Captifs

Úvodní čtvrthodina o ničem, dalších dvacet minut nudná vězeňská přehlídka, a to už se blížíme k hodnocení jedna hvězda za snahu. Přece jen to začne být jakž takž koukatelné a akce s likvidací většiny osazenstva a následná honička bezpečně parkuje na snesitelné dvouhvězdě. Ale pozor, sólo pro Ivana Fraňka a jeho originální jugoslávštinu a hop, jsme na třech! (06.12.2013)

Inu, bylo hezké poslouchat češtinu v původním znění, ikdyž to byly jen nadávky a výhružky §x). Samotný film byl pro mě průměr. Postavy byly fajn, takže jim člověk docela i fandil. Krve moc neproteklo a ani atmosféra nebyla taková, abych tomu dával víc jak 3. Žádná zapamatování hodná exekuce se nekonala a konec nebyl taky ničím zvláštní. Bylo to příjemný koukání, ale na další podívání už to rozhodně není. (24.12.2013)

Do bývalé Jugoslávie na dovolenou anebo na jistou smrt. Tři francouzští humanitární zdravotníci při objíždění zpáteční trasy padnou do rukou únosců, kteří s nimi mají své (obchodní) plány a uvězní je jako zvířata v oddělených celách, kde se čeká až zazvoní obstarožní telefon a zvrhlý doktor zvedne sluchátko. Ve hře je obchod s lidskými orgány. Lékařka Carol se svými dvěma kolegy padla do pasti, ze které není úniku. Film při své kratší stopáži má poměrně rychlý spád událostí, které mají až skličující dopad na divákovu psychiku a svojí brutální syrovostí dokáží uzemnit, ačkoliv se jedná o důvěrně známé schéma, které "exploit" diváci mají natrénované. Carol a spol. nejsou v nehostinných prostorách jediní věznění a prožijí si krušné chvíle. Nejhorším okamžikem bylo již zmíněné zazvonění telefonu, které nevěstilo nic dobrého a počty vězňů v prostoru cel postupně řídly, i když přehršle mrtvých se divák nedočká. Z řad mediků hned zkraje jeden exne, zbývající dvojici se příliš šancí na útěk nenabízelo, když cesta ven přes úzké okno v cele selhala. Jedině přemoci silné stráže, k nimž se váže jedna zajímavost. V jejích řadách bylo možné slyšet češtinu díky přítomnosti českého herce Ivana Franěka, ale vznikl také rozpor v původu jeho postavy, protože přes mísení dvou jazyků nebylo poznat, jestli se jednalo o Balkánce nebo Čecha. Někomu může připadat obsazení hlavní ženské role Zoé Felix, stižené traumatem ze psů, málo atraktivní, ale její výkon rostl s přibývajícími hodinami zoufalství. Závěrečný útěk ze spárů trýznitelů se dal sledovat se zatajeným dechem. Vyzdvihl bych také vynikající kameru, která precizně snímala děj a navozovala úzkost. Gore bylo tak akorát a precizní, ale film se v něm příliš nevyžíval. Zobrazená brutalita byla spíše psychického rázu a měla spíše dopad na nervovou soustavu, než aby se jednalo o vyloženou záplavu vizuálně krvavých orgií. Kdyby na poli celovečerního filmu debutující scenárista a režisér Yann Gozlan měl občas větší trpělivost v délce soubojů s únosci, tak by se napětí dalo krájet. Souboje jsou krátké a atleticky disponovaní muži se poroučeli příliš rychle k zemi, což je při skvělém výběru jejich od pohledu hrozivých postav opravdu velká škoda. Jejich unáhlená likvidace je tedy jedním ze záporů snímku, na jehož výsledný dojem to má jen mizivý dopad. Napětí, úzkost a psychické vyčerpání si divák s postavami vypije do posledního trpitelského doušku. 100% (13.06.2014)

Priemerný horor ovšem s dvomi scénami, ktoré veľmi výrazne ovplyvnili moje hodnotenie. Obyčajne dávam filmom, kde sa ubližuje zvieratám odpad a bol by takto dopadol aj tento, keby ovšem nepotešil moju dušu scénou, kde unesená zdravotníčka utopí vypasenú matku pluku v krvi zabitého diviaka. Mám tento sposob spravodlivosti veľmi v láske, takže tým si u mňa film vyslúžil 2 hviezdičky:) (01.02.2015)

České komentáře jednoho z obchodníků s orgány, zejména na konci filmu opravdu stály za to. Ale celkově dost povedený hororek. Začátek je hodně vlažný, v podstatě se děj nehne z cel, ale postupně to nabírá na tempu a souboj v kuchyni to u mě posunul až na 75%. Francouzi mě čím dál víc přesvědčují, že horory prostě umí. (02.06.2011)