Dámska jazda

Bridesmaids je takový ženský Hangover. Bavila jsem se výborně, jen některé scény mi přišly přepísknuté (svatební salon) a občas mě mrzelo, že Annie nemá trochu víc důstojnosti a zbytečně se ztrapňuje. Zajímavé ovšem bylo, kam až tvůrci filmu dokázali dotáhnou lidské dno, na které se dá dosáhnout, protože vždycky když to vypadalo, že už hůř být nemůže, tak bylo. Policajt byl skvělý. (02.10.2011)

Appatow je prostě koumák. Když už vidí, že mu ty jeho přisprostlé komedie nesolej tolik jako dřív, tak prostě jenom přehodí výhybku na opačné pohlaví. A ono to opravdu funguje, i když je to vlastně pořád ten samý Appatow. Pořád se nadává, je zde plno humorných scén a výborně napsané a zahrané postavy. Celý to navíc, i přes tradičně přepálenou appatowskou stopáž, slušně uteče a až na pár chvil, kdy se humor již pohyboval za hranicí vkusu (většinou scény s Melissou McCarthy) jsem se celou dobu velice příjemně bavil. A Chris O´Dowd hodně potěšil. 70% (05.10.2011)

Patřím mezi bojovníky proti "filmům pro ženy". Jakmile se nějaká komedie (častěji spíše pseudokomedie) honosí tímto označením, vyhlodá to ve mně maličký předsudek. Sex ve městě je zabijácký seriál i film, podle něhož jsou baby jenom vřeštící fúrie, co umí leda tak nakupovat a chodit na podpatcích. Ženy sobě jsou ale jiné. Možná je to spoluprací s Juddem Apatowem (král nejrůznějších fekálovin jako třeba Superbad), možná jiným pohledem na lidské samice. Nejde sice o žádné veledílo, ale děkuju za ukázku toho, že my holky nejsme jenom Sarah Jessica Parker fňukající nad nedostižným panem Božským. (11.11.2011)

Skrz-naskrz schematické a predvídateľné, v mnohých motívoch (deti) nedotiahnuté a celkovo akési roztrieštené. Bavil som sa ale výborne, pretože postavy sú napospol sympatické (hoci trochu váham u tej tlstej, tá je na hrane) a jednotlivé skeče či dialógové výmeny (dievča kupujúce si prívesok pre best-priateľku) vymaznané. Úplne najviac som sa (neoriginálne) smial na fekálnej scéne a likvidácii darčekovej párty. Kristen Wiig je žiarivou výnimkou z pravidla o nevtipných ženách. 7/10 (11.07.2011)

Další rok; další apatowovka, která je ale tentokrát určena (ryze?) ženskému publiku; další výborná romantická komedie, která aspiruje na to stát se klasikou či kultem pro konkrétní divácké skupiny. ŽENÁM SOBĚ jde jako žánrovému filmu těžko co vytknout, protože i ta na první pohled přestřelená stopáž, která u podobných děl bývá zásadním problém, má své opodstatnění. Jde sice spíš o sled scén, které jako kdyby vypadly ze zábavného pořadu Saturday Night Live, v němž se proslavily scénáristky i herečky, ale ona kaskáda vtipů je precizně dávkována, posouvá příběh dál a slouží k prokreslení postav. S těmi se i přes jejich evidentní mentální problémy a pubertální příhody, do nichž se dostávají, dá sympatizovat a identifikovat, jelikož se vymezují vůči svým evidentním předobrazům: jak příliš chlapské PAŘBĚ VE VEGAS, která flashbackovou strukturou vyprávění zastírá primitivnost zápletky a prostoduchost řešení (místo, kde se najde zmatkující nevěsta), tak SEXU VE MĚSTĚ, který dojel na svou nevkusnost vzhledem k dobovému kontextu (recese je zde naopak všudypřítomná). ŽENY SOBĚ - a vůbec všechny apatowovky bez výjimky - jsou i přes všechny R-kové vtipy středostavovsky usedlé, protože se nedovedou oprostit od konvencí klasicky odvyprávěných snímků. O žádnou "rovnoprávnost" ani "ukázku ženské emancipace" nejde, jelikož i přes až nevídanou absenci mužského prvku se končí svatbou snů, po které touží každá dobrá nemajetná panička, a ustanovením heterosexuálního páru, kdy trhlá hlavní hrdinka potřebuje mužskou ochranitelskou a usměrňující ruku. Jasně, v rámci mainstreamové podívané asi na nic lepšího člověk nenatrefí, ale - a teď přichází povzdech diváka odrostlého na "smithovkách" - porušením určitých konvencí by se mohlo dojít ke skutečně komplexní generační či "genderové" výpovědi. Nová doba a noví diváci potřebují svou Amy, ta ale přijde, až se Apatow vzdá svých dogmat na "zaručený hit na základě prověřených ingrediencí". (19.07.2011)