Ghostriders

Čekal jsem kombinaci westernu v moderní době a hororu, a co jsem dostal? Chlapa, co vypadá jak Drupi, se svou holkou a postradatelným kámošem, kteří nejdřív přes třetinu filmu prožívají jakože cool historky ve městě, než se přesunou do té údajně westernové krajiny, ze které se vyklube nějaký ten kanadský les, kam jezdí zadarmo američtí nezávislí filmaři točit různé ptákoviny, a pak se pobíhá po lese, aby ke konci našli chatu a způsob, jak ty duchy kovbojů v bílém, co jsou jim v patách (ten tlusťoch byl tedy fakt drsný, jak se dokonce vždycky lekl, když mu v ruce ty pušky "vystřelily"), navždy odstranit. Vlastně to úplně náhodou vyřeší holka jedním náhodným výstřelem. Za holku dávám hvězdičku, i když nahoře bez se objeví někde u potůčku jen ti dva chlapi, ona žel ne. Ta přestřelka v noci před koncem mi mimochodem připomněla svým vynikajícím střihem, návazností obrazů a mizanscénou Eda Wooda a jeho procházky přes "rozlehlý" hřbitov. (12.08.2019)

Tak a je tu skupinka desperádov, ktorá sa rozhodla osláviť prvú storočnicu na druhom svete vcelku originálne - návratom do nášho sveta, aby sa tu po vzore terminátora, bez jediného slova vysporiadala s potomkami tých, čo za ich predčasným odchodom do záhrobia stáli. A výsledok? Nudná kombinácia westernu a hororu, v ktorej chýba všetko, čo takáto kombinácia sľubuje. Statická streľba, ktorá sa ako prestrelka dá nazvať len po treťom šampanskom, duchovia, ktorí sa vôbec ako duchovia nesprávajú a ani tak nevyzerajú a dej odohrávajúci sa zväčša v lese nesplnia očakávania ani toho najskromnejšieho diváka. Ako alternatívu si skôr pustiť Ghost Town alebo Bone Tomahawk, ktorý je však trošku o niečom inom. (01.01.2016)