Koža, v ktorej žijem

Pedro Almodóvar rozhodne nie je autor, ktorý by sa zameriaval na horory, hoci jeho príbehy z života obyčajných ľudí sú pomerne často silno desivé. Niekedy sa nám dejú veci, o ktorých by sme radšej ani nevedeli, nie to ešte aby sme ich potom prežívali. "Koža, ktorú nosím" rozhodne nie je klasickým Almodóvarovým snímkom, na druhú stranu do jeho filmografie zapadá. Je to skvelými hereckými výkonmi, ktoré sú miestami až trochu surreálne, čo je dané vyznením samotného príbehu. Toto je rozhodne niečo, čo vás nezanechá len tak v pokoji, ale budete o ňom premýšľať. Tento film si to rozhodne zaslúži, pretože sú tu scény, ktoré si odnesiete so sebou v hlave a len tak na ne ani zabudnúť nemôžete. (28.10.2019)

Zajímavý film to ano, takový styl se nevidí denně, ale abych byl naprosto unesený, to fakt ne. Téměř první hodinu se divák nudí a až na pár zajímavých scén provází první část opravdová nuda. Druhá polovina je o dost lepší a nápad začal bavit. Celkové vyvrcholení včetně závěru bylo dobré a to byla jediná záchrana. Délka je obrovský úraz a kdyby se první polovina zkrátila minimálně o půlku, tak by vše bylo daleko stravitelnější. Antonio Banderas zahrál svou roli skvěle a vyloženě mu role seděla. Piel que habito není nejhorší, ale já jsem čekal daleko více .. 6/10 = 65% (30.12.2013)

Jsem MtF, co má kůži a to pod ní stejné jako od jeslí a necítím žádnou urážku ze strany režiséra, ale tehdy se mi poprvé dveře od učebny španělštiny zdály jako tečka v dáli. Nedokážu ovšem upřít obecně režisérův um pracovat s mezilidskými vztahy a celkem tu zvláštní španělskou filmovou poetiku, temno a tajemno. Zajímavá kulturní akce na cestě filmovým (sub)životem. (26.05.2019)

[ArtFilmFest 2011, Trenčín] Almodóvar rozumie nielen ženám, ale aj mužom a podľa jeho "La Piel que habito" usudzujem, že tematiku genderových bariér ovláda až chirurgicky presne. Zvykne postavám vštepovať istú (pod povrchom jemne pulzujúcu) okázalú fatálnosť, ktorou trochu zavádza a prednostne spolieha na očarenie clivým motívom, no tak či onak, stále vystihuje onu podstatu rozdielneho zmýšľania rodu female a male. V tomto prípade pribúda tiež faktor ranenej, skutkami principiálnej kapacity, ktorá je kvôli naplneniu vytýčených cieľov ochotná obetovať čokoľvek. Slovom, Antonio Banderas čo by známy plastický chirurg prekračuje stanovené limity bioetiky a razantne sa vysporiadava s pochmúrnou minulosťou. Pedrov melodramatický thriller je miestami nabitý pokúšavou erotikou, obstojne vypätími situáciami a predpokladateľnými zvratmi. Má výhodu v tom, že sa znovu zameriava na rezonujúcu otázku, ktorú sa nepokúša riešiť, naopak chce na ňu len poukázať a (kľudne aj s patričným prikrášlením) odprezentovať svoju temperamentnú/naliehavú verziu "riešenia". Tuším som sa chytil do nastraženej pasce a kupodivu ma to ani nerozčuľuje, návnada veru chutila. (25.06.2011)

Po čertech divná záležitost. Antonio jako úchylný chirurg byl fakt cool a asi se mi tu zatím líbil nejvíce ze všeho co jsem s ním viděl... Akorát v případě Roberta Ledgarda měla platit poučka: Místo dvakrát měř, jednou řež - spíše dvakrát vyšetři co se tu noc stalo, než jednou uřízneš... V tomto ohledu mi zápletka lehce připomněla australského Horsemana (2008). Elena Anaya byla skvostná, ale.... jen jako herečka, na filmovou Veru se mi jako na ženu nějak těžko myslelo... ////// Celkově fakt úlet ale řemeslně dokonale zpracován. Asi jako když akademický sochař z kamene vytesá pneumatiku. * * * * (02.10.2012)