Po zániku Zeme

Bohužel musím napsat, že tamtamy nelhaly a Shyamalan klesá hlouběji a hlouběji. After Earth je možná to nejnudnější sci-fi "dobrodružství", co jsem kdy viděl. Nejhorší je, že film vypadá, jako by sami tvůrci nevěděli, na co se chtějí zaměřit víc, jestli na sci-fi element filmu, kdy na Zemi už nikdo nežije, či na otec/syn element filmu, kteří spolu mají "nevyřízené účty"… Problém je, že jiný režisér by tohle dokázal krásně skloubit dohromady a udělat z toho parádní sci-fi, ale tady ty vrstvy prostě nefungují tak, jak mají. Will Smith podává asi nejhorší výkon jeho kariéry, přišlo mi, jako by se ani nesnažil a každý den si přišel po šek, lehl, něco odvykládal a šel domů, Jaden byl opravdu otravný (jo, ta role byla takhle napsaná, ale ve filmové historii jsme se mnohokrát přesvědčili, že můžeme fandit postavám, které jsou otravné, špatné či vyloženě zlé, takže ta omluva "to byla moje role" tady neplatí) a CGI vypadalo zvláštně. Věřím, stále věřím, že se Shyamalan může nějak zachránit, že natočí film, který bude parádní, ale už i má víra se začíná vytrácet... 40 %. (31.01.2015)

Jaden Smith nasadí v úvodu filmu zarputilý pohled, při kterém má na čele víc vrásek než jeho otec, a neshodí ho do závěrečných titulků, zatímco Will Smith se stejnou vytrvalostí prezentuje výraz "umírám a trpím". Ke své obrovské smůle není After Earth tak blbé, aby bylo zábavné; je jen nudné, nezajímavé a neoriginální. Po dlouhé době film, během jehož sledování jsem v kině ubíjela nudu počítáním žárovek na stropě, hledáním všech nouzových východů a sledováním času na hodinkách. (12.06.2013)

Nakonec vlastně milé překvapení. Zdráhal jsem se dlouho, Shyamalan je holt pro řadu diváků v poslední době spíš sprostým slovem, ale nakonec převládá spokojenost umocněná vizuální přitažlivostí. Zásadový chladný otec zřejmě otevře své srdíčko dospívajícímu synáčkovi, který chce být už soběstačným chlapem, až na opuštěné planetě Zemi, mezitím však musí odolávat monstru zvaném Ursa, dírám ve scénáři, feromonům vypouštěným při pocitu strachu a dalším ptákovinám. Přímočarost příběhu (bod A, bod B a nějaký ten problém mezi) smrdí na sto honů, Will otěže svému ubrečenému synkovi předávat neměl, ten totiž tátovo charisma rozhodně nepodědil. Jinak ale velké plátno udělalo své, funguje také hudba Jamese Newtona Howarda a za pár momentů bych i lehce zatleskal. Dostal jsem znovu, co jsem čekal. Nebylo toho moc, ale leckdy je to větší bída. Tržby navíc nejsou žádný průšvih, takže indický tvůrce je co nevidět zpět. Procenta myslím zbytečně přísná, za mě nějakých 65%. (06.10.2014)

Nebylo to špatný, ale o nějakou pecku taky rozhodně nejde. Příběh je vážně primitivní, ale není v jednoduchosti krása? V tomto případě to moc neplatí, i když svoje sci-fi kouzlo film určitě má. Běžného diváka to možná může nudit, fandu do sci-fi to neurazí, nenadchne. Nebo aspoň v mým případě tomu tak bylo. Letošní rok byl dobrýma scifárnama fakt nabytej, Shyamalanův kousek tak je a bude v rámcu žánru až ten několikátý vzadu... Ještě je třeba říct, že malej Smith herecky zatím nic moc. Snad do taťkovýho umu a charismatu ještě doroste. 60% (25.12.2013)

Vrcholným dílem Shyova temného období zůstal Poslední vládce svých větrů, to je rozhodně dobrá zpráva. Bohužel se tady přimotal k další hovadině, kterou ze své filmografie nevymaže. Will Smith potřeboval natočit promo svého syna a naivka Night mu vyšel vstříc. Pokud to byl skutečně jediný záměr, tak si můžou gratulovat. Jaden celou dobu nesleze z plátna, exhibuje před kamerou a jeho otec ho doslova jen sleduje. Howarda muselo klepnout, když uviděl, kvůli čemu se dřel. (23.01.2019)