Muži, ktorí nenávidia ženy

Zaslechl jsem něco o tom, že přibližně 15% Američanů neumí plynně švédsky a tak považuji vytvoření remaku pro tuto menšinu za plně ospravedlnitelné. Fincher přitom poněkud obrousil hrany severské ponurosti, vnutil Lisbeth pár lidských vlastností a natočil úplně stejný film vyvolávající poněkud jiné pocity. A jelikož Extrém, Klaksón, Robinson, Seberkrém, Ibalgin, Trautenberk, Rozerval, Párkund, Pivson, Simpson, Sonny Ericsson ani Parkinson neměli čas, tak nasadil do hry alespoň Skarsgårda. (09.07.2012)

Je docela jedno, jestli se podíváte na tuto verzi nebo méně komerční švédskou verzi z roku 2009. Příběh je navlas stejný, jen podání různých pasáží se liší svojí složitostí. Zatímco u starší verze se mně víc líbila kriminální část příběhu, Fincher zase dokázal lépe podat konec filmu. Pro mě je to plichta. (26.02.2012)

Musím dát plně za pravdu Tetsuovi. Pokud srovnám procedurální rituál Zodiac a tenhle bezpohlavní žánrový pastiš, je jasné, že Fincher plnil studiovou zakázku. Severské detektivky nejsou cool. Jsou pořádně divné. To se téhle verzi vůbec nepodařilo zachytit. Vyšetřování je tu na druhé koleji a co mě u Finchera mrzí dvojnásob - zcela tu proklouzává jakýkoli patologický náboj. To, že si vrah pouští Enyu, je slabá náplast. Anální sex v podobě, v jaké ho film nabízí, může skutečně pobouřit pouze neprošťouchnuté katoličky a těch míst, kde jsem marně hledal Fincherův vklad, bylo víc. Osobně jsem větší část filmu protrpěl - a cosi mi říká, že pokud člověk nezná knihu, některé věci nebudou dávat smysl (v případě detektivky je celkem zásadní motivace vraha a detektiva, což je tady hodně na vodě). (12.01.2012)

Po technické stránce brilantní produkt, který se ale ani na moment (snad s výjimkou castingu) nedokáže vymanit ze stínu svého švédského předka. Fincher se zoufale pokouší dělat stejné věci jinak a v rámci jednotlivých scén mu to vychází. V propojení v jeden celek ale fatálně selhává... Je zcela nemístné ohánět se znalostí předlohy, film, jakožto autonomní umělecký tvar by měl obstát na základní vyprávěcí úrovni, což se v tomto případě neděje a v momentě, kdy překročí rámec remaku a pokračují ve vyprávění tam, kde to Oplev utnul, definitivně prokazuje, že srozumitelnost (neplést s polopatickým vedením za ručičku) ve filmu nenajdete. Autoři slepě lepí sekvence za sebe tak, jak velí scénář a tam, kde Švédi dusí atmosférou, Fincher jen bezzubě šokuje, kýžený efekt - tedy opar perverze a znepokojivé pocity se nedostavují... (13.01.2012)

Nie je to dokonalý film. Je ale dokonale zrežírovaný. A herecky presný, hoci za tým je tiež vedenie perfekcionistického režiséra. Vynikajúco minimalisticky vystihnuté vzťahy postáv (prvý dialóg Craiga s Plummerom je proste brilantný). Skvostná atmosféra. Každá scéna chirurgicky presne komponovaná, nasnímaná, zostrihaná. Možno je to studené, strojové, až príliš vybrúsené. No stále ma to fascinuje. Fincher je Pán. (28.01.2012)