Najmocnejší muž FBI

Mály, úchylný no přece božský J. Edgar. Nebýt jeho, dnešní podoba kriminálek od Las Vegas po Miami by byla jen trapná napodobenina kovbojů na dalekem západě, ehm. Možná to o něčem bylo, no já sem divák konzumní, ne pseudoejakulárni, který se bude ukájet nad kamerou, střihem, tlustoprdím DiCapriem... já se kurva nudil a je mi jedno, že tam děda háže jakési 2 linie, které se v určitém okamžiku spojí, najednou Hoover umírá a biografie je konec a co se mi dostalo?! ctižádostiví workoholik, který taji své pravé já a žije, až do své smrti s matkou převede renesanci FBI do dnešní podoby tím nejnudnějším způsobem. V určitém veku, to bezpochyby docením, momentálně 4/10 (17.02.2012)

Scénárista Dustin Lance Black. Režisér Clint Eastwood. Vzácná symbióza dvou naprosto odlišných tvůrčích osobností přinesla zcela výjimečný kinematografický počin, který však žel nebyl divácky doceněn. Přitom se jedná o dílo mimořádně promyšlené do sebemenšího detailu, ovšem vyžadující aktivní diváckou spolupráci. Jinými slovy - J. Edgar není filmem na zaplnění sobotního večera. Velkou výhodou je, pokud o J. Edgaru Hooverovi a jeho období něco víte už dopředu. Právě tohle totiž scénárista předpokládá, film se nezatěžuje nějakými explicitními vysvětlivkami. Máte-li rádi snímky, kde dominuje tzv. nespolehlivé vyprávění, u J. Edgara budete v sedmém nebi; u řady pasáží si nebudete jisti, zda se staly přesně jako ve filmu nebo zda tvůrci nadsazovali. Ne, to není zápor, naopak to přesně koresponduje s Hooverovou osobností. Herecké výkony jsou výjimečné. Každý pohyb, každá replika, všechno je přesně rozvrženo a ve snímku tak nezaznamenáte ani jednu zbytečnou pasáž. Často se J. Edgarovi vyčítají údajně nepovedené masky herců. S tím není možné souhlasit, jelikož herci jsou namaskováni přesně tak, jak vypadaly jejich předobrazy. Díky tomu se J. Edgar pohybuje na přesně vybalancované hraně uměleckého filmu a hraného dokumentu. Pokud jde o Hooverovu údajnou homosexuální orientaci, tak je nutné si uvědomit (a Dustin Lance Black to potvrzuje v dokumentu "J. Edgar: Nejmocnější muž světa" vydaném jako bonusový materiál na Blu-rayi), že něco jako veřejný coming out v Hooverově době jednoduše neexistovalo a zůstávají tu jenom spekulace. Homosexuální orientaci prvního šéfa FBI a jeho údajný milostný vztah ke Clydu Tolsenovi implikují některé skutečnosti (např. skutečnost, že Hoover se nikdy neoženil) a film postupuje úplně stejně. Staví na promyšlených náznacích (vzájemné pohledy obou mužů na sebe sama, dotyky rukou...), žádnou explicitní homosexuální scénu (natož sex) neuvidíte. Velkou pozornost si též zasluhuje minimalistický hudební doprovod, jemuž dominují klávesy, a pozoruhodná kamera Toma Sterna. Eastwoodův a Blackův snímek se českým a slovenským kinům vyhnul. Osobně to považuji za velkou škodu, na druhou stranu je to pochopitelné, možnost komerčního úspěchu by byla mizivá, což ostatně potvrzují tržby z amerických kin, kde J. Edgara zaznamenal málokterý návštěvník. Nelze se tomu ovšem divit, protože J. Edgar Hoover svou kontroverzní osobností v očích veřejnosti dodnes vyvolává nepříjemné rozpaky. 10/10 (29.01.2014)

J.Edgar ťahá za nitky prostredníctvom réžie Clinta Eastwooda. Kariérna cesta a samotná osobnosť J.Edgara Hoovera je zaujímavá sama o sebe, Clint preto nemusí tlačiť na pílu, len sprostredkuje fakty a historické súvislosti. Stačilo len vyrozprávať. Je pravda, že kto pozná historické súvislosti má divácky navrch a vie si film aj viac užiť. Leo DiCaprio zahral svoj štandard, až na to, že maskéri spackali svoju prácu a k veľkej "časovej" premene nedošlo. Tak som sa celý čas pozerala na dedečka s nehodnoverným zombie makeupom (to isté platí pre Tolsona, tam to však dopadlo ešte horšie). Škoda týchto estetických chybičiek filmovej krásy. (19.03.2012)

Clint Eastwood vytvoril "ťažký, nákladný vlak", so silným ťahúňom v podobe obsadenia L. DiCapria, ktorý sa urputne prebíjal svojím životom, ktorý nikde a pred ničím nezastavoval, až kým nedošiel do cieľa. Jeho nákladom bola ostrá sociálna a politická situácia vtedajšom období, pôvod a korene FBI ako aj životopisný list J. Edgara Hoovera, písaný "jeho vlastnou krvou", ktorý odzrkadlil jeho pozitívne aj negatívne vlastnosti v jeho ctižiadostivom a niekedy až povrchnom správaní. Podľa mňa sa vlak nevyhol tmavým a dlhým tunelom, ktoré ho sprevádzali hlavne zo začiatku a pár krát aj neskôr, takže dej upadal do matných, teoretických a nezáživných hladín. Od pána Eastwooda som očakával lepšie vykreslenie a zakusnutie sa do vzniknutých kriminálnych prípadov, takže u mňa tentokrát 50%. (23.04.2012)

No tohle Clintovi uplne nevyslo. Kdyz se vysetruje nejakej zajimavejsi pripad, lehce to pripomina Vymenu, ale v tom dobrym, takze je film zajimavej, vizualni stranka bezchybna a herci nadprumerny. Jenze kdyz se film od krimi presune k biografii o soukromi Hoovera, tak to zacne desne ztracet, protoze Clint najednou nema moc co vypravet a tak dela z sefa FBI priteplanyho asociala fixovanyho na svoji matku, kterej na kazdyho jen hleda spinu a jak neni po jeho, hned je nasranej. A nic na tom nezmeni ani sympatak Leonardo, tyhle postave clovek proste moc fandit nemuze. To ani nemluvim o duchodcovskym makeupu, kterej je naprosto silenej a herci proste vypadaj jak natazeny v gumovejch maskach. A to prolinani mezi mladym - starym Hooverem, je misty udelany docela stylove (nastup do vytahu), ale jindy zase naprosto zmateny. Celkove tak jeden z tech slabsich Clintovo filmu, kterej ma ale svy zajimavy momenty a kdyby nemel prehnanejch 140 minut, asi bych sel vejs, takle jen slusny 3*. (19.03.2012)