Muži, ktorí nenávidia ženy

Původní filmy jsem neviděl, takže nemohu srovnávat, osobně jsem ale přeci jen blíže evropské produkci, a laťka prý byla nastavena velmi vysoko (podle některých názoru zde, ale i z venku, jde o zbytečný remake, nejspíš ale i o film-předlohu, kterou filmaři mají rádi a kterou často vyhledávají, jinak si to nedovedu vysvětlit, proč necelý dva roky přijdou s něčím podobným), románovou předlohu jsem zatím nečetl (možná mě k tomu někdo časem donutí, podobně jako u "Lovců hlav"), to poameričtování a komercializování filmů, kde se mimo jiné sází na hvězdnější obsazení a celkovou "hollywůdskou" velkolepost, mi někdy vadí, ale tady to bylo ještě v únosných mezích. Docela jsem se bavil, film měl velmi dobré tempo i akci, místy velice slušnou syrovou atmosféru, nechyběly zde i různé násilnosti a perverznosti (nutno podotknout že i dost realistické, v původní verzi ale prý o dost brutálnější), scény určitě náročné jak po fyzické tak i po psychologické stránce, ostatně pro samotnou herečku Maru (role Lisbeth pro ní prý byla naprosto vším, oč kdy usilovala a snažila se získat, jedna z těch rolí, která se objevuje jen jednou za život, jak sama uvedla, a o čem by ostatní herci mohli dlouho povídat) to byl dobrý motivátor, dále pro mě, určitě zajímavý příběh a celková zápletka. Příběh (v podstatě to byla ale pohádka), byl ale neuvěřitelně spletitý, jen těch desítky různých postav kolik se zde za celou dobu objevilo-nebo na ně prostě jen tak padla řeč (aby v tom člověk neměl guláš) a každá tu měla v podstatě své místo, co se budování příběhu týče, tu konečnou filmovou mozaiku nebylo vůbec snadné dohromady poskládat (většina filmových scén, se tu odehrávala čistě v tomto sledu; nějaká indicie-dům-byt-počítač). Zaujali mě i perfektní herecké výkony, kdy mě velmi mile překvapila mladá, správně.., tak trochu jiná než většina žen, jinak ale hodně energická, rozhodně stylová a nebezpečná Rooney Mara (rozhodně ji budu sledovat dál) a zaujala mě i vkusně a pečlivě zvolená hudba. Úvodní hardrockový vypalovák "Immigrant song", původně od dvojice Page/Plant, už v podstatě předznamenával velký film, který by si měl udržet vaší pozornost a při kterém byste se neměli ani trošku nudit. Nějaký ten dojem by ale ve vás snímek mohl přeci jen zanechat, je na každém z vás jak se k tomu postavíte a co si z něj odvedete. Menší výtka je pouze za šílenou stopáž, ach ta stopáž a někdy až zbytečné a neúnosné protahování, zejména posledních 30. minut, toho bylo jasným příkladem:-) Určitě tu nebudu sám, který si myslel že film v podstatě končí scénou zabití Martina Vangera. ps: To ale jak se ti dva (Mikael a Lisbeth) dali dohromady, resp. za jakých okolností, a to jak se ti dva postupně zbližovali, to tu bylo velmi krásně nastíněno, a konec byl takový čistě ze života, jak to někteří z nás možná už někdy zažili. (12.01.2012)

Scénář: Steven Zaillian .. David Fincher má můj obdiv. Jako nekompromisní tvůrce s osobitým režijním i vizuálním stylem. Bohužel nyní mám pocit, že udělal až příliš kompromisů a produkt vypadá víc jako „něčí“ než jeho. Vlastně dostál jen té technicko-řemeslné úrovně. Zkrátka, za tohle mu květiny v rámu posílat nebudu. Nejen já, i Akademie bude taktně mlčet. _ Z herců jsem se především těšil, jak se jinak a případně lépe, jako Lisbeth Salander, předvede „Social“ objev Rooney Mara. I když její kreace není špatná, působí bohužel jen tak cool a postupně na jejím podání uvadá celý film (třeba její osobní motivace pro daný případ úplně chybí - a to mají být případné další dva filmy především o ní), protože svou neproniknutelností a finálním zaláskováním se prostě nestane tím silným středobodem, kterým má být. Navíc, nato, že chtěl Fincher stavět tento film na jejím vztahu s Blomkvistem, tak to vzal tedy hodně povrchně. A dopadlo tak spoustu aspektů, nehledě na chybějící spád a emocionální dopady. Ani ta hudba, jakkoliv občas zajímavá, tentokrát prostě správně nenakopává. Vychvalovaná perverze, násilí či dechberoucno se prostě nekoná a řekl bych, že ti, co tam tohle vidí, prostě nemají moc široce nakoukáno. _ Detektivně odfláklé, přesahy obroušeny na minimum, atmosféra vlažná a emoce vyměněné za tu více tu méně vhodné vtipné momenty. I to anální znásilnění potřebuje verbálně vyzdvihnutí namísto pozvolného obrazového dopadu na divákovu empatii s postavou. _ Ve výsledku sice nejde o nic u čeho by hrozilo uzívané nudění, ale do spirál nadšení a blahého lebedění si v přesahu se také nedočkáte. Navíc, den po projekci, marně vzpomínám na nějakou stěžejní scénu, kterou bych měl stále v hlavě (rozsekaná kočička to tedy nezachrání) a mohl na ní stavět (nejsilněji tam působí vzpomínka, kdy na chvíli vypadl v sále obraz). ___ Pročetl jsem si některé komentáře a diskuze a znatelně vyplývá jedna věc. Tento „remake“ (já vím, jiná adaptace knihy) sklízí úspěch zejména za jméno vepsané u režie. Kdyby tam nebylo, odnesla by to patrně stejně tvrdě, jako většina amerických úprav osobitých Evropských/Asijských předloh. No jo, jenže tahle nekompromisní reakce chybí. (16.01.2012)

Takhle znepokojivé dusno jsem v kině už dlouho nezažil. Originál jsem schválně neviděl, ale remake na mě zapůsobil dost. Jsem rád, že Fincher dal přednost Lisbeth před Mikaelem, jelikož její postava je mnohonásobně zajímavější, i když Craig hrál tentokrát dobře a hlavně civilně. Některé scény jsou vážně drsné, nešetří se záhadami, tíživou atmosférou, nahotou i proklatě černým humorem. Tempo snímku ke všemu výborně nakopává hudba od Atticus Rosse (spolupráce na dvou albech kapely Korn) a Trenta Reznora (lídra dravých Nain Inch Nails). A ta úvodní titulková sekvence je bezesporu nejlepší intro, co jsem za poslední roky viděl. Přesto se neubráním dojmu, že Fincherovi sluší jeho vlastní projekty, kde se nemusí držet v přísných mantinelech, a naopak může vypustit svoje umělecké démony naplno. P.S: Speciálně pro kolegyni Wipschku: hodnocení bych viděl tak na 84,2% :) (12.01.2012)

Je docela jedno, jestli se podíváte na tuto verzi nebo méně komerční švédskou verzi z roku 2009. Příběh je navlas stejný, jen podání různých pasáží se liší svojí složitostí. Zatímco u starší verze se mně víc líbila kriminální část příběhu, Fincher zase dokázal lépe podat konec filmu. Pro mě je to plichta. (26.02.2012)

|| Scenár: Steven Zaillian / Predloha: The girl with the dragon tattoo by Stieg Larsson | Hudba: Trent Raznor, Atticus Ross | Produkcia: Scott Rudin, Ole Sondberg, Soren Staermose, Cean Chaffin | Distribúcia: Columbia Pictures, Sonz Pictures Releasing | Štúdio: MGM, Scott Rudin Productions, Yellow Bird Films, Film i Vast | Rozpočet: 90 miliónov $ | Tržby: 232,617,430 $ || (23.02.2013)