Vymedzený čas

Justin Timberlake je nový Robin Hood, který obírá boháče s bondovskou elegancí. Ambiciózní sci-fi thriller Andrewa Niccola je nakonec o něco méně akční, než se čekalo. Za to ale nabízí propracovaný svět a spoustu sofistikovaných nápadů, které přeci jen dávají najevo, že před sebou máme film od tvůrce Gattacy. Jistě, mohlo to být o něco našlapanější a inteligentnější. I takhle se ale jedná o hodně vydařenou podzimní žánrovku, za níž se nikdo ze zúčastněných ani zdaleka nemusí stydět. 7/10 (26.10.2011)

Ako mnohí spomínajú, hlavná myšlienka filmu je fantastická, dokonca sa dá uplatniť na politiku niektorých rozvojových krajín sveta, kde bohatí žijú len vďaka životom chudobných. Scenár miestami zaškrýpal, ale na celkovú hodnotu a obťiažnosť spracovávanej látky musím tvorcov pochváliť, dalo sa to dovrzať omnoho viac. Film je konštruovaný celkom svižne, priame vstúpenie do deja, vychytané prostredie, audio-vizuálne na slušnej úrovni. Herecké obsadenie fajn, trošku netradične vyznela úloha Justina a Olivie Wilde ako jeho matky, ale to bol samozrejme zámer. Timberlake ešte stále vo vypätých scénach nevie potlačiť tie doslova naučené výrazy, ale zlepšuje sa chalan. Takže doporučujem nenáročným divákom ako trhák, náročným ako oddychovku. Na hodinky s nutkaním odísť s kinosály sa potom pozerať zaručene nebudete. 80%. (30.11.2012)

Zajímavý nápad zabalený v neoriginálním, předvídatelném, patetickém, nedomyšleném a místy i nudném pojetí. Jakkoliv je totiž celá úvodní premisa s časem jakožto platidlem zajímavá, jakkoliv je rozdělení města podle cennových zón chytré (a celkově i realisticky působící) a jakkoliv jsou rozdílná barevná pojetí jednotlivých čtvrtí sympatická, mou pozornost stejně poutaly naprosto odlišné věci. Třeba to, jak je možné, že Will hrál v pokeru o více než tisíc let, ač sám nemohl vsadit více než něco málo přes stovku. (A ještě se mu podařilo dorovnat cosi, na co neměl.) Nebo to, jak bylo možné, že se z něj při prvním usednutí za volant stal profesionální, zkušený závodník a že jeho auto jelo na zpátečku stejně rychle jako policejní auto v plné rychlosti. Nebo to, jak je možné, že orgány člověka nestárnou a že se ani po stovkách let tělesná schránka neopotřebuje. Nebo to, proč se hlavní dvojice neustále vlastním přičiněním pohybuje na hraně života a smrti a ačkoliv si každou chvíli mohou "dobít" čas na stovky let dopředu, nikdy si, snad v rámci nějakého sebepoškozování nebo návyku na adrenalin, nedají více než pár hodin nebo jeden den. (Čímž pak dochází ke všem těm uměle dramatickým situacím aneb "zbývá nám třicet vteřin, co budeme dělat?") Nebo to, proč v tom filmu někteří herci vypadají na čtyřicet, ač nikomu nemůže být víc než 25. A když se mi v závěru začaly navíc potulovat myšlenky kolem Hobbese, jeho ospravedlňování existence státu a možnosti, za kterých se lidé mohou proti panovníkovi vzbouřit, došlo mi, že je tu něco špatně. Správný film vás má vtáhnout a nepustit, ne donutit vás přemýšlet o něčem, co s filmem nemá naprosto co dočinení. (01.11.2011)

Don't Waste My Time! Bonnie a Clyde lapeni v Gattace, kde je každý další den luxusem, který si nemůžou dovolit všichni. Může se zdát, že Niccol vyměkl a místy servíruje až zbytečně líbivou podívanou s logickými trhlinami postavenou na podobných pilířích jako Gattaca, kdy i ten nejmenší článek řetězce dostane svou šanci změnit svůj osud (samozřejmě na úkor něčího sebeobětování) ve společnosti s geneticky upraveným DNA kódem v žilách a v neodolatelných futu-retro kulisách, ale myšlenkové podhoubí má In Time i tak slušné a z hlavy hned nevyprchá. Jen to (za)tlačení na pilu tentokrát trestuhodně chybí. I přes to mi však tenhle běh o život, za lásku, za čas a za svobodu sedí víc než osudový sprint v The Adjustment Bureau. (05.11.2011)

Představte si, že se díváte na sci-fi, které nemá začátek a postavám v nich vše buď vychází, nebo ne, podle toho, jak si autor zrovna usmyslí, aby diváky pěkně citově vyždímal. Jméno Andrewa Niccola (bez Gattacy) je pro mě zárukou kvality, S1m0ne řízla do falešného v Hollywoodu a Obchodník se smrtí byla dost černá společenská ťafka, tady je všechno tak povrchní, že jsem fakt několikrát zadříml. K zamyšlení opravdu nic moc, vychází mi to na "většina bohatých získala svůj majetek nepocitvě," tohle se asi bude u nás dost líbit. 50%. (23.10.2012)