Vymedzený čas

Taková jména jako Seyfried, Pettyfer, Wilde a Murphy tak ohromila, že zazdí i tu jednu malinkou chybičku - Timberlakea. Do jeho role bych si uměla představit hned několik lepších a oslnivějších herců, takhle se mi zdá, že na to zkrátka nemá, aby utáhl celý film a navíc mě stále ještě nepřesvědčil, že umí hrát. Každopádně se dal snést, když jsem si všímala především příběhu a ostatních herců, skvělému zážitku nic nestálo v cestě. Místo penězi se platí časem a to už samo o sobě zajišťuje akční a docela drsnou podívanou. Tím zběsilým utíkáním mi to připomínalo Správce osudu, ale to je asi jediné pojítko. Jinak je tohle více nabité akcí, napětím a já vlastně nemám moc co vytknout..Scéna s Olivií Wilde, kdy běží vstříc synovi,aby jí dal trochu času a SPOILER nakonec to nezvládne, mě vážně dojal. 4,5*. (14.03.2012)

Napad je to docela zajimavej, Niccol vzal pojem "nemam cas" krapet doslovne a vysledek je akcni sci-fi. Bohuzel krome toho casu na rukach to v nicem sci-fi nepripomina. Coz by ale zas tak nevadilo, kdyby tu byla aspon solidni akce, ale ty je bohuzel minimum. Vetsinou to tak je nicim originalni film o dvojce zlodeju na uteku a poldovi, co nechce vzdat pronasledovani. Je fakt velka skoda, ze se vic keca, nez jedna, protoze jinak by to vubec spatny nebylo a herci jsou navic sympataci. Sice ne ztracenej cas, ale vic nez 3* to neda. (19.02.2012)

Proč je In Time o tolik moc horší než Gattaca? (Když oba filmy napsal a režíroval stejný člověk, věnují se budoucnosti rozdělené na kasty samotným lidstvím, zdání futuristična vytvářejí pomocí retra a obsahují scénu magického plavání v noci.) Tak za prvé, herci. Cillian patří do stejné kategorie jako Ethan Hawke a Jude Law, ale Justin ani Amanda rozhodně ne. Scénář. Nevím, jak je to možné, ale Niccol zaplnil In Time nevěrohodnými dialogy, podivnými skoky v čase (chichi), velmi slabým dějem. Sex. V Gattace neprobíhá v supr káře při západu slunce. Gattaca je tak silná a dobrá v tom, že se nesnaží zachránit lidstvo, ale dělá portrét člověka, který si jde za snem. (28.02.2012)

Tak myšlenka jistě zajímavá, čas vymezující délku života nahrazující prachy, hmm v realu bych to viděl spíš na dny či měsíce než roky než by se stačilo lidstvo mezi sebou definitivně vymlátit a všechny ostatní formy života by si konečně pěkně oddechli. Druhá dobrá myšlenka, která se už v podstatě děje je rozdělení na pásma kde budou mocní a bohatí a na ty kde bude povl, je zajímavý jak s tím jde prakticky nastolena myšlenka třetí, že policie, (ve filmu tzv. správci času) se nestará o bezepečnost lidí, ale o prachy (ve filmu tzv. o čas) s tím že mocipáni jsou nedotknutelní, ooo nebyl snad scénarista filmu nějakou dobu v České repulice? Takže ty paralely se mě hodně líbily i tempo filmu bylo solidní a o hudbě ani nemluvit, tu servírovat snad jen společně s kaviárem a šampaňským. Co mě vadilo byli herci, Justina a Amandu nepovažuju za zajímavé natož charismatické lidi a herecky mě taky nepřijdou na ligové úrovni. Díky tomu byla osa, hlavní hrdinové - emoce - divák tenoučká jak žížala anorektička a já s z filmu odnesl poznatek že "pouhá" kvalitní filmařina a zajímavá myšlenka k nadprůměrnému zážitku nestačí. (15.11.2011)

Zajímavý nápad zabalený v neoriginálním, předvídatelném, patetickém, nedomyšleném a místy i nudném pojetí. Jakkoliv je totiž celá úvodní premisa s časem jakožto platidlem zajímavá, jakkoliv je rozdělení města podle cennových zón chytré (a celkově i realisticky působící) a jakkoliv jsou rozdílná barevná pojetí jednotlivých čtvrtí sympatická, mou pozornost stejně poutaly naprosto odlišné věci. Třeba to, jak je možné, že Will hrál v pokeru o více než tisíc let, ač sám nemohl vsadit více než něco málo přes stovku. (A ještě se mu podařilo dorovnat cosi, na co neměl.) Nebo to, jak bylo možné, že se z něj při prvním usednutí za volant stal profesionální, zkušený závodník a že jeho auto jelo na zpátečku stejně rychle jako policejní auto v plné rychlosti. Nebo to, jak je možné, že orgány člověka nestárnou a že se ani po stovkách let tělesná schránka neopotřebuje. Nebo to, proč se hlavní dvojice neustále vlastním přičiněním pohybuje na hraně života a smrti a ačkoliv si každou chvíli mohou "dobít" čas na stovky let dopředu, nikdy si, snad v rámci nějakého sebepoškozování nebo návyku na adrenalin, nedají více než pár hodin nebo jeden den. (Čímž pak dochází ke všem těm uměle dramatickým situacím aneb "zbývá nám třicet vteřin, co budeme dělat?") Nebo to, proč v tom filmu někteří herci vypadají na čtyřicet, ač nikomu nemůže být víc než 25. A když se mi v závěru začaly navíc potulovat myšlenky kolem Hobbese, jeho ospravedlňování existence státu a možnosti, za kterých se lidé mohou proti panovníkovi vzbouřit, došlo mi, že je tu něco špatně. Správný film vás má vtáhnout a nepustit, ne donutit vás přemýšlet o něčem, co s filmem nemá naprosto co dočinení. (01.11.2011)