Reklama

Reklama

Krajina zabudnutia

  • Slovensko Zabudnutá krajina (festivalový názov) (viac)
Trailer

Obsahy(1)

26. dubna 1986, Pripiat, několik kilometrů od Černobylu. Tohoto krásného letního dne slaví Anya a Piotr svoji svatbu. Malý Valery a jeho otec Alexeï, inženýr v jaderné elektrárně Černobyl, zasazují jabloň. Nikolaï, lesní správce, vykonává svoji pravidelnou pochůzku po lese… V elektrárně však dojde k havárii. Piotr je povolán, aby uhasil oheň. Nikdy se však nevrátí. Radioaktivita okamžitě mění podobu těch, kteří jí byli zasaženi. Lidé jsou najednou ve spěchu evakuováni. Alexeï, odsouzený úřady k umlčení, raději zmizí… O deset let později. Pripiat, město přízraků, které jeho obyvatelé opustili, se stává zemí nikoho, gigantické moderní Pompeje vztyčené na podivném turistickém místě… Anya je nyní průvodkyní v této oblasti, Valery stále hledá po stopách svého otce a Nikolaï sám nadále udržuje svoji zamořenou zahradu… Čas dělá své, avšak jsou naděje na nový život zde vůbec ještě možné? (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (24)

T2 

všetky recenzie používateľa

Rozpočet $5miliónov║ Cinematik report: V priebehu dňa zaujala Európska koprodukcia Zabudnutá krajina(2011). Príbeh nám približuje čo sa dialo okolo Černobyľskej katastrofy pri výbuchu reaktora v jadrovej elektrární. Hlavnou a nešťastnou hrdinkou sa stáva Anya vo výbornom podaní známej Olgy Kurylenko(Quantum of Solace), ktorá aj napriek nešťastným okolnostiam nezanevrie na strateného muža a stále sa vracia do spustošeného mesta Pripiať aby tam našla svoj pokoj v duši. Dej ponúkne dosť silnú a neprebádanú tému okolo tejto tragédie, film ktorý nechce šokovať týmito okolnosťami ale chce ponúknuť na túto tému pohľad z iného uhľa. /videl v kine: 60%/ (videl na festivale Cinematik 2012) ()

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Mně to přišlo, jako kdyby prvních dvacet minut dělali uplně jiný lidi než zbytek filmu. V těch dvaceti minutách byla tak krásně vykreslená atmosféra, napětí z toho co přijde a příběh se mohl doslova vybírat po který cestě se vydá za divákovým nadšením. Jenže pak následoval střih a obrovský rozčarování, ta tam byla atmosféra, z děje se stala neoriginální nikam nesměřující rozplizlost a Olga potvrdila, že herecky prostě film neutáhne. ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

,,Vašeho manžela není možné vidět. Proč? Dostal 1600 rentgenů, už to není člověk, je to reaktor! ´´ ------- Tohle byl hodně zajímavý film a podotýkám smutný a deprimující. Hlavní hrdinkou je Anya, která se v den kdy došlo ke katastrofě zrovna vdala. Ty minuty, hodiny a dny těsně po byly jedním slovem strhující. Asi nikde jinde jsem zatím ohledně této jaderné katastrofy neviděl nic lepšího a že mne Černobyl dost zajímá! Jakmile však Olga Kurylenko nasedne do evakuačního autobusu a dojde k časovému skoku o 10 let, z obrátek film těžce ubere a stane se deprimujícím psychologickým snímkem. Snímkem o lidech, kteří ztratili svojí identitu, své blízké tam v zóně. Cosi je do ní stále přitahuje i když ví, že delší pobyt v oblasti stále zamořené radioaktivitou škodí. Během této druh části se o katastrofě lecos dozvíme, protože Anya je průvodkyní pro turisty a provádí je i s výkladem městem Pripjať. Nám z počítačového Stalkera a COD tolik dobře známým! Ačkoliv některá místa jsou již notoricky známá : velké ruské kolo, bazén atd... Přesto budete znovu v úžasu sledovat to město duchů. Nejsou to ale jen výlety do zóny, i okolí je stále podivně tiché a Anya i když se snaží začít znovu ví, že tohle místo bylo prokleto. Tři dozimetry. * * * ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Některé lidské osudy jsou zajímavé, a proto o nich stojí za to natočit film. Někdy je ale podání takové, že to zase tolik nepřinese. A to si myslím, že je problém snímku "Země zapomnění". Nějak to na mě nedokázalo udělat dojem, i když to není vůbec špatně zahrané a je to dramatické. Pořád mi to přišlo trochu obyčejné. ()

Kaluž 

všetky recenzie používateľa

Pokud by něco mělo charakterizovat tenhle uondaný kousek, tak to bude sousloví nevyužitý potenciál. První část filmu je parádní, černobylská katastrofa je zachycena civilně, žádné drámo, žádný efekt, lidé se baví, slaví, milují se a za domem jim hoří jaderný reaktor. Nikdo nic neví, nikdo nic netuší. A pořád prší. Pak se ale přesuneme dál v čase a najednou sledujeme osud ženy, která se odmítá vyrovnat s minulostí. Přestože má možnost odejít a žít lepší život jinde, tvrdohlavá zarputilost ji stále táhne zpět do zóny. Nakonec děj vyšumí do ztracena a nebýt miniosudů dalších zúčastněných, šel bych ještě o bod níž. Olga Kurylenko v hlavní roli září (doslova) a svůj dramatický part ustojí i přestože ji scénář háže klacíky pod nohy. Taky už to dávno (hlavně díky bezvadnému televiznímu hitu) není jenom "ta hezká tvářička z bondovky". Škoda té promarněné šance, mohlo to být docela působivé postapo, takhle je z toho jen vyčpělá "artovka" pro pár festivalových nadšenců. ()

Galéria (31)

Zaujímavosti (2)

  • Deset let po havárii, když Valery (Ilya Iosifov) hledá svého otce, prochází mimo jiné i budovou s bazénem Lazurnyj. Byla to  jedna z budov, které zůstaly funkční i po nehodě a sloužil pro rekreaci likvidátorů a pracovníků v zóně až do roku 1998, kdy byl po neúspěšné hygienické prohlídce definitivně opuštěn. V rámci dané scény je však bazén již v dezolátním stavu a prozrazuje tak, že scéna byla natočena mnohem později. (Adrai)
  • Poprvé od katastrofy získal nějaký filmový štáb povolení na natáčení v postižené oblasti Pripjatu. Od filmařů se však očekávalo hrdinské vyobrazení likvidátorů nehody a popírání důsledků katastrofy podle jejich oficiální verze, a tak si museli kvůli cenzuře dokonce připravit falešný scénář, který získá důvěru úřadů. (Krissty)

Reklama

Reklama