Borgiovci

Těšil jsem se na seriál podobný Tudorovcům a popravdě jsem dostal ještě o něco lepší. Seriál má oproti nim daleko intezivnější a nahuštěnější děj, což je sice místy na úkor historický faktů, ale to se dá omluvit. Tvůrcům se podařilo navodit skutečnou atmosféru renesanční Itálie, k čemuž přispívá i povedená hudba. Herci jsou všichni bez výjimky na jedničku a to dokonce i Jeremy Irons, kterého mám sice rád, ale jako papeže jsem si ho nedokázal představit. Ale byl jsem vyveden z omylu. Edit: Už dlouho mě předčasné ukončení seriálu nenasralo tak jako tady. Ukončit seriál, který je naprosto skvělý a navíc s každým dílem ještě lepší a lepší, to je vážně na zabití. Alespoň že posledním dílem byly uzavřeny některé příběhové linie a neskončilo to žádným cliffhangerem. K dokonalosti už chyběl jen Ezzio Auditore da Firenze. A když už jsme u toho: Young Cesare, I heard him say / he could not be killed by man. / So I tossed him through the air / to see where he might land. .... Cesare, Oh, Cesare / A man of great depravity / He thought himself immortal / 'til he had a date with gravity. .... Fair Lucrezia could not sate / her appetite for lovers / But I suspect she would be fine / with two or three more brothers. (Copyright - Ubisoft) (16.10.2012)

Když zvážím fakta, že výborné kostými ještě nedělají výborný seriál a že náboženství, papež, církev apod. jsou témata pro mě dost nezajívamá, tak i přes to, že jsem pro každou špatnost a tady je jich celkem dost - promyšlené intriky, úplatky, vraždy, smilstva atd. a i přes Jeremyho Ironse, který je surpvý se dostávám "jen" na lepší 3 hvězdy. (25.07.2011)

29/29 Nikdy jsem neměla v úmyslu sledovat všechny módní historické seriály, ale čas od času není od věci změnit dobu děje toho či jiného formátu a seriály ze Showtime vedu v patrnosti vždy jako lepší volbu. Co je ale skutečným překvapením, je tvorba Neila Jordana, který pro mě i nadále zůstává nevyzpytatelným tvůrcem. Dodnes miluju jeho Interview s upírem, ale většina jeho ostatní tvorby má úplně jiné přednosti, oslovuje jiné diváky. A do přehlídky takových titulů jako Dům veselých duchů, Hra na pláč, Snídaně na Plutu nebo Byzantium nyní patří i Borgiové? Pokud bychom toto analyzovali, zřejmě bychom došli k poznání, že neviditelnou nití těch prvních bouřlivých let papežství za Alexandra VI. je téma panchartů. A to už je téma pro Neila přímo tradiční, zpracovávat látky o těch na okraji společnosti, o jejich ambicích a pocitech. Skrze tuto optiku je to pak trefa do černého. A mohu tedy doporučit všechny 3 řady plné renesanční morálky, módy a touhy. (24.06.2019)

Tento serial dopadol presne tak, ako som si ho predstavoval alebo ocakaval. Hlavny dovod, preco som ho chcel vidiet bol samozrejme Jeremy Irons, pretoze on dokaze taketo ulohy velmi dobre zahrat. Ak by to nebol Jeremy Irons, tak by som si v ulohe Rodriga vedel velmi dobre predstavit rakuskeho herca Christopha Waltza, ktory sa pre zaporne ulohy zrejme narodil, alebo ich vie velmi dobre zahrat, avsak bol prilis neskoro objaveny Q. Tarantinom v ulohe nacistickeho zabijaka Zidov v HANEBNYCH PANCHARTOV (2009). Vsetko to planovane kupcenie hlasov kardinalov, aby bol Rodrigo Borgia falosne zvoleny za papeza, potom to sledovanie a zabijanie, nenavist, vsetko tu bolo zobrazene tak, ze sa mi to ani nechcelo verit, ze sa tak naozaj stalo. Nikdy som ziadnu inu verziu nevidel, okrem tejto, takze aj z tohto dovodu som bol na to zvedavy a dopadlo to velmi dobre. Z mojho pohladu velmi kvalitne natoceny serial... _________ Jeremy Irons - (Rodrigo Borgia) +++ François Arnaud - (Cesare Borgia) +++ Holliday Grainger - (Lucrezia Borgia) +++ Lotte Verbeek - (Giulia Farnese) +++ David Oakes - (Juan Borgia) +++ Colm Feore - (Giuliano Della Rovere) +++ Peter Sullivan - (Kardinál Ascanio Sforza) +++ (26.12.2011)

Kanadská verze historických událostí staví do centra dění papeže v naprosto nevýrazném pojetí mdlého Jeremy Ironse, jehož postava, papež Rodrigo Borgia, vzbuzuje nějakou záhadou respekt, strach a celkově oplývá dojmem mocného člověka, ačkoliv sám o sobě se chová jako nejistý slaboch, který se na papežský stolec asi dostal omylem. Pozornost tak na sebe strhává především jeho syn Cesare, který vzbuzuje sympatie svým osudem papežova syna, díky čemuž nikdy v životě nepozná strádání, ale zároveň musí být duchoním. Další postavy, které jsou obdařeny alespoň nějakým náznakem psychologie, je nájemný vrah Micheletto; Lucrezia má hlavně ke konci seriálu docela dost prostoru, a samozřejmě francouzský král. Jenže jako celek zůstává seriál nemastný neslaný, příliš nevýrazný, a samozřejmě papež až přilíš nesympatický, než abych se s ním chtěl ztotožnit. Kromě toho považuji za určitý nedostatek, že události cca 3 let seriál prezentuje způsobem, jako že se vše odehrálo během dvou tří týdnů... _____ Věřím, že evropská verze, která se točila v Česku souběžně s touto, bude mít mnohem charismatičtějšího papeze (John Doman), a bohatší dějové linky. (06.06.2011)