Pekelní anjeli

I po těch letech překvapivě příjemný zážitek, byť se na filmu znatelně projevují těžkosti provázející jeho vznik, takže je poněkud nekonzistentní ve svých výrazových prostředcích, z nichž jsou občas cítit silné závany němé éry. Na druhou stranu scéna bombardování je naprosto strhující i dnes (ano, pouštěl jsem si ji několikrát) a letecké souboje, které ji následují, za ní nejsou příliš pozadu. Je také zajímavé porovnat, kam vyústí konflikt dvou povahově rozdílných bratrů / přátel točících se kolem jedné ženy (o nichž bych si osobně neopřel ani rozhrkaný dolnoplošník) tady, a kam v Bayově Pearl Harboru či Svěrákově Tmavomodrém světě. (19.06.2012)

Atmosféra bojových scén je úžasná. Pohled do kokpitu na pilota, za jehož zády se zvětšuje nepřátelský dvouplošník je ve své autentičnosti již zřejmě nepřekonatelný... Podobně divákovi zamrazí, když vidí německé vojáky vyskakující ze vzducholodi, aby ji odlehčili. Oproti tomu se mohou zdát pasáže kolem obou vojenských scén nudné a o ničem. Když se to však vezme kolem a kolem, jde o nezkreslený pohled na letce - žádná demagogie o hrdinech bez chybičky. Ale zobrazení detailů, které až neuvěřitelně - ačkoliv jakoby mimoděk - vykreslují atmosféru: vstup do letectva za polibek, chlastání v bordelu před nejdůležitější akcí, zdrcenost německého generála, který ze zajatců nedostal žádné informace... Kdyby z filmu nečišela technická nesourodost, bylo by to bezpochyby za 5*! (19.02.2006)

Až do 40. minuty se ve snímku v podstatě nedělo nic, co by mě zaujalo. Chápu, že docházelo k seznámení s postavami, vztahy mezi nimi, postupné uvedení do války, atd., ale pro mě to byla bohužel nuda a rozhodně ne z důvodu, že by byl snímek starý, to chraň bůh, staré filmy mám rád. Trochu jsem nepochopil, proč některé scény byly barevné a zbytek černobílý, přišlo mi to trochu bez významu. Letecké bojové scény na rok 1930 byly dobré, to se musí nechat a je to prakticky to jediné, co mě na filmu zaujalo. Celkem záživné pak ještě byly scény po zajetí. (27.12.2014)

Nechce se mi věřit, že to byl rok 1930, ve kterém byly natočené ty úžasné scény ve vzduchu... Občas jsem se přistihla, že koukám s otevřenou pusou - vážně :-) Jako první mě absolutně dostal výbuch vzducholodi a pak už to šlo jako po másle - bombardování, pády, či pouhé plachtění letadýlek... Nádhera! Asi si pořídím nějaké modely a začnu lepit :-)) To ostatní také nebylo až tak marné a postradatelné, jak by se na první pohled mohlo zdát - milostná linie nesoucí poselství "Všechny ženy jsou stejné..", sexy olizování uší... :-)) a motiv strach vs. povinnost, čest a vlastenectví byl vygradován opravdu slušně. Motory letadel mi v uších budou zřejmě hučet ještě hodně dlouho, každopádně vidět tuhle pěknou věcičku, se kterou si Martin Scorsese tak šikovně pohrává v Letci, rozhodně stojí za to. (10.04.2007)

Rovnou se přiznám, že mě první polovina filmu nebavila. Přišlo mi to jako melodrama, kde ani pořádně nebyly nějaké válečné scény. Pak ale ve druhé polovině došlo na bitevní scény a musím uznat, že ve vzduchu to bylo natočeno skutečně strhujícím způsobem. Tohle megalomanskému Hughesovi skutečně vyšlo. Dějově mě to ale neoslnilo. (26.07.2017)