Dobrý voják Švejk

Byl jsem hodně zvědavý co se z filmu vyklube a jsem mile překvapen. Vtipné, tón barviček hezky k příběhu ladí, animace taky fajn. Čím jsem byl hodně překvapený tak cedulemi v českém jazyce (ačkoliv chyb tam bylo hodně), klidně bych snesl kdyby tam cedule byly psány dvojjazyčně jak to v době monarchie běžně bylo. Hodně by mě zajímalo s jakými reakcemi se film setkal v zahraničí. (31.12.2011)

Myslím, že jej nelze hodnotit naší optikou podle zažité tradice "kreslený Švejk = Lada". Je to obdobné, jako kdybychom chtěli natočit českou verzi seriálu Méďa Béďa nebo Pepka námořníka. I když je Haškova kniha podstatně zjednodušena a schází mně tam řada pasáží a bonmotů, které miluju, v některých případech jsem jejich vypuštění i pochopil (například Putimská anabáze bez alespoň základní geografické orientace ztrácí mnoho ze svého půvabu a zřejmě by zůstala nepochopena). V některých momentech bylo vidět, že autoři sami poněkud tápou (např. ve scéně s jedoucím vlakem je na důstojníckém vagonu český státní znak), ale celkový pocit jsem z filmu měl dobrý. (30.12.2011)

Těžko filmu vyčítat, jak se chová k Haškově klasice, když takřka stejně při její adaptaci kdysi postupovali tvůrci "těch našich starých dobrých" dvou hraných snímků. Na rozdíl od tohoto animovaného Švejka se však Steklého kusy mohou chlubit především nezaměnitelnými hereckými výkony, které z nich dělají tu pravou podívanou, a díky nimž mají vtipy a dialogy vůbec tu správnou šťávu. Nemůžu si pomoct, ale z těchhle britsko-ukrajinských kreslených úst mi všechny ty slovní přestřelky a nadávky zněly hrozně lacině. Možná to bylo nehezkým českým dabingem, možná ne. (31.12.2011)

Ukrajinští tvůrci si zkrátka vzali větší sousto, než dokázali sníst. Pokusit se narvat čtyřdílné veledílo české literaturu do 79 minut je opravdu vražedný nápad. Dobře, oblíbené vícedílné filmové zpracování Švejka s Rudolfem Hrušínským také není v žádném případě vyčerpávajícím převedením knihy do filmu, kdo ji nečetl, nemůže říct, že by Švejka znal; ale kdyby filmaři prostě snímek pojali jako ochutnávku v podobě několika kvalitně zpracovaných scének, nezlobil bych se. Problém je, že si absolutně nelámali hlavu s posloupností děje (poručík Dub se objevuje už v Praze, i když ve skutečnosti začíná až tuším v Budapešti, budějická anabáze je přesunuta na Halič), prostorovou orientací (Švejk psa nelovil na nábřeží), charakterem postav (poručíka Duba snad neviděli ani z rychlíku), ale především naprosto ignorovali reálie (snad jediný český nápis nebyl správně, chudákovi Bretschneiderovi udělali ve jméně tři hrubky -„Brettshnaider“; evidentně nikdo ze štábu v životě nebyl v římskokatolickém kostele atd. atd.). Kdo Švejka zná, je znechucen, kdo ho nezná, udělá si naprosto špatnou představu, že jsou Osudy taková česká crazy komedie typu Malérů pana účetního. (30.12.2011)

Ono to objektivně vzato nění zas tak špatná adaptace, ale zároveň nnexistuje důvod, proč na to koukat, když hraná verze s Hrušínským je lepší. Koho by snad napadlo, že je to víc pro děti, když je to kreslené, tak to ani náhodou. Jako takovou bonusovou hru lze hledat, co všechno je špatně v pokusu zobrazit "české" reálie; chyby v pravopisu českých slov jsou drobnosti, za mě vede erb České republiky na vojenském vagonu z doby Rakouska-Uherska. A jako bizardní , ale neurážející třešnička na dortu je import takzvaného Vánočního příměří ze západní fronty. (13.12.2018)