Ľadová katastrofa

Připomnělo mi to vtip, kdy malý tučňák hopsá ve vaku klokaní samice australským vřesovištěm a kousek dál na jih se na Antarktidě drkotá malý klokánek zimou a cedí mezi zoubky: „Zasrané výměnné pobyty..“ Carpenterova Mlha - sice bez mrtvých námořníků, ale zato dokonale fungující jako kryoterapie nejen pro vaše bradavice. Mráz z mezosféry, který je skoro tak intenzivní jako ten z Moskvy, sice ignoruje fyzikální zákony, vyhýbání se klišé i trpícího diváka, nicméně mezi svými katastrofickými bratříčky se může oprávněně cítit jako slepec na večírku hluchoněmých holdujících metylalkoholu. I tak, dokázal bych si představit zajímavější film, kde jsou hlavními atributy díra a balóny.. (17.09.2012)

Arctic Blast je takový chudý příbuzný katastrofického velkofilmu Den poté. Původní zápletka je v podstatě stejná. Matka příroda si znovu připomněla jaká je to děvka a rozhodla se vyhubit celé lidstvo. A protože metoda mrazu z vesmíru se už jednou osvědčila, není důvod nepoužít ji znovu. Zde jenom malou poznámku. Ať už vypadá ozónová díra jakkoliv, jsem si téměř jistý že prostým okem viditelná není. Zpočátku jde na to zlehka, vymrznutí Hobartu je takové lehké oťukávání a sondování jak bude lidstvo reagovat. Když to se k ničemu nemá, nastoupí jiný kalibr. Tokio, Londýn, Moskva, Peking, skoro jako kdyby živly četly geopolitické přehledy - s neomylnou přesností si vybírají nejhustěji obydlená centra světových metropolí. Naštěstí je zde táta od rodiny "nejlepší klimatolog na světě", který je odhodlám tomuto řádění učinit přítrž. Jak je scénář slaboduchý, tak musím s podivem říct že zbytek filmu rozhodně špatný není. Herecké výkony jsou dostačující, speciální efekty ucházející a napětí mě udrželo celou dobu v pozornosti. Fyzikální stránku raději hodnotit nebudu, ale proboha, člověk při mínus sedmdesáti rozhodně nezmrzne do tří vteřin. A ani do pěti ne. Suma sumárum Arctic Blast nedopadl vůbec tak tragicky jak dopadnout mohl. Na průměr to nevytáhne, ale pro lidi se slabostí pro filmy o počasí je perfektní. (20.12.2011)

Film o ozónové díře, kterou fučí na Austrálii holomráz z vesmíru, je určen primárně těm, kterým dírou v lebce fučí na šedou kůru freony s polétavým prachem. Mínus devadesátistupňový opar, který během vteřiny zdarma kryonizuje každého účelového figuranta v dosahu, mě utvrdil, jaké jsem to měl z pekla štěstí při poslední návštěvě Polária. Tři minuty jen v plavkách v mínus stošedesáti způsobily pouze to, že jsem pár minut nemohl najít své jindy pěticentimetrové! hovado, což mě vede k přesvědčení, že jsem asi teplejší než průměrný Australan. Partička místních teoretických fyziků a fucktografických hnidopichů nadarmo nešetří superlativy, avšak mě nezbývá, než si přes ten otvor po lobotomii narazit kšiltovku s konstatováním, že jsem se pobavil více, než například při celém Opus Dei paní Rohlíkové. (29.08.2011)

Hvězdičku si tento film zaslouží jen z několika málo důvodů: 1. Příběh má sice hlavu a patu, ale je takový umělý, splácaný a počítačové triky jsou až moc viditelné. 2. Hlavního hrdinu hraje sice oblíbený herec z SG-1, který tu nad ostatními vyniká, ale to je asi tak vše. No, a pak už bych musela vypisovat jen samou kritiku a neúspěchy. Takže hvězdička za to, že se to dalo sledovat, i když se zaťatými zuby. 20% (17.09.2012)

Katastrofický film a to doslova! Tragické efekty a to hlavně mrazivé mlhy. Většina lidí do doby co jí nevidí na vlastní oči, div si nejdou zaplavat do bazénu. A hrdinský čin "dojedu ti pro inzulín, venku je jen -45ºC" nechám čekat celý svět a vše svěřím mezi tím ufňukané 16tileté puberťačky", byla poslední tečka, před vypnutím filmu. (15.12.2013)