Nejdivočejší sen

Každý, kdo kdy jakýmsi způsobem přičichl k vrcholovému horolezectví ať už aktivně, či pasivně, určitě již jméno George Malloryho slyšel. Podotýkám, u mě před lety již převládla aktivnost ze skalisek v pouhé čtení. Mallorym se zabývá spousta knih, ať už horolezecké příručky, či spisovatele s lezením spojení. Zejména Reinhold Messner, který věnoval této osobnosti celou knihu, potažmo v dalších se k jeho obrazu vrací, již poukazoval na jeho neskutečnou vůli a odhodlání. Tento dokument zachycuje Malloryho jako člověka posedlého velkým snem a popisuje prakticky celý jeho život od dětsvtí až po osudný výstup na nejvyšší horu. Bohužel prvenství výstupu nikdy tomuto člověku nepřipadlo. Samotný dokument s dobovými fotografiemi a materiálem je velmi poutavý a rozhodně stojí za zhlédnutí. National Geographic opět zazářil (10.09.2011)

Začátek filmu jsem hltala a s napětím očekávala jak se příběh bude vyvíjet,což bylo svým způsobem dané. Bylo zde hodně zajímavých věcí,skvělé bylo,že protagonisté si nechali ušít oblečení ve kterém Mallory šlapal na Everest před více bež 80. lety a určitou část to v něm i zkoušeli. Kdo o horolezectví a výšlapu nic neví,hodně se dozví. To platí i v mém případě,konečně mi došlo co přesně znamená zóna smrti.Celkově však film působí jako kafemlýnek,který pořád mele jedno a to samé. Zbytečně,ten příběh sám o sobě je hodně pestrý,jen uchopený divným směrem. Příjemné,že člověk může v komentářích poslouchat hlasy Liama Neessna,Ralpha Fiennese nebo Natashi Richardson a ty se opravdu poslouchaly moc hezky. (20.12.2012)

Mě bohatě stačí se vydrápat ráno z postele a ve svých divokých snech taky lezu úplně jinam.Podle mě Ankerův adopt. syn hodil mnohem lepší hlášku než Mallory:''Lezl by si v tomhle na Everest?-Ne-A v čem by si lezl?-Nelezl bych na Everest.''A ti dva byli pěkní šméčkaři,protože tam nelezli v té dobové výbavě,čímž byl tohle ''jen'' další výstup na Everest (prej tam bylo už asi 3500 lidí a někteří i víckrát.Asi tam něco zapomněli).Hvězdný dabing celkem nechápu. (30.03.2011)

Neakčný, biografický dokument viac pre zasvetených fanúšikov, než pre divákov, túžiacich po dobrodružstve a adrenalíne. Kostrou rozprávania film nijako zvlášť negraduje, to kľúčové a šokujúce ukazuje hneď na začiatku (zábery objavenia Malloryho tela na Evereste po 75 rokoch), a vo finále potom strhne už „iba“ ukážkou lezenia cez najexponovanejší úsek cesty - Second Step - bez použitia čínskeho rebríka. Čím ma ale dokument dostal, bol životný príbeh milujúceho manžela a otca troch detí Malloryho, jeho odhodlanie a odvaha v dvadsiatych rokoch sa pokúsiť o prvovýstup v takom oblečení (!!!), bez znalosti podmienok v zóne smrti a akejkoľvek predpovede počasia. Aj keby mali dokonalé počasie a dosiahli by vrcholu, nevrátili by sa z neho. Bol to samovražedný podnik, ktorý ale definoval jednu z dvoch hlavných výstupových ciest na horu. Cesta preto nesie jeho meno viac než zaslúžene. (31.03.2011)

The Wildest Dream je možná neakční a biografický, ale rozhodně není nudný! Tedy určitě ne pro diváky, kteří mají rádi hory a jejich dobývání, s chutí si pokládají otázky začínající "Co kdyby?" a "Co když?" a mají rádi dokumenty, kde je důležitější obsah nad formou. Nejdivočejší sen je přesně pro tento typ diváků stvořený. Je až nepředstavitelné, za jakých podmínek dokázal George Mallory a Irvin šplhat po stěnách nejvyšší hory světa. Aniž bych chtěl nějak snižovat výkony, odvahu, zásluhy a hrdinství nynějších horolezců (resp. takových jako je Messner, Rakoncaj, Gálfy, Sulovský, Nežerka,...), tak právě tato dvojice (ale i jiní z tohoto období) byla neskutečně a až nadlidsky odvážná, hrdinská a právem v dnešních dnech glorifikována a s úctou vzpomínána. Zajímavé na tomto dokumentu je kromě autentických záběrů či fotek též čtení Malloryho dopisů, vylíčení jeho vztahu k rodině a za doprovodu tklivé hudby rozhodně nejsou scény nudné! Na atraktivnosti přidává též novodobý pokus horolezců napodobit expedici z roku 1924 v replikách tehdejšího oblečení a obutí, navštívení stejných zastávek a rekonstruování výstupu, o jehož výsledku se můžeme jen dohadovat. (02.10.2012)