Klamár detektív (S04E02)

"Nejsem laskavý, jen sjetý." Konečně! Po prvním dílu, který mě spolehlivě otrávil, se Sherlock vrátil totálně nastřelenej, ale o to víc koukatelnej. Jedinou vadou na jinak velmi dobrém pokračování, jsou extempore s paní Watsonovou, kterou bych nejradši po půl hodině umlátila lopatou. To není spoiler, to je konstatování holého faktu. (09.01.2017)

Ano, trochu se to zvedlo, minimálně proto, že už se neřeší pouze halucinace a Mary. I když halucinace se taky řešily dost. Jenom nechápu, proč musí být ty poslední díly Sherlocka tak strašně překombinované? Já už, jako divák, celý díl až do konce nevěřím ničemu, protože všechno je nakonec úplně jinak. Jednou se to zdůvodní zdrogováním, pak zas převlekama, lidi vstávají z mrtvých atd. Vždyť by bylo daleko osudovější, mít na konci jen jedno jediné odhalení pravdy a ne deset, které celý děj vždycky převrátí úplně naruby. Myslím, že zjednodušení na původní dávku první série by bylo údernější a efektnější... Jinak je to tak na 2 a půl hvězdičky - SPOILERY! opět se řeší hlavně vztahy, ačkoli tu byl potenciál dobrého záporáka, případy vražd ani nebyly vidět, a podezření postavené na tom, že někdo něco řekl, je tedy docela směšné. Hlavně, když Sherlock neměl ani jediný důkaz toho, že Smith kohokoli zabil, bylo při nejmenším zvláštní, že na to jen tak z ničeho nic přišel. Možná místo převleků a podobných hovadin, by se mohli Moffat s Gatissem příště zaměřit na pořádné a důkladné osvětlení případu. Ale chápu, párovat postavy je asi jednodušší a zábavnější. KONEC SPOILERU Musím ale opět vyzdvihnout krásný vizuál, výborný střih, dobré filmařské nápady. A především - skvělý herecký výkon Benedicta Cumberbatche, zřejmě úplně nejlepší za celý seriál, který v Sherlockovi poprvé úplně zastínil jako vždy citlivý, civilní výkon Martina Freemana. Kvůli němu klidně půl hvězdičky na hodnocení přidám. (08.01.2017)

Někdo by měl Moffatovi s Gatissem darovat nový slovník, protože v tom jejich se "symetrie" očividně speluje jako "sebevykrádání". Nejlepší moment: John Watson s pláčem vysvětluje zdi, že mu byla tou nejlepší manželkou evr a vždy od něj čekala to nejlepší, což ho dovede ke slibu věčného celibátu, zatímco Sherlock potichu spekuluje, kdo to vlastně strávil celou epizodu komičkoušsky sjetý. Btw takže Mary ve videu na rozloučenou požádala nejlepšího rodinného přítele, aby zahájil proces systematické sebedestrukce potenciálně ústící v Sherlockovu smrt, přičemž účelem tohoto procesu byla "záchrana" Johna Watsona, o jejíž potřebě jednak Mary neměla důvod spekulovat, která závisela na vzniku stupidního johnlockovského konfliktu založeného na konceptu Sherlockovy viny za Maryinu dobrovolnou sebevraždu debilitou a jež ve výsledku opět nabrala podoby manipulace Johna k usmíření se Sherlockem, což teda nevím není záchrana a Mary o tom neměla jak vědět možná předpokládala že Moffatovi s Gatissem se opět nebude chtít dělat nic než přepisovat třetí sérii aby se mohli spolehnout na zcela vymaštěnou zápletkovou berličku a lá deus ex machina a nemuseli psát nic originálního boha jeho zastřelte to někdo už to je jak koukat se na na retardovanýho psa jak se marně pokouší zbavit se svého trápení brokovnicí v zadku. (09.01.2017)

Má to své nesporné problémy (mnohými zde trefně pojmenované), ale zároveň jde o jednu z těch lepších aktualizací původní látky (opomíjená povídka v rámci kánonu, která dala vzniknout jednomu z největších detektivních klišé). Tentokrát nepůsobí jako do děje povinně naroubovaná, ale naopak ta pofňukávací omáčka (fungující pouze díky ústřednímu hereckému duu) je vystavěná kolem ní. "(ne)Sherrinfordský" závěr okatě signalizovaný od samého začátku série; v tomto jsou už bohužel Moffat s Gatissem příliš průhlední. (10.01.2017)

Príliš prekombinované, zmätočné a okázalé, a to už hovorím ja, človek, ktorý sa výživa v mysterióznych až kryptických príbehoch. Každopádne, samotná spletitosť zápletky mi nevadí, takisto ani večne enigmatický Sherlock, v tom problém nevidím. Avšak kameň úrazu tkvie v tom, ako vyslovene nerealisticky a nelogicky sú niektoré fakty podložené, dosť sa tu hraje na náhodu. Je vidieť, že autori žiaľ varia už z vody a až príliš povolili uzdu svojej fantázie. Na druhú stranu musím uznať, i keď som spočiatku pokladal vývoj deja za predvídateľný, nakoniec som bol poriadne prekvapený. A tiež uznávam, že záverečná osobitná chvíľka ma krásne rozcítila, aj keď ma vsuvky s Mary iritovali. Epizóda ako akýsi psychedelický zážitok celkom dobre fungovala, drogy vskutku pozoruhodne otvorili Sherlockovú myseľ. (08.11.2021)