Môj týždeň s Marilyn

Tématem zajímavé ale zpracováním dost plytké vyprávění o spontánním vztahu legendární hvězdy s obyčejným ale pozorným mladým mužem, který dokáže otevřít oči i takové hvězdě jakou byla Marilyn Monroe. Co je na celém příběhu pravdy se asi nedozvíme ale nemyslím si, že je na tolik zajímavý, že by jeho autenticitě kdokoliv pátral. (23.12.2012)

Malý velký film o týdnu života několika lidí, z nichž se jedna osoba náhodou jmenovala Marilyn Monroe. Její jméno tu ale není podstatné. Podstatné jsou chytře napsané dialogy, věrná stylizace do tehdejší doby, umně vybraná hudba, a příjemná komorní atmosféra. Každý z nás pamatuje moment, kdy jsme přišli o naivní růžové brýle, ve kterých nám svět připadal stejně jednoduchý, jak jednoduché přijde misskám propagování světového míru. Snad se Colin poučil, jak pro příště zvládnout víc holek najednou. To je totiž podobně důležitá schopnost, jako umět natočit dobrý film. (29.02.2012)

Tak z tohohle se nikomu nepostaví. Marylin se tady chová jako VIP obyvatelka chovný drůbežárny, romantiku za tím nevidím ani omylem, tu bych viděl, kdyby Colin hned od začátku byl neochvějně zamilovanej do Emičky a nechoval se jako člověk co má v hlavě místo mozku lžíci. Protože se film tváří jako, že to celý byla skutečnost tak mě je za tuhle sortu lidí dodatečně trapně. Pokud jde o mě tak týden s Marilyn bych z fleku vyměnil za víkend s Emičkou, pokud jde o Michelle, tak mě teda Marilyn přišla mnohem živelnější než bylo její ztvárnění MM. Za povedený považuju dialogy a dobovou atmosféru. (20.04.2014)

Perfektní film. Michelle Williams je perfektní a těžko si představit, že by někdy mohla dostat těžší roli než ztvárnění MM. Těžší nikoliv ve smyslu jejího vlastního hereckého projevu, ale očekávaného srovnání (a předpojatosti) se skutečnou postavou. Je to jako když někdo ve filmu hraje Hitlera. Můžete mu toho diktátora nakrásně uvěřit, ale stejně to nebude úplné, i kdyby se ten nešťastník na konci filmu zastřelil uprostřed Berlína. Mnohem snadnější úlohu měl Kenneth Branagh (moc se mi líbil), kterého po dnešku (tedy pět dní před vyhlašováním Akademie) pasuju na favorita vedlejší role - jeho Laurence Olivier mi děsně připomínal Mirka Donutila, milé. Eddie Redmayne a jeho plné rty jsou tam skutečně jen jako messenger, to má ve filmu pravdu. My Week with Marilyn je pro mě nejlepším retro loňského roku, přestože úspěchu stejně otitulované The Kings speech nedosáhne. Potterovce potěší menší role Hermiony Emmy Watson, fajnšmekry zase obsazení Judi Dench a Julie Ormond. No a mě nejvíc, že herec, kterého ve vší tichosti obsadili zhruba do tří vteřin záběrů (stopáž cca od 8 min 47 sek), ve kterých ztvárňuje nejlepšího britského komika všech dob Normana Wisdoma (skutečně to je on, ve filmu na něj i volají, "Normane" a podle režiséra filmu tyto záběry natočili v ten samý den, kdy Wisdom zemřel), je loni zesnulému herci opravdu podobný. Podle některých domněnek si tuhle postavu zahrál dokonce sám Norman, těch několik vteřin je prý dílem CGI. Ví někdo víc? (21.02.2012)

Od první do poslední minuty jsem byl nadšen, ve sladkém opojení. S Marilyn Monroe jsem pár filmů viděl a naprosto chápu, že z ní v její době byli muži, ale i ženy, naprosto paf. Elegantní, krásná s kouzelným úsměvem a velkým talentem. Bohužel, přišla mi v tomto filmu i trpící depresemi a pocity sklíčenosti. Jak řekla: "Lidé mě vidí jen jako Marilyn Monroe, ale když zjistí že taková nejsem, utečou.". Což je podle mě ten pravý důvod. Skládám poklonu Michelle Williams za její stvárnění Marilyn. Byla naprostá nádhera na ní koukat a díky ní ten film má v sobě něco, co se těžko popisuje. Je natočen s lehkostí, ale přitom s důrazem na jeho vážné stránky. My Week with Marilyn má pro mě v sobě něco nepopsatelně kouzelného, díky čemuž nemohu jinak, než za plný počet a s krásnými vzpomínkami na tento snímek. (30.03.2013)