Nevinnost

Po Kawasakiho růži jsem byla hodně dlouho na Nevinnost naštvaná, protože na první dobrou nebylo možné rehabilitovat Hřebejka s Jarchovským tak rychle a dát jim znovu šanci. Ale pokud se člověk dokáže kousnout a dostat do určitého rozpoložení, dokáže si Nevinnost připustit k tělu jako žádný jiný projekt. Pojem nevinnosti je tu zkoumám z mnoha hledisek a podobnost Geislerové/Linhartové, která je ostatně zafixována i na plakátu Lely, dává tušit ambice přesahující zrcadlení tolik adorované v Personě. Naštěstí Hřebejk Bergmana nekopíruje bezhlavě, jen překlápí některé věci z dějin světového filmu a to samo o sobě není zločin. Zločin by byl, kdyby ve finálním sestřihu ponechal tu jedinou scénu s Radimem Špačkem, která by z pointy udělala frašku. Takže skutečnou marností výsledného tvaru zůstává jen velmi diskutabilní hudební doprovod Vladivojny La Chii, který Hřebejk bohužel znovu použil i ve své další práci na seriálu Až po uši. Suma sumárum, hereckým králem Nevinnosti je Vetchý, Munzar příjemně podtrhuje ve svých scénách určitou satiru celého příběhu a relativizování toho, že Geislerová hraje někoho, kdo trpí tím, že už jí není 14 (což je klasický herecký koncert ve velkém stylu, na jaký jsme od ní zvyklí). (31.12.2015)

Další provinciální pokus o komplexní psychologické rodinné drama, které chvílemi vypadá docela světově, ale tenhle dojem se omezuje na opět celkem vychytaný povrch. Nepřestává mě udivovat, s kolika narativními prostředky je Hřebejk a Jarchovský schopný produkovat příběhy tak jalové, sterilní a bezpohlavní, co se jakékoli naléhavosti a názoru týče. Mám se dojímat nad tím, že Nevinnost není úplně trapná, herci jsou dobří a používají se tu moderní vypravěčské prostředky? Tím víc vyniká ta tvůrčí bezmoc, nevýraznost a absence podmanivého rytmu. Proboha, kdy už se tu natočí něco, co bylo schopné konkurovat alespoň průměrnému skandinávskému dramatu o patologických jevech ve společnosti? (24.01.2011)

První část příběhu není nějak moc originální, ale je filmařsky výborně převyprávěná a nechybí v ní emotivní scény. Scéna kdy se Milada slovně pustí do Ládi je hlavně díky Hynkovi fakt emotivně velmi vytavená. Za největší emotivně vrcholnou scénu bych si však dovolil označit Láďův výslech Olinky a tím vlastně ukázal na dva nejlepší herecký výkony v tomhle filmu. Ana Linhartová vůbec, co scéna, to paráda a doufám, že až humbuk kolem Nevinnosti upadne nebude v jejím případě platit známé heslo "sejde z očí, sejde z mysli " byla by to škoda jak pro diváka tak pro její hereckou kariéru. Druhá část filmu sice už není tak emotivní, za to je pro mě celkem překvapivá a vrhá světlo na předchozí vlastně již uzavřenou část trošku z jiných úhlů. Dalším dobře zatlučeným hřebíkem do mého vnímání filmu je obraz, který velmi vydatně pomohl k vytvoření celkové atmosféry. Hřebejk se už po druhý za sebou dokázal provrtat do mé myšlenkové zdi a toho si velmi cením. (25.01.2011)

Ako psychologická dráma 5 hviezd bez diskusie, ako thriller trochu skratkovité. Keby to bolo na mne, zoberiem prvú hodinu filmu a roztiahnem ju na celú stopáž. Prišiel by som tak o supercynickú záverečnú pointu, ale zas by mi nič nenarúšalo ten skutočný príbeh. Dva filmy v jednom nepotrebujem, keď je už ten jeden, naozaj silný .. 85% (23.03.2014)

Co je morálně špinavější, pohlavní zneužití dítěte, nebo křivé obvinění z tohoto činu? Nejhorší je život ve lži, ovšem…kdo v ní nežije? Hřebejkovy dva filmy v jednom rozhodně nejsou bezchybné, ale umí se svým vzájemným působením na čas vloupat do hlavy. Čert vem poněkud mamelucký výkon čerta s hodností vraníka, pochybnosti vyvolávající policejní postupy i některé cool znějící repliky, které by člověk v normálním dialogu nevypustil z pusy, když si Gut-Jarchovský se mnou tak dobře zacvičil.. (18.10.2016)