Poslední čtvrťák

Zvláštní poetický snímek o dvojí tváří lidskosti v 30. letech Ameriky a způsobech vypořádání se. "Dědeček říkával, že v dobách krize přijdou silní lidé jenom o práci. Ostatní přijdou i o rozum." Malebnost místa a doby střídaly šokové situace a zážitky malých chlapců, kteří byli naštěstí pod ochranou moudrých blízkých, což je paradoxně ještě více stmelovalo. Mít sny je velký dar a opravdu stačí CHTÍT, aby se mohly naplnit... "Gennaro! Víš jako to tady nahoře vypadá? Zrovinka jako v tom kině La Paloma!" (30.03.2011)

Film, natočený v roce 1995, je příjemným retrem, kde nakonec poslední čtvrťák představuje naše touhy a nutnosti oběti. Ocitáme se na malém americkém městečku 30. let minulého století. Tehdejší finanční krize nutí všechny šetřit. Když však přijede do města kino, jedenáctiletý Gennaro se snaží udělat všechno, aby se tam mohl dostat. Jistou šanci skýtá poslední čtvrťák, který mu dědeček slíbil dát v den své smrti. A tak Gennaro pro dědečka zařizuje různé pochůzky, jimiž si děda řeší jeden nevyřešený životní problém. Jenže tehdy kluk zjistí, že mu o ten čtvrťák nejde, protože dědečka má rád a chyběl by mu... Musí pak dědečkovi slíbit, že se nikdy nebude vzdávat svých snů - i když v té chvíli ještě netuší, k čemu se to vlastně přesně zavazuje. Film je krátký, má jen 80 minut, vyprávěcí styl pomalý, aby se dal vychutnat pocit, že jsme "tam" a v "té době". Což se daří někdy skvěle, jindy s menším úspěchem. Vztah vnuka a dědy není pojat nijak dojemně, spíše střízlivě, nenutí z diváka slzy za každou cenu. I závěrečná scéna se odbyde v podstatě hodně rychle, a poslední dědečkova věta těsně před závěrečnými titulky možná zanikne... ale možná ne. Film je jistě nadprůměrně natočený, ale jde o malé dílo, jehož příběh by dnes vystačil jen na televizní povídku. Přes krátkou stopáž se občas objeví vata, občas určitá nevyrovnanost režie. Al Pacino v roli dědečka hraje uměřeně, jen je otázka, zda jeho vnitřní pobavenost vždy souvisela jen s jeho rolí. Disk je typicky magicboxovský - načne ho uřvaný protipirát, následují trailery na filmy 96 hodin, Jak vykrást banku, v menu na ty samé plus dva jiné, a to je všechno. Víc ani ťuk. Navíc zvuk u filmu je jak anglický, tak český dabing jen ve stereo. (09.08.2019)

Kriste pane!! Příběh o chlapci, jenž netrpělivě čeká až mu zemře dědeček, aby dostal jeho čtvrťák, díky kterému by mohl jít konečně do kina. Velmi nekonvenční, avšak dosti nemocný námět, který tvůrci nemohli myslet vážně a pokud ano, tak nevím jaká je naděje na jejich vyléčení. Snad je chyba na mé straně, že jsem se k filmu odhodlal ve špatné náladě, ale to mi nebrání prohlásit, že shlédnout tuto břečku mě stálo spoustu sil a přemáhání. Hlavní dětský protagonista mi zde byl silně nesympatický a celková formální stránka je studená jak psí čumák. Netřeba zmiňovat, že zásluhu na kompletním shlédnutí má sám velký Al. Zkrátka falešná, nudná a trapná story, která si hraje na něco, co skutečně není. (09.12.2012)

Pěkně natočený a laskavý příběh s lidskou tváří. Celé se to odehrává v jediný den - 26.srpna 1933 v době hospodářské krize. Al Pacinovi stačí k prokázání svých hereckých schopností vlastně jen sedět před domem a na prahu života komunikovat se svým vnukem. Přesto je to zajímavá role. Velice dobře zvládl svojí postavu také Jerry Barone v roli malého Gennara. Příjemný film a příjemných 60%. (22.03.2010)

Brutálne skutočný film o hospodárskej situácii v 20tych rokoch v USA (nie moc nepodobnej tej dnešnej), o sne jedného chlapca a o tom, aké ťažké bolo pre neho zarobiť (blbých) 25 centov. Väčšina z nás si asi ani nevie predstaviť, že nemá obyčajný "štvrťák" na kino a má sa rozhodnúť, či ho radšej neminie na jedlo... Veľký Al ako vždy výborný. (31.03.2009)