Tajemství starého hotelu

Dle očekávání nesou The Innkeepers režisérovy typické znaky z Domu ďábla, tedy kromě náhlého finále i celkovou roztahanost a minimum lekacích scén. To ovšem nevadí, protože tím buduje skvělé napětí a člověk se zkrátka nebojí toho, co se děje, ale toho, co může následovat. Ovšem přecijen bych doporučil nedívat se před zhlédnutím filmu na trailer, který krapánek spoiluje. Všechny takové silnější momenty můžeme vidět v traileru a pak jsme s filmem trochu zklamaní. Ti West vytvořil upřímný a realistický pohled na primitivní duchařský příběh se sympatickými postavami. Skvěle napsané a zahrané charaktery jsou jedním z hlavních taháků snímku. Určitě se těším na režisérův další počin, tohle byla dobře odvedená práce, i když s odstupem času bych jí zas tak moc nepřechvaloval. (02.01.2012)

Není to horor a nemá to příběh, takže se není čeho bát. Atmosféra je dobrá jen díky krásným kulisám starého hotelu. Výhodou je strašně fajn herečka Sara Paxton a svěží humor. Ale od filmu, který o sobě tvrdí, že je duchařským hororem, čekám úplně něco jiného. Velká škoda, že to není ani horor ani komedie, ale jen rozpačité dílko, které se dá bohužel velmi snadno zapomenout. 40% (08.04.2012)

Ti West je kvalitní hororový režisér a od The Innkeepers jsem čekal hodně, ale po konci filmu jsem byl mírně zklamaný. Čekal jsem duchařinu, kde se budu bát, ale místo toho posloucháte celou stopáž jen slušné dialogy a něco málo se začne dít jen cca posledních pár minut. Na druhou stranu nikdo neumí tak natočit obyčejný průchod hotelem jako Ti West. (14.02.2012)

Let´s go to the basement and find out what that fucking ghost´s problem is. Ti West je jednou z nejzajímavěších autorských ikon současného horroru a v The Innkeepers opět dokazuje proč. Narozdíl od svých kolegů West se svými postavami udržuje citelný vztah (viz jeho jedinečná freak show v Cabin Fever 2), opět jim věnuje velkou pozornost a dodává jim doslova hmatatelnou živelnost (přikladem budiž výborná scéna s vynášením odpadků), přižemž postupně, a velmi pomalu, staromylským způsobem navozuje tíživou náladu pomocí brilatní práce s prostorem, dlouhými záběry a příjemnou segmentací děje. Zároveň nevtíravě pracuje s diváckým očekáváním a drží se hesla, že čím méně toho vidíme, tím více se bojíme. Skvěle fungují i humorné vložky, které atmosféru nijak neodlehčují, ani na ní neparazitují, ale vzhledem k obeznámením s postavami jsou přirozené a v určité symbióze. Pro mě osobně nejatmosféričtější horror loňského roku, který hravě strčí do kapsy i toliko oslavovaný Insidious. (02.01.2012)

Vítejte na další hrůzyplné expedici za duchovními bytostmi s naším pojízdným spiritistickým svatostánkem Generova Kreativní Indulona Bubu Show. Mé jméno je Chuj deGenero a budu dnes vaším průvodcem po záhrobním světě. Doufám, že si na základě doporučení v letáčku vzali všichni hororoví experti náhradní spodní prádlo a ti ostatní dobrou knihu. Stojíme před rozkošným hotýlkem Yankee Pedlar Inn a navštívíme jeho mrzuté a neklidné mrtvé osazenstvo. Prosím nešpitejte, nehihnějte se, kdo by se nudil a neměl o výklad zájem, může kouřit nebo sledovat na recepci pornografické filmy. Jste připraveni se bát?! Ano?! Takže zbytek výkladu spoj, Lery! Nyní pro ukázku řekneme této blbé blondýně: Nechoď do sklepa, je tam příšerný duch nahého dědka, roztrhá tě na kusy. Sledujte její zajímavou, ale přiznejme nikterak překvapivou reakci: bere klíč a do ruky baterku a kráčí, no ano, přesně jak jsem předpokládal, po schodech dolů a všimněte si, už jí naháč honí a holka piští, sere hrůzou a je po ní veta. Děsivé, že? Můžeme se tedy pomalu vrátit k autobusu, dáme si krátkou přestávku na občerstvení a počkáme na Jakuba, až se přebalí. (15.01.2012)