Vexed

První řada výborně trefila hranici mezi dobrou zábavou a slušnou kriminálkou, i když tam pravda o ty případy zas tak moc nešlo. Druhá je naneštěstí ohromný propad dolů. S novou parťačkou to zdaleka tolik nefunguje, vtipy jsou spíš trapné a jak v první řadě byli všichni blbci, ale zároveň vtipně sympatičtí, tak zde hlavně Jack je většinu času za kreténa, jehož vtípky moc nefungují a často jsou i hodně urážlivé. Kate Bishop byla zajímavou nedokonalou postavou, ne o moc lepší než Jack a fungovalo to. Georgina je příliš obyčjně normální a o to hůř vyznívalo chování jejího parťáka a zároveň nefungoval vztah mezi nimi.. Když se to vezme, tak to má jednu dobrou řadu a jednu chabou, ale vlastně jen 3 dobré díly z 9, což je dost chabé. (30.12.2021)

Někdy je to geniální a z některých situací jde člověk do křečí. Jindy je to jen takový příjemný pohodový humor. Nemůžu si pomoct ale přes prvotní nechuť si to fakt užívám. Bohužel se to ale zároveň občas hrozně táhne. Kdyby byla kratší stopáž dílů a děj se víc nahustil, bylo by to daleko lepší. Za tohle hvězdičku dolů. (11.07.2014)

Laciná, jednoduchá žvanírna s neustálou snahou o vtip. Bohužel se vtip povede tak 1x za epizodu a není to o smíchu, spíš člověku jen tak trochu cukne koutek. Jinak tam jenom žvaní a žvaní a trochu vyšetřují, ale to jen proto, aby se tam pořád jenom nežvanilo o samých blbostech. Možná vhodné k vaření, žehlení, věšení prádla, ... ⬇️ 12% (18.01.2024)

Vyšetřovatelé z Vexed mají blíž k sitcomovým figurkám než k seriózní britské detektivní škole. Ale to je právě na něm osvěžující - už ze samotného představení hlavních postav v lehce morbidním duchu je jasné, čím bude vynikat. Humor kombinující břitkou konverzaci (jakékoli výstupy mezi Kate a Jackem), komediální skeče (proč žena nemůže být zabiják apod.) a vážné zločiny, které se tak trochu zvrtnou. Není to dokonalé, někdy se zvolní tempo, ale funguje to. (01.11.2010)

Vexed patří do ranku ulítlých komedií typu Červený trpaslík, které parodují zažité žánrové postupy, s typicky suchým britským humorem a sarkasmem. Zároveň je z toho cítit autorův pozitivní vztah k žánru, který dodává těm pitoreskním figurkám a situacím lidský rozměr. Pokud vám zbylo po skončení Červeného trpaslíka v srdci prázdné místo po geniálním magorovi Davidu Listerovi, pošuk Jack Armstrong ho bezesporu vyplní. Princip epizod seriálu je jednoduchý. Tým nesourodých detektivů vyšetřuje vraždu spáchanou v nějakém absurdním prostředí, což vyvolává dostatečně nesmyslné a komicky vděčné situace. A tak se vyšetřuje na psychiatrické klinice pro zazobance, v televizní soutěži o nejlepšího kuchaře nebo ve fitness centru. Mým prozatímním favoritem je vražda na fakultě gender studies s neskutečně pošahanými dialogy. Konfrontace pseudointelektuálních keců a Jackova sebevědomého křupanství tvoří přímo výbušnou směs. (17.10.2013)