Po zániku Zeme

V těžkých chvílích zní dopointované monology, neznámá stvoření se objevují nasnímaná v nezvyklých úhlech a rodinné hodnoty přebíjejí svými trumfy všechno kolem. After Earth je tak i přes svou mírnou strohost nakonec čistá Shyovina a dost mě mrzí, že Night už asi nedostane šanci vyškrábat se z nepochopitelné škatulky podceňovaného tvůrce. Já bych totiž nebýt několika tvrdších základních lekcí pravidel přírody šel v téhle cestě za záchranou až na nejvyšší stupínek. 85% a moje velké přání, aby ta šance ještě alespoň jednou přišla. (21.09.2013)

Tenhle film je tak dobře zvládnutá filmařina, že je až škoda, že ho zničí jednotlivé momenty, které prostě nejde nijak přehlídnout. Po zániku Země je skvělý film, se zajímavými nápadem a s režií, která se Shyamalanovi opravdu povedla. Celou tu slušnou kvalitu ale ničí například vztah otce se synem, tedy Willa s Jadenem. Přišlo mi to strašně vážný a přehnaný. Vlastně jsem si po celou tu dobu k nim nedokázal udělat nějaký vztah. Bylo to, jako by na plátně byli dva lidští roboti. Otec s nohou zlomenou, kecající nějaký nesmysly z delíria a jeho syn s misí, kterou by nezvládla ani nejlepší jednotka SAS. Také mi ale vadili některé konkrétní scény, třeba ta, kdy malý Jaden skočí z hory. To jsem hodně dlouho rozdejchával. Musím ale sklonit klobouk. Shyamalan i s dost pohnutou kariérou pořád točí to, v co on sám věří. Pak to vypadá tak, že celý film vypadá opravdu skvěle, ale po dvaceti minutách wow atmosféry se objeví nějakej nesmysl, ze kterýho bych blil. (17.11.2013)

Neurážlivé drama (odehrávající se v budoucnost) o vztahu nebojácného generála tatiho (podivně odtažitý Will) a srabáka syna kadeta (srabácký Jaden), jejich snaze dostat se z planety na které ztroskotali. Shy se potácí od průšvihu k průšvihu, ale tady režijně celkem zvládá a objevují si i zajímavé nápady. Přímočarý a jednoduchý příběh o zapuzení strachu je hodně chatrný a závěrečný přerod hodně násilný. Tak to drží jen poměrně hodně krve a zabijácké zvířata. Prostě celkem pohoda. A jak se té Zemi pěkně dařilo jakmile ti parazitičtí lidi odlítli jinam... (20.09.2013)

Nemuselo jít o úplnou hovadinu. Jen kdyby Willík a Shyamalabong nespoléhali na to, že jim jedno ohrané téma vystačí na celovečerák, když ho obalí hromadou triků a nechutného designu a do jeho středu postaví nesympatického mamlase, kterému budete chtít po úvodním voiceoveru zarazit kopí do řitního otvoru. Malý Smith je tragéd, protože neumí hrát. Velký Smith je tragéd, protože ho pořád protlačuje do první ligy. A Shyamalan je... já vlastně nevím. V tomhle filmu byl očividně jenom jako dělník. Jenže většina kreativních rozhodnutí je úplně padlá na hlavu a výsledek je v podstatě stejně nekoukatelný (a míň campy, takže není tak zábavný) jako Bojiště Země. (12.10.2013)

Nakonec vlastně milé překvapení. Zdráhal jsem se dlouho, Shyamalan je holt pro řadu diváků v poslední době spíš sprostým slovem, ale nakonec převládá spokojenost umocněná vizuální přitažlivostí. Zásadový chladný otec zřejmě otevře své srdíčko dospívajícímu synáčkovi, který chce být už soběstačným chlapem, až na opuštěné planetě Zemi, mezitím však musí odolávat monstru zvaném Ursa, dírám ve scénáři, feromonům vypouštěným při pocitu strachu a dalším ptákovinám. Přímočarost příběhu (bod A, bod B a nějaký ten problém mezi) smrdí na sto honů, Will otěže svému ubrečenému synkovi předávat neměl, ten totiž tátovo charisma rozhodně nepodědil. Jinak ale velké plátno udělalo své, funguje také hudba Jamese Newtona Howarda a za pár momentů bych i lehce zatleskal. Dostal jsem znovu, co jsem čekal. Nebylo toho moc, ale leckdy je to větší bída. Tržby navíc nejsou žádný průšvih, takže indický tvůrce je co nevidět zpět. Procenta myslím zbytečně přísná, za mě nějakých 65%. (06.10.2014)