Tri

úchvatný a hluboký zážitek. Tykwer i nadále experimentuje s formou. Netušil jsem ovšem, že mě tak intenzivně pohltí vnitřním světem svých postav. Celým filmem prostupuje ohromná citlivost k postávám, k tématu i k hloubce filmu. A k tomu jako bonus je jeden sen prakticky učebnicový příklad z Freudova Výkladu snů, či spíše bych si dovolil tvrdit, je jakousi velmi zábavnou a poučenou parafrází.. To potěší. :) (18.06.2011)

nejsem puritán ale co je moc to je moc - autor chtěl evidentně šokovat záběry které se nikdo neodvážil použít mimo porno...detaily které patří jen muži a ženě nebo dvěma mužům patří do nejhlubšího soukromí.Vidět spolu poprvé dva gaye nebo tu trojku mě šokovalo.A nádavkem k tomu přidat situaci když teda dva potencionální otcové tak se dají do břicha dvě děti.No fakt kouzelné.To chtělo hlavu co to vymyslela.Aspoň že se herci tvářili že si to náramně užívají.... (08.01.2017)

V německých recenzích se o filmu nezřídka píše jako o utopii. Těžko se dá ale říct, že Drei zobrazuje nějaké ne-místo vytržené ze světa. Realita se připomíná neustále a poměrně vtíravě (dlouhé záběry na novinové články a televizní zprávy). I závěrečný ostrůvek bílé postele v nekonečném prostoru se vzápětí ironizuje (mimochodem ironií je prostoupen celý film, což naštěstí zvládne vykompenzovat i fakt, že Tykwer je tak trochu... Streber, který se nebojí patosu - nicméně občas by se možná bát měl). Drei se navíc nesnaží prosazovat jakékoliv všeobecně uplatnitelné principy a normy; naopak si vybírá tři individuality a na nich demonstruje, kterak se lze z fungujících norem vymanit a zařídit se tak nějak podle sebe sama. Podle svojí touhy. Bez ohledu na kategorie, které se subjektu už poněkud zautomatizovaně přiřazují.// Úžasný scénář. Dobře promyšlený, přirozený, nezadrhávající (ač ne hladký), vtipný, s potenciálem oslovit širší publikum. (29.04.2011)

Zářez: Shakespearovy sonety v němčině. Filmařsky vybroušené dílko plné dokonalých obrazů, kterému téměř není co vytknout, Tykwer v plné síle - klasický a přesto jdoucí mílovými kroky kupředu. K tomu všemu nebeská a odzbrojující Sophie Rois. Přesto, přesto "jen" drei hvězdy, které spíš než kvality filmu vyjadřují můj dojem. Někde méně by bylo více (příliš mnoho postav), někdy příliš pomalé a výslovné, snad až překombinované. Zkrátka s vyhlazením filmových postupů se Tykwerovi bohužel nějak podařilo vyhladit i něco z té surovosti, dravosti, neokoukanosti, které jsme hltali u jeho starších snímků. (31.07.2011)

Tom Tykwer se blíží do mé oblíbené desítky režisérů. Jeho poslední počin byl pro mě velkým zážitkem. Objevuje se tam takové množství témat k zamyšlení, ale nejdůležitější je samozřejmě trojice hrdinů. Jsou to v podstatě normální lidé, nejsou to žádní krasavci, jsou víc uvěřitelní, mě byli sympatičtí. Příběh je neotřelý, místy se člověk pousměje, ale smích nehrozí. Cílovou skupinou pro film jsou spíš starší lidé, kteří se budou umět líp ztotožnit s hrdiny, kteří prožívají krizi středního věku a řeší stereotyp ve vztahu i v životě. I když do této skupiny nepatřím, film jsem si užila. (09.05.2011)