Lidská stonožka 2

Jako vždy jsem si před spustěním filmu připravil jídlo. Znáte to, takové to dobré papání. Ano, přiznám se, já jsem u Human Centipede II jedl. Asi 50 minut sledujeme oplzlého tlusťocha, který pracuje jako hlídač v garáži. Tam také připravuje svůj plán, vytvořit z 12 lidí lidskou stonožku. Vidíme jeho život, jeho krásný vztah s matkou :-) , jeho hnusné, odpudivé tlusté tělo. (Začínám držet dietu!) Pak 30 minut koukáme na nářky obětí. Slizoun ale není doktor a tak spojuje těla amatérsky. Co říct závěrem? Není to horror, ale zvrhlé fekální choutky vrhnuté na černobílé filmové plátno. A všude kolem hnusná špína a fekální sračky! Ztotožňuji se s hodnocením v ostatních zemí, kde má film nanejvýš 40%. Já to tvrdím celou dobu, že náš národ není normální. (30.10.2011)

Tak samoúčelný film jsem dlouho neviděl. Snaha o vyjevení absolutní brutality a hnusu se naprosto minula účinkem. Nechápu moc uživatele, kteří berou druhý díl Lidské stonožky za horor; jak se mám alespoň trošičku bát u něčeho, kde zabiják řeže do kolena, všude stříká krev a já si říkám, co je to za trapnou gumu, vždyť to působí hrozně uměle, hloupě a místo zhnusené grimasy se mi na tváři objeví nechtěný úsměv. A to ne snad proto, že bych byl psychopat, jehož úroveň vnímání je posunuta jinam než u ostatních, ale jednoduše kvůli tomu, že tenhle film se vůbec nedá brát vážně. A skoro se musím omluvit jedničce za nařknutí ohledně množství logických renonců, dvojka jich má několikanásobně víc (na alibistický konec, který se hrdě tváří jako obhajoba všeho viděného, můžou zabrat jen ti opravdu naivní diváci). Vlastně marně přemýšlím nad tím, co vyzdvihnout. Téma už originální není (pouze zvýšení míry brutality a hnusu), záporák je proti Dr. Heiterovi úplně mdlý (tlustý úchyl nemá vůbec styl a je to jen karikatura) a černobílá kamera pouze zachraňuje to, co by bylo v barevné verzi ještě směšnější. V konečném rozhodování o počtu hvězdiček rozhodla neschopnost snímku mě alespoň jednou donutit odvrátit oči nebo nahodit jeden jediný zhnusený výraz. Proto udělám z Lidské stonožky 2 exemplární příklad a po hodně dlouhé době dávám odpad! (pokud opravdu vznikne třetí díl a já se donutím ho zkouknout, připouštím možnost zvýšení hodnocení na 1*, ale to by muselo jít o ještě horší film, což už snad ani nejde). (07.05.2012)

Tome Sixi, to už si snad děláš prdel! Ve volném pokračování se bludný Holanďan rozhodl nahradit atmosféru brutalitou, originalitu debilitou a místo fundované lékařské kapacity učinil hlavním hrdinou obtloustlého retardu vykazujícího silné prvky skřetovství Martina. Ten je vlastně jedním z mála kladů a je mi opravdovou záhadou, ve kterém obludáriu napříč Evropou tohoto pána autor oslovil. Jinak děs běs. Když nikdo jiný Tomovi jeho minulý počin nepochválí, musí to udělat sám a tak Martin tiše masturbuje ve své kukani na parkovišti nad první Stonožkou, pořádá s kvérem a páčidlem v ruce náborové akce pro nové adepty a staví tentokrát čtyřicetinožku jako poctu svému vrcholu v topce na CSFD. V díle si ale počíná značně diletantsky a když je to špatně sešité, tak se to samozřejmě roztrhne, to ví každá domácí hospodyňka. Toť v kostce celý příběh. Z Delvity zrovna stáhli všechny kečupy kvůli mykotoxinům, Tom byl tedy nucen použít hořčici a nasnímat celé dílo černobíle, aby nebohý divák nepoznal, že krev není tak docela rudá a hovna tak docela hnědá. Tomu se pak říká umělecký záměr a Tom teď sedí na obláčku s pocitem, že natočil svůj Schindlerův seznam. Pche! Jsem zvědav, jestli alespoň pro třetí pokračování Tom získá za mrzká eura pětadvacet hvězd vlámské pornobranže, aby konečně sestavil onu v názvu proklamovanou stonožku a mohl celou ságu uzavřít. Nebo se na to, Tome, raději vyser a natoč něco o motýlech. (28.11.2011)

Nevyhnutelný následek velkého haló, které následovalo po uvedení prvního dílu. Tom Six pustil svou úchylnou fantazii ze řetězu a dal fanouškům nápadu o lidské stonožce to, co si žádali. Vznikla drastická a fekáliemi potřísněná prasárna bez děje, již si mnoho lidí zřejmě užije a další množství jiných lidí ji s neskrytým odporem zcela zatratí. Pro mě je tohle přesně ten druh okrajové filmové zábavy, který opravdu nevyhledávám, a nemám potřebu se k tomu ještě někdy vracet. (16.11.2019)

Parádně ujetý film. Zatímco jednička byla roztomile úchylná, dvojka je nechutně úchylná. Zatímco jedničkový vyšinutý nazista Herr Doktor Heiter byl estetický a sexy a bavilo mě se na něj dívat, dvojkový tlustý, zpocený a dýchavičný skřet s vypouklýma očima a přehazovačkou je neestetický, nechutný ba hnusný a dívat se na něj mi zpočátku bylo nepříjemné ba odporné. Ale přesně to byl samozřejmě rejžův záměr a já uznale tleskám. A scénář je sympaticky přímočaře béčkový, s dobrým nápadem návaznosti na první díl a zapojení do děje jedné z aktérek předchozího dílu je vtipné a originální. A ještě je třeba zmínit scény se stonožkou, které byly téměř geniálně hnusné. Samozřejmě kdybych byl standardně uvažující pako, budu se ptát: "Kdo by probůh takového retarda zaměstnal jako hlídače podzemních garáží a ještě mu svěřil kvér?" A měl bych i spoustu dalších připomínek k nelogičnosti a nemožnosti příběhu. Ale jako ctitel B-žánru jsem se dobře bavil a moje srdce milovníka "divných" filmů plesalo. Když Skřet ze svého "doktorského" kufříku počal vyndavat a skládat vedle sebe "chirurgické" nástroje typu kladivo, kuchyňské nože, maminčina vidlička na maso a následně chodil po "operačním sále" a pajsrem prováděl narkózu, měl jsem opravdu silný a hodnotný umělecký zážitek. A poté, co selhaly jeho chirurgické dovednosti a začal pracovat sešívačkou, jsem se chlámal jako hovado. A když potom coby Velký Architekt Všehomíra šťastně a hrdě pozoroval a dirigoval svůj lezoucí výtvor, byl téměř krásný (mimochodem toho chlápka, který tuhle roli vzal, docela obdivuju, stejně jako třeba obdivuju tlusté a ošklivé ženské, které vezmou role tlustých a ošklivých ženských). Ale po "vyvrcholení" filmu se scénami se společným trávicím traktem, porodem a následnou řezničinou, jsem si kladl otázku, proč já se vlastně probůh na takové pitomosti dívám. Ale to byla jen taková chvilková subjektivní slabost, objektivně musím dát zcela jasně čtyři hvězdy, bylo to krásně šílené. //EDIT 7 YEARS LATER: Eh, když čtu svůj starý neduživý nedomrlý komentář dnes, s uspokojením vidím, že jsem divácky hodně vyzrál. Po druhé projekci nekompromisně zvyšuju, tahle maximální úchylárna si žádá maximální hodnocení! (08.08.2013)