Jeden musí z kola von

Projekce č.1: Že jsem film shlédl na seniorské projekci mi přijde více než symbolické. Dá se totiž říct, že Jeden musí z kola ven je seniorský galakoncert, ať se již bavíme o překonaném špionážním žánru sedmdesátých let, o tajných agentech seniorského věku, či o příznačném příjmení výborného Garyho. A paralela důchodci důchodcům zjevně platí i u kulatého stolu oscarové akademie. Pro ten nezadržitelný slovní průjem nahrazující kukuřičnou akci bych to potřeboval vidět ještě jednou, jenže mi ale řekněte kde, když našimi kiny film prosvištěl jako Sáblíková kolem trenéra? / Projekce č.2: Ač mi došlo mnoho dalších souvislostí a odhalily se mi nové detaily, musím paradoxně jednu hvězdu ubrat, protože i podruhé jsem se místy nudil, a to už náhoda nebude. Projekci č. 3 nechystám, to spíš zkusím žánrově dospět. (18.02.2012)

Johna Le Carrého mám ráda od dob, co jsem před lety viděla (mnohými zatracovaného) Agenta z Panamy a četla Absolutní přátele. Píše totiž jinak než autoři běžných špionážních románů; jeho knihy jsou postaveny na realismu, detailech, zobrazování běžných momentů života, díky kterým se vám zdá, že se prakticky nic neděje, zatímco opak je pravdou. Tinker, Tailor, Soldier, Spy v tomto ohledu není jiný a není ani o nic méně složitý než jiné novely tohoto autora. Neustále se po vás požaduje, abyste dávali pozor, a kvůli změti postav a kódových označení není ničím zvláštním, když se budete v ději neustále ztrácet. Složitou, nejasnou linku dokonale odráží i vizuální stránka, která bude jedněmi pro své 'old school' pojetí milována, druhými pro svůj zdánlivý amatérismus zavrhována. Permanentně totiž působí dojmem, jako by před čočku kamery někdo nahnal cigaretový kouř a pro jistotu ještě štábu sebral veškeré osvětlení. Obraz je tmavý, místy rozostřený, permanentně šedivý. Jinými slovy zvláštně civilní, až na mě vše vyznívá podobným dojmem jako Všichni prezidentovi muži. Podobně jako slavný film s Hoffmanem a Redfordem, i tato špionážní adaptace má velkou šanci stát se jedním z filmových kultů. A podobně jako v Prezidentovým mužích, i tady může divákovi jen pomoci, pokud si přečte předlohu. Já sama hodlám udělat to samé a pak se na Tinker, Tailor, Soldier, Spy zajdu podívat ještě jednou. A třeba hodnocení ještě zvýším. (19.09.2011)

Detektivka natolik "realistická", až by se více hodilo nazvat ji "reálnou", James Bond by si o ni nejspíš neopřel ani kolo se zabudovanou HD kamerou, meziplanetárním satelitem a rotačním plasmometem, ale vy byste ji rozhodně přehlédnout neměli. Dvě hodiny pečlivě skládané mozaiky informací působí nakonec příjemně intelektuální katarzi asi jako když zasunete poslední dílek do tisícedílných puzzlí, avšak není úplně jednoduché všech tisíc dílků najít. Hlavním záporem filmu není pomalá, neakční atmosféra, ani nutnost dávat pozor každičkou vteřinu, ale právě kombinace těchto dvou faktorů. Musím uznat, že jsem neměl ve všem jasno, chtělo by to druhé zhlédnutí, jenže detektivka striktně zabývající se informacemi bez špetky žánrovch atrakcí není zrovna druh filmu, na jaký by se člověk vzápjetí díval znovu. Celkově tedy chytrý a vysoce intelektuálně laděný snímek, který však ne vždy přináší adekvátně intenzivní zážitek. 7/10 (19.02.2012)

Ten, kdo má Garyho Oldmana zafixovaného jako démonického expresivního představitele těch nejodpornějších záporáků, bude nejspíš překvapený prošedivělým nenápadným úředníčkem, na kterém nejsou ani stopy po nějakém charisma a který nás přesto zasvětí do složité špionážní hry, která mi připadá jako velmi reálné vylíčení skutečného světa zpravodajských her. O určité kategorii filmů říkám, že jsou sice výborné, ale jenom pro někoho. A přesně takový je i případ tohoto dramatu. Precizní film s promyšleným příběhem a vymakanými detaily, který ale svým tempem a přímo programovým vyhýbáním se osvědčeným žánrovým klišé a atraktivitě pro diváka, běžného filmového filmového konzumenta spíš odradí. Řekl bych, že má šanci stát se klasikou svého žánru, jejíž jméno budou s úctou vyslovovat filmoví fajnšmekři a žánroví specialisté, ale určitě se nestane filmovým trhákem v pravém smyslu slova. Výkon Garyho Oldmana mě nadchl, stejně jako scénář, který obsahuje řadu reálných prvků ze známého skandálu kolem legendárního vyzvědače a dvojitého agenta Kima Philbyho, který jako vysoký důstojník britské tajné služby dokonce aspiroval na funkci jejího šéfa a přitom byl dlouhá léta krtkem řízeným z Moskvy. Technická stránka filmu i režie jsou precizní a ten, koho neodradí pomalé tempo a minimum akce, bude odměněný velkým filmovým zážitkem. Celkový dojem: 95 %. (06.02.2012)

Agentská paranoia na mne obvykle působí pozitivně, ale tentokrát mne nepotěšila sázka na atmosféru, jejíž hustota by našla konkurenci snad jen v mlze nad rybníkem Brčálníkem. Nic proti atmosféře, už vůbec nic proti skvělým hereckým výkonům mých oblíbenců, ale pan režisér se neodvážil zařadit vyšší než druhý rychlostní stupeň a taková jízda by mne nedokázala uspokojit ani v kokpitu formule 1 na okruhu v Silverstone. (09.10.2012)