Vrah zůstal po škole

Detention je jako intenzivní droga působící hned po injektáži. Div jsem nedostal schízu, když svojí dokonalostí v odkazování nevědomky odkazoval na věci osobního života. Všech těch tisíc a milion referencí je neskutečně schopně zarežírováno do fungujícího multivrstevnatého celku, jenž funguje i multižánrově, což je obdivuhodné. Až stihnu chápat všechny odkazy, bude to jistých 5*. Ale kamufláž stylu rugbysta mutující v mouchu plive kyselinu a místo ruky má televizor nebo Iron Man monster medvěd cestující v čase je takzvaně for the win. (29.05.2013)

Jak bych se k tomuto snímku vyjádřil? Asi jenom tím, že jde o jeden velký bordel a nelogický nesmysl. Splést dohromady vraha, cestování v čase, konec světa, mutanta nebo takové ufo se často nevidí. Já to dokáži aspoň z nějaké části ocenit. Na druhou stranu se nedivím špatnému hodnocení. Tady vše záleží jen na chuti diváka.. 6/10 = 63% (11.10.2013)

Tohle není obyčejný slasher, ale velmi inteligentní film jako trash pouze maskovaný aneb jak by řekl Franta Fuka, this shit is meta as fuck. Detention si jednoznačně zasluhuje několik slov: ____ V prvé řadě je ten film velmi drzý, protože je přeplněný referencemi na 90tý léta (80ky jsou passé, nastupuje oprašování devadesátek), současně je ale nesmírně rychlý, výsledkem čehož nemá žádného potenciálního diváka. Lidi řekněme nad 30 let sice zachytá narážky na 90ky, ale stěží udrží s filmem tempo, lidé pod 30 let naproti tomu tempo s filmem sice udrží, ale nejspíš minou většinu těch narážek. Detention tím jde cíleně proti tzv. four-quadrant požadavku velícímu oslovit co největší škálu diváků a divaček. Jak je to možné? Jednoduše, Joseph Kahn zatáhl film ze svýho. ____ Za druhý se u mě tímhle filmem Joseph Kahn definitivně etabloval jako velmi osobitý režisér, tzv. auteur. Joseph Kahn je vůbec zajímavý chlapík. Kdysi třeba na svém blogu hájil v dlouhatánské analýze honičku z TDK proti jistému kritikovi, který si ji dovolil nařknout z nepřehlednosti. Jestliže se u Kahnova předchozího kontroverzního počinu Torque dalo ještě debatovat o tom, jestli je to míněný vážně, nebo jako přepálená a ironická verze Rychle a zběsile, tady o tý ironičnosti nemůže být pochyb. V jednom momentu tu máme dokonce čtyřnásobný nolanovský ponor – sledujeme hrdiny z Detention filmu, kteří sledují hrdiny z Cinderhella filmu, kteří sledují hrdiny z Slashing Beauty filmu, kteří sledují devadesátkový porno. Faktem je, že popkulturní reference nejsou dnes ničím neobvyklým, neobvyklý je naopak film bez nich, a už Rocky Horror Picture Show byl vlastně jen sledem těchto referencí navěšených na dadaistickou zápletku takovým brutálním způsobem, že se stávají signifikantnějšími než samotná zápletka. Nicméně Detention je v tomhle směru doslova utržený ze řetězu. Jinými slovy nepotřebujete drogy, abyste si Detention užili; potřebujete Detention, abyste si užili drogy. ____ Asi nejzajímavější je ale na filmu to neskutečný nasazení a závratné množství informací, které pumpuje po celou stopáž do diváka. V tomto ohledu je možná pravda na straně zastánců dabingu, protože stíhat při takové náloži informací číst ještě titulky znamená velký problém. Detention podobně jako Atlas mraků v podstatě nastoluje nový trend filmů, které je třeba zhlédnout minimálně dvakrát, a to nikoliv kvůli dalšímu prožití, ale kvůli plnému pochopení. Na první zhlédnutí je obsáhnout nelze. Tyhle filmy ale zcela korespondují se současným fenoménem informační revoluce, který nastal zejména díky internetu a kdy už není znakem inteligence kumulace informací, ale jejich selekce. Tedy vybrat s přehršle informací tu správnou. Nebo vybrat v záplavě jiných ten správný film. Více než kdy jindy totiž platí, že nestačí získat peníze a vytvořit film. To je asi tak třetina všeho. Dvě třetiny úsilí tkví v prodávání filmu a schopnosti dostat ho k lidem. Detention tím podává vysvětlení i k vlastnímu distribučnímu selhání. (03.02.2013)

Typická americká hovadina tak, jak to maj dementní mazlíčci rádi. Komedie? A co by tu mělo být k smíchu? Dobře, jednou jsem se uchechtl hned na začátku při konstatování: ,,Tej holce trvá, než vypadne z baráku!" ...a vypadla ... Hudba 90.let byla dost příšerná (narozdíl od 80.) a to málo z ní, co za něco stálo (kromě Courtney Love), se tu samozřejmě neobjeví. Horror? Cha, cha. Možná by si hvězdičku zasloužilo těch pár gore efektů, ale celková debilita filmu ji odnímá. Britové by se s tím určitě popasovali, Američani....nu...ti tedy ne. (11.10.2012)

Spíš čistá teen komedie, než horor, tak trochu parodie na Vřískot a jemu podobné vyvražďovačky a víc než trochu hrozný salát. Pěknej rozjezd, vydržet atmosféra prvních dvaceti minut, neváhám dát čtyři hvězdy, ale ona se z toho náhle vyklube teenagerovská matlanice, kdy na mě zavála atmosféra Awkwardu, jenže bez Jenny a jejího sarkastického humoru, samotnej závěr to už je matlanice totální. Zdejší humor mi připadal blízký tomu, kterej znám ze Skřekotu, ale tam mi sedl daleko víc, možná proto, že jsem ten film sjížděla v době, kdy jsem ještě sama byla teen. 40% (24.06.2013)