Zvuk hluku

Tenhle film balancuje na dvou protipólech. Na jedný straně přinesl totálně originální námět hudebního terorismu, na straně druhý je ale děsně plochej. Jakoby nevěděl na co přesně se soustředit a postavy tak zůstavaj naprosto neodkrytý. Líbil se mi hlavní hrdina, působil na mě jako švédský Ralph Fiennes. Sound of Noise je film na zábavu, nic hlubšího nepřináší, nicméně ta zábava za to stojí. (16.06.2011)

Ačkoli obyčejně bývám nakloněná nejrůznějším úletům, tentokrát mám menší problém s určitým drobným, leč nepřehlédnutelným nereálným prvkem, který do děje vnáší hlavní hrdina. Jako by v závěru jeho motivací nemohla být docela obyčejná a lehce pochopitelná touha vrátit úder ... po všech těch letech, kdy byl vystavený téměř nepřetržitému hudebnímu teroru. Možná by to bylo přízemní řešení - ale já bych se s ním spokojila. Nemusela bych řešit, nakolik mám akceptovat sluchovou anomálii, která do příběhu absolutně nezapadá ... a na vtipnosti mu taky nepřidává. Snímek je díky ní sice velice originální, ale zároveň trochu rozpolcenou záležitostí, která je možná víc podobenstvím nežli hudební krimikomedií. Může se vám zdát naprosto geniální stejně jako lehce dementní, přičemž možná víc než jindy záleží i na vašem momentálním rozpoložení ... 2,5* ----- Na závěr bych tady měla jeden vzkaz ... pro Amadea: Muzikanti odcházejí i přicházejí - a obchod s hudebními nástroji taky neustrne na jednom místě. Město zkrátka neumlčíš ... ;-) (09.12.2013)

Nápad na nezaplatenie, makabrózna hudbička pre moje uši, no tak trochu to vyznieva do prázdna. Originalita námetu je takmer bezkonkurenčná, propagovanie a pretláčanie experimentálnej hudby (ktorú milujem) do širšieho povedomia skvelé, ale trochu jednotvárne a suché. A ako komédia to nefunguje takmer vôbec. To je tak, keď sa švédska kraťasová nezávislá filmová scéna rozhodne po hlave vrhnúť do masových vôd. Ale inak dobré, 70% (13.12.2013)

Já jsem čekal, že se mi to bude líbit, protože jednak ono hudební zaměření na nemainstreamového posluchače a také přirovnání k Royi Anderssonovi dávala velkou naději. Netušil jsem ale, že se mi to bude líbit ještě více než Roy Andersson. Podobně jako jeho filmy i Sound of Noise snižuje ke konci malinko kadenci svých nápadů, ale ne tak moc jako u Anderssona a zejména v první půlce jich je tolik, že jsem jen žasnul. Velmi originální, chytrý a zábavný snímek se spoustou hudebních vtipů a skvělou hudbou samotnou dokazující, že režiséři mají opravdu široký hudební záběr a rozhled. (10.07.2010)

Roztáhnout devítiminutový originální kraťas na celovečerní stopáž se moc nepovedlo. Zbylo pár výborně vymyšlených hudebních scén a zcela nesmyslný příběh, který je korunován neslaným nemastným závěrem. Hudební teroristé jsou zkrátka stále zábavní, policisté bez hudebního sluchu vůbec. Radši si zase znova pustím ten původní krátký film. (07.12.2013)