředí (nicméně jsem přesvědčen, že kdyby se děj odehrával pouze na palubě letícího letadla, bylo by to s šikovným scénáristou celkově mnohem zajímavější), nepoužili blairwitch styl (čímž snímek značně ztuctovatěli) a mytologii rozehráli jiným směrem, no přesto je Quarantine 2 svému předchůdci podobnější, než je podobný REC 2 ku REC 1. Kdyby se jednalo o ambiciózní film, tak bych spokojený rozhodně nebyl, ale vzhledem k tomu, že měl původně jít jenom na video (a do kina šel v nějakým limitovaným sranda počtu kopií), je nutné jej porovnávat s pohromami typu 30 Days of Night: Dark Days či Mirrors 2. A z tohoto porovnání vychází Quarantine 2: Terminal jako jasný vítěz. (27.06.2011)

Dvojka Karantény se konečně pořádně odchýlila od série REC, která jí byla předobrazem a je to jedině dobře. První polovina filmu, kde se teprve roztáčel děj, byla opravdu zajímavá. Bohužel s odtajněním "hodného zlého muže" přišlo na scénu necitlivé a nelogické stříhání, velice nepřehledná akce a hlavně úplně do háje šlo napětí. I tak slušná jednohubka. (28.11.2011)

Abych trochu přehodnotil předešlý názor. Přejít z „found footage“ na regulérní film není zrovna obvyklé. Zde tedy prakticky přímé pokračování první Karantény, zasazené do prostředí jak letadla, tak i strašidelně rozlehlého a prázdného terminálu. Postavy docela ušly, děj se místy choval nelogicky, ale držel se a pointa byla dle mého stokrát lepší, než ta, kterou nastolilo původní REC (ve druhém díle). Pořád ale žádná pecka, ze které bych padal na zadek. (21.12.2015)

Jedničku sem rezolutně odmítl akceptovat, i když mě nevadí remaky a jsem jeden z těch lidí, kteří občas i ten americký remake vyloženě uvítají (13 hra smrti, Kruh, Old Boy atd. atd.) Ale původní španělský Rec je naprosto perfektní a nedotknutelný film, jehož předělání opravdu hodně bolelo.Dvojka naštestí už neměla tu drzost, příběh se točí úplně jiným směrem a vlastně absolutně nemá nic společného se španělskou verzí a to je dobře.Jinak ale bohužel pořád hrozně obsazené a lokacemi zabité béčko, které se může pochlubit jenom perfektními maskami a poměrně vydařenou brutalitou.Zapomenutí hodná blbost amerických producentů.45%. (30.12.2015)