Konečný problém (S04E03)

Člověk čeká několik let na návrat a teď si přeji, aby se tak nestalo. Tragické zklamání. Nemluvím o očekávání, které se zkrátka naplnit nedalo. Mluvím o zbytečném překombinování, vztazích a v neposlední řadě nelogičnosti. Sherlock se dostal do stejného bodu jako Doctor Who. Moffat zkrátka nedokáže udržet jeden seriál stabilní několik let. Bohužel ani Gattis mu k tomu nepomůže. Při příští návštěvě S+W se budu nejspíš hodně přemlouvat. _____ P.S. Nadhodnocovat kvůli vymodlenému comebacku v podobě flashbacku a emočně napjaté scény s "M" opravdu nemá smysl! (17.01.2017)

Povedený závěrečný díl, který v rychlosti zvládá tak nějak uzavřít překombinovaný příběh, posunout postavy o kapku dál, a připravit čistou půdu na další pokračování. A to není úplně málo. Jedná se dle mého o vrchol čtvrté řady. I když tedy přišel hodně pozdě. Celá recenze zde. (16.01.2017)

Díl sám o sobě je skvělý, byť pro mnohé vrcholně neoriginální a opakující to, co už v Sherlockovi viděno bylo - ale je to chyba? Není, jelikož se jedná, dost pravděpodobně, o završení celé téhle série, je zcela logické, že tvůrci využijí všech možných motivů použitých v dílech minulých. Tempo je tu zas vražedné (tak, že důležité vedlejší postavy jako Gregg Lestrade a Molly jsou trestuhodně upozaděné) a přestože dobrá polovina "odhalení" co v druhé polovině přichází, se dají bez nejmenšího problému odhalit vzápětí po té, co jsou naznačeny, jsou natočeny řemeslně zcela perfektně. A hlavně - neskutečně, ale fakt neskutečně dobře tu fungují emoce a to bez patosu. (16.01.2017)

Spoilery! Problém úpadku tohoto seriálu vidím v tom, že se tvůrci zoufale pokouší, aby každý další díl byl ještě šílenější a ještě úžasnější než ten předchozí. Osobně ovšem vnímám kvalitu tak, že čím více se pokusí díl překombinovat, tím se stává divnějším a hůře stravitelným. Opravdu nevím, co bylo za problém v úvodních dílech, které se zaobíraly klasickými případy. Osobně mě tyto díly bavily nejvíce. Nebylo k tomu rozhodně třeba 10 tajných příbuzných. Dalším obrovským problémem je ta neustálá snaha o polidšťování asociálů aneb sbohem humore. Tohle je obecně problém snad všech seriálů, kde se taková postava objevuje. Jakmile dojde na polidšťování, tak takový seriál míří obvykle do sraček, neboť asociálnost a výstřednost působí právě vtipně a zajímavě. Polidštěný hrdina už tak zajímavý není a působí spíše trapně. Tento díl by měl být pro dobro seriálu dílem posledním. Začínám mít pocit, že tvůrcům už před touto sérií došly nápady. Seriál si vybudoval zvučné jméno a byla by škoda o něj přijít. Stále se jedná o materiál, který převyšuje většinu současné tvorby. Problém je v nárocích diváků, neboť si předchozími díly nastavil laťku brutálně vysoko. Tento díl se i přes neatraktivní a zbytečně šílenou zápletku táhl v poměrně slušném duchu. Dokonce se objevilo několik zajímavých případů. Ovšem vzhledem k tomu, jak dlouho se seriál připravoval, jaké dusno kolem něj autoři budovali a jak dlouho na tuto sérii museli diváci čekat, připravil pro diváky neskutečně trapné a totálně ubohé rozuzlení. Ve finále nešlo o nic většího než o sérii zločinů ze žárlivosti kvůli šrámům z dětství. To od tvůrců vnímám trošku jako ránu pod pás. Vlastně celou čtvrtou sérii vnímám jako takovou ránu pod pás. (22.01.2017)

40%. The Final Problem vlastně docela dobře funguje, ovšem ryze jako samostatný prvek. V kontextu seriálu jako celku bohužel selhává, především proto, že postrádá tři pro Sherlocka nepostradatelně typické rysy - (a) narativní dynamiku (třebaže ta dramaturgická je excelentní); (b) legendární dedukce jakožto Sherlockův nejtypičtější charakterový aspekt, pro nějž je tím, kým je; (c) humor, cynismus a nadhled, které si Sherlock dříve zachovával i v těch nejdramatičtějších situacích. The Final Problem téměř nemá progresivní děj (v zásadě jen opakující se smyčku sice efektních, ale překombinovaných situací se zpravidla předvídatelným rozuzlením), nestaví na tradičních dedukčních monolozích (až na dvě chabé výjimky bez šance scenáristicky konkurovat dílům minulým) a nemá prakticky žádný nadhled (je zkrátka na Sherlockův vkus až příliš patetický). Jako nezávislý film (ač by mu v hlavní dějové lince chyběl kontext) by byl nadprůměrným popcornovým thrillerem s jistou paralelou v hororech typu Saw, jako dílčí prvek závislý na seriálu je bohužel (a zvlášť v komparaci s dosavadním vývojem seriálu) značně podprůměrný, tím spíš vzhledem k faktu, že jde o absolutní finále, od něhož fanoušci (včetně mě) přirozeně očekávali mnoho. Nemluvě o tom, že z jednoho z nejlepších antagonistů všech dob scenáristé udělali pouhou loutku v rukách nerealisticky inteligentní a manipulativní persony, což jim budu těžko odpouštět. Snaha tvůrců o epický závěr se v jistém slova smyslu podařila, ale je to závěr až příliš přemotivovaný a místy proto až hloupý a teatrální. Od samého finále bych čekal spíše komorní náladu, nálož odkazů na předchozí epizody seriálu, čekal bych víc Baker Street, intenzivnější zapojení vedlejších postav jako Lestrade či Molly, a především bych čekal, že se tvůrci udrží na hranici mezi realističností a psychologickým sci-fi, na níž se drželi po celých 7 let, a ne, že ji budou značně překračovat prakticky po celou epizodu. Škoda, i když jde o přirozené vyvrcholení dlouhodobě upadající kvality seriálu (zhruba od 3.dílu 3.série), přesto jsem doufal v mnohem důstojnější rozloučení; experimenty s přehnanou mimořádností jsou zkrátka příliš riskantní a Sherlockovi by do závěru dle mého názoru sedl spíše klidnější a vůči divákům možná i lehce sentimentální konec, který by mohl být paradoxně mnohem epičtější, než tahle likvidace atmosféry a genius loci, jež seriál po celou dobu vysílání - včetně prvních dvou dílů 4.série, kde už to ale výrazně pokulhávalo - udržoval, a jež by si taky zasloužil. (15.01.2017)